Když knihy mizí z regálů – debata o zákazech knih na amerických školách

Brno - Debata o fenoménu vyřazování knih ze školních a veřejných knihoven, který v současné době v USA nabírá na síle, se dnes konala v Moravské zemské knihovně. O příčinách, dopadech i paradoxech současných zákazů literárních děl debatovali amerikanistka Denisa Krásná, odborník na americkou literaturu Tomáš Pospíšil a sociolog Blahoslav Rozbořil.

Debata Land of the Free, kterou v Moravské zemské knihovně uspořádal umělecký kolektiv měkký í jako součást doprovodného programu k výstavě Malé, naprosto tiché změny, otevřela téma rostoucích zákazů knižních titulů na amerických školách. Téma, které se v posledních letech stalo předmětem politických sporů napříč USA, zahrnuje literaturu s LGBTQ+ motivy, knihy kritizující rasismus i tituly označované za „nevhodné“ kvůli násilí či sexualitě.

Debatu vedla jedna ze tří členek kolektivu měkký í Zuzana Staňková a odstartovala ji otázkou na rozdílnost v počtu zákazů mezi jednotlivými územími v USA. V Minnesotě se například zákazy pohybují v jednotkách, zatímco na Floridě jde o více než čtyři tisíce titulů.

„Na jihu Spojených států žijí spíš konzervativní občané, takže není překvapivé, že tam bývá nejvíc zákazů knih. Ale záleží také na místních iniciativách – na školských radách nebo městských zastupitelstvech – a na tom, zda se najdou lidé, kteří se toho chopí a budou proti některým titulům nebo tématům brojit,“ vysvětlil Pospíšil. Rozbořil doplnil, že roli mohou hrát i sociodemografické faktory, například věkový průměr obyvatel nebo socioekonomické podmínky v jednotlivých státech.

Dál se Staňková ptala, jestli nárůst zákazů, který se uvádí od roku 2021, může nějak souviset s pandemií koronaviru. „Myslím, že ano, protože během ní rodiče poprvé více sledovali, co se jejich děti učí, a mnozí s tím nesouhlasili. To vedlo k větší politické angažovanosti, polarizaci společnosti a aktivitám skupin jako Moms for Liberty, které začaly lobovat za změny ve školních osnovách a zákazy některých knih,“ objasnila Krásná.

Rozbořil upozornil, že v USA se projevuje napětí mezi výchovou a vzděláváním. Stát často chce standardizovat pravidla, zatímco rodiče si chtějí zachovat právo ovlivňovat, co se jejich děti učí. Konflikty se zhoršují při kulturních válkách, kdy se politické spory soustředí na kontroverzní témata místo socioekonomických rozdílů.

„Jakmile si stát vezme výchovu do svých rukou, často ji chce formovat podle vlastních zájmů, což vytváří napětí mezi výchovou a vzděláváním. To napětí je zřejmé i u nás – často se objevuje v konfliktních situacích, kdy rodiče říkají: ,Výchovu nechte na rodině, vzdělávání je úkol školy.‘ Otázkou pak je, do jaké míry rodičům přiznat toto právo a jak v konfliktech rozhodovat, protože škola výchovu i tak vykonává,“ řekl Rozbořil.

Následně se debata stočila k otázce dopadů, jaké mohou mít zákazy knih na studenty. „Myslím, že na konkrétní data o dopadech zákazů knih si ještě budeme muset počkat. Co ale víme z podobných případů, je, že omezení přístupu ke knihám s různými perspektivami může snižovat schopnost kritického myšlení a empatii studentů, protože pak nejsou schopni porozumět odlišným životním zkušenostem,“ uvedla Krásná.

„Já bych tak úplně přímý vliv neviděl," vyjádřil se Rozbořil. „Omezený přístup mnohým vadit nebude, a ty, které to zajímá, si cestu k literatuře stejně najdou. Věřím, že umění přispívá k rozvoji empatie, ale například rodinné prostředí je podle mě důležitější. Každé zakazování knih je ale absurdní, hloupé a děsivé," vyjádřil se Rozbořil.

Pospíšil připomněl, že dopad zákazů knih na samotné studenty je obtížně měřitelný a nejde o otázku masového omezení čtení – lidé obecně čtou málo a knihy jim nechybí. Aktivita se soustředí spíše na školské rady a aktivisty, kteří se politicky vybarvují a zviditelňují se tím, že určité tituly omezují. Tento proces má symbolický charakter a slouží k motivaci konzervativní části voličů v rámci kulturních válek, které Spojené státy v současnosti silně polarizují.

Diskuze se dále ještě dotkla konkrétních vlivů vlády Donalda Trumpa na fenomén zakazování knih. V závěru Staňková dala prostor otázkám z publika, které se týkaly například problematiky filmových adaptací zakazovaných literárních děl. Debata ukázala, že téma zakazování knih zasahuje daleko za hranice jedné země a je aktuální i pro nás.