Knihovna Milana Kundery v Brně funguje jeden rok

Brno - Knihovna Milany Kundery slaví rok od svého otevření, letošní první duben je zároveň 95. výročím od narození Milana Kundery. V roce 2020 věnoval Kundera svůj archiv Moravské zemské knihovně a dal tak vzniknout knihovně, která nese jeho jméno. “Chceme do Brna skrze Kunderu přinést evropskou myšlenku,” říká ředitel Moravské Zemské Knihovny Tomáš Kubíček.

Knihovna Milana Kundery je považována za světový unikát, obsahuje více než 3000 Kunderových publikací a archiv kritiky jeho děl. Také uchovává část Kunderovy korespondence. Když se před rokem knihovna slavnostně otevřela, vytyčila si za cíl, mimo jiné pořádat přednášky a kulturní akce, které přivedou do Brna světovou intelektuální špičku. “Chtěli bychom otevírat myšlenkové oblasti ve kterých se pohyboval Kundera. Jedna z těchto oblastí je střední Evropa a evropské hodnoty,” říká ředitel knihovny Tomáš Kubíček.

Během prvního roku navštívil Knihovnu Milana Kundery rakouský spisovatel Robert Menasse se svou přednáškou o dnešním pojetí střední Evropy, populismu, nacionalismu a tom, jak se evropský projekt rozvrací. “Zatím jsme měli v knihovně pouze jednu akci, ostatní jsme museli posunout do příštího roku, protože kalendáře osobností, které zveme jsou skutečně plné,” vysvětluje ředitel.

Milan Kundera se narodil v Brně, ale od poloviny 70.let minulého století žil v Paříži. Autor světově proslulých děl jako Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo souboru povídek Směšné lásky, za sebe chtěl nechat mluvit svá díla. Kundera se v posledních dekádách svého života v Paříži stáhl do ústraní a od konce 80. let odmítal chodit do médií a jakkoliv se vyjadřovat například o své minulosti, která bývá často zdrojem kritiky Kundery. V letech 1948 až 1950 a 1956 až 1970 byl členem komunistické strany a například za své drama Majitelé klíčů, dostal v roce 1964 státní cenu Klementa Gottwalda. Toto dílo ale ve své pozdější tvorbě zavrhl. Po vydání Žertu, ve kterém svým způsobem kritizuje nelidskost komunistického režimu přišel o práci. V roce 1974 se rozhodl emigrovat do Francie. Režimem mu bylo odebráno občanství, které mu bylo vráceno až v roce 2019.

V roce 2008 v týdeníku Respekt vyšel text, ve kterém autoři tvrdili, že se Kundera v roce 1950 dopustil udání západního agenta. Kundery tehdy popřel, že by se něčeho takového dopustil a po Respektu vyžadoval omluvu. Časopis mu ale nevyhověl.

Část svých děl napsal Kundera ve francouzštině a velmi si zakládal na tom, že si své knihy překládá sám. V posledních letech svého života, ale dovolil překlad jeho francouzsky psaných románů do češtiny. Česky z jeho deseti polyfonních románů dosud dva nevyšly, jsou jimi Totožnost a Pomalost. Kundera je podle literárních vědců jedním z mála českých spisovatelů, kteří zcela pronikli do světové literární špičky. O tom svědčí i zájem, který je o Knihovnu Milana Kundery. “Nedávno mi přišel časopis z Hongkongu, kde je reportáž o naší knihovně. Dva lidé z Hongkongské redakce přijeli jen kvůli naší knihovně na dva dny do Brna, aby o nás mohli napsat.,” popisuje významnost knihovny její ředitel Kubíček.