Knižní ceny Magnesia Litera znají své finalisty

Brno - Pořadatelský tým ocenění Magnesia Litera představil 18. března užší nominace. Do výběru se dostaly i tři tituly z brněnského nakladatelství Host.

Fanynky a fanoušci literatury se dozvěděli finalisty ceny Magnesia Litera. Z původních 550 titulů porota vybrala do finále 33. Ty jsou posuzovány v 11 kategoriích, které se snaží obsáhnout veškerou domácí knižní produkci. Zájemkyně a zájemci mohou teď hlasovat v anketě, na základě které bude udělena Kosmas cena čtenářů. Ze všech titulů porota zvolí také Knihu roku. Složení poroty vybírají organizace věnující se literatuře. Vyhlášení vítězů se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadlo. Přímý přenosem jej bude vysílat kanál ČT art.

Cílem akce Magnesia Litera je šířit povědomí o literatuře. „V době, kdy z masmédií mizí literární a obecně kulturní rubriky, by měly být ceny vodítkem pro čtenáře – aby si v záplavě novinek díky doporučení porotců, tedy zkušenějších, v mnoha případech profesionálních čtenářů, dokázali najít kvalitní knihy,“ vyjádřil se předseda výboru Litera Pavel Mandys.

Kniha Letnice od Miroslava Hlauča je nominovaná dokonce ve dvou kategoriích: próza a debut roku. Příběh románu se odehrává v zapadlém horském městečku Svatý Jiří na počátku 20. století. Tamní obyvatelé žijí odtrženi od technologického pokroku okolního světa. „Román inspirovaný magickorealistickými a postmoderními postupy ukazuje obraz proměňujících se časů, dějinných přeryvů a tušených hrozeb, ale je též příběhem o lásce, naději a víře v dobré konce,“ popsala titul porota.

Brněnské nakladatelství Host má mezi finálovými tituly tři zástupce. Patří mezi ně Džinové a Trýzeň za překlad a Ignis fatuus za fantastiku. Knihu Džinové od německé spisovatelky Fatmy Aydemirové přeložila Viktorie Hanišová. Rodinný román vypráví příběh turecko-kurdské rodiny, která žije v Německu. „Ayde­mi­ro­vé se v romá­nu poda­ři­lo pře­kro­čit hra­ni­ce na mno­ha fron­tách  –  hra­ni­ce mezi stá­ty, náro­dy, kul­tu­ra­mi, ale i oby­čej­né hrad­by, kte­ré vzni­ka­jí mezi pří­buz­ný­mi,“ uvedla v článku pro Host Hanišová. Román Trýzeň od finské spisovatelky Pirkko Saisio přeložil Michal Švec. „Přináší pestrý kaleidoskop kultur, náboženství a lidských příběhů, které jsou často plné násilí a zoufalství, celkový tón díla však není pochmurný,“ popsala porota neotřelou kroniku Evropy od renesance do 20. století. Příběhy plné magie skrývá kniha Ignus fatuus od Petry Klabouchové. „Dlouhá léta jsem sbírala tajemné příběhy ze své rodné Šumavy, a tak se pomalu začal rodit tento mysteriózní horor, který chce být něčím víc než jen pohádkou pro dospělé,“ vyjádřila se autorka.

Dle Kláry Kubíčkové z nakladatelství Host trend současné literatury směřuje od historických románů a detektivek k autofikci a současné angažovanější próze s naléhavými tématy, která jsou společensky závažná. „A je to skvělé, že se to děje, literatura má obrovskou moc, může nám pomoci se vyrovnat s traumatickou minulostí, ale ještě větší sílu má možná v případě pochopení náročné přítomnosti ve světě, který není snadný – a nezdá se, že by se jím měl stát,“ míní Kubíčková.