Slovenská společnost je radikálně rozdělená, říká organizátor akce 6 rokov bez Jána a Martiny

Brno - Po šesti letech si lidé minulý týden na náměstí Svobody v Brně připomněli vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Rozhovor o organizaci demonstrací, současném stavu slovenské politiky a vraždou způsobených společenských změnách s jedním z pořadatelů vzpomínkové akce Tadeášem Múdrym.

Případ vraždy Jána Kuciaka

Ve Veľke Mači došlo 21. února 2018 k vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vyšetřování ukázalo, že vraždu zadala majiteli pizzerie Zoltánu Andruskóvi Alena Zsuzsová. Andruskó zhotovením pověřil dva muže, Miroslava Marčeka a Tomáše Szabó. Existuje řada nepřímých důkazů, které dokládají, že by objednavatelem vraždy u Zsuzsové mohl být podnikatel Marian Kočner, na jehož korupčních kauzách novinář pracoval. Vyšetřování napomohlo rozpletení korupční sítě, která zasahovala také do vysoké politiky. Zároveň potvrdilo, že slovenští oligarchové jako Kočner nebo Bödör byli napojeni na Tibora Gašpara, jenž v té době působil v čele policejního prezidia a měl zmíněným podnikatelům poskytovat přístup k informacím ze státních dokumentů. Spousta lidí, kterých se Kuciakem objevené korupční kauzy týkají, byla zbavena funkce a vyšetřována. Alenu Zsuzsovou nakonec odsoudili na dvacet pět let za zprostředkování vraždy. Marian Kočner je ve vězení kvůli padělání směnek, soud jej v květnu v případu Kuciaka zprostil obžaloby. 

Co bylo cílem středečního shromáždění?

Cílem bylo připomenutí si vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Uspořádali jsme vzpomínkovou akci, její myšlenkou bylo upozornit na to, že vražda není ani po šesti letech vyřešená a u moci jsou pořád lidé, kteří byli do celé kauzy nějakým způsobem zapleteni. Je nutné si to pořád připomínat.

Proč je vašímpředmětem zájmu právě Slovensko, když jste sám Čech?

Oba mí dědové jsou Slováci, moje máma se ještě narodila na Slovensku, ale hned poté se přestěhovali do Česka. Osobně se považuji spíž za Slováka než za Čecha, což ale přišlo až poté, co byla spáchána ta vražda.

Jak jste se dostal k tomu, že pořádáte demonstrace a shromáždění tohoto typu? 

Poté, co se pár dní po vraždě celý svět dozvěděl, že se něco takového na Slovensku stalo, jsem šel v Brně zapálit svíčku a uvažoval nad tím, že mám slovenské kořeny a měl bych nejspíš něco udělat. Na Slovensku se pak začaly organizovat první demonstrace a já jsem zjistil, že tady v Brně je pořádá člověk, kterého znám. Spojil jsem se s ním a uspořádali jsme společně první pochod. Bylo mi sedmnáct. Později se k nám připojilo hodně Slováků žijících v Brně, zorganizovali jsme protest, který byl už mnohem větší. V této skupině jsme pořádali různé demonstrace, pochody a shromáždění i ještě dva roky po vraždě. Ty první demonstrace byly pod hlavičkou Za slušné Slovensko, vytvořili jsme brněnskou odnož, ta se jmenuje BRNO za slušnost. Věnovali jsme se ale i jiným věcem než Slovensku, pořádali jsme například happening na podporu Ukrajiny. Protesty letošního roku se dějí pod hlavičkou iniciativy Brnenská kaviareň.

Jaký mají lidé zájem o vaše akce?

Tehdy v roce 2018 na demonstrace dokázalo přijít i přes tisíc lidí. Šlo vidět, že se jedná o opravdu významné společenské téma a zajímají se o něj nejen Slováci, ale i Češi. Postupem času zájem samozřejmě opadl, ale příjemně mě překvapilo, že na první letošní protest Za spravodlivé Slovensko přišlo odhadem tři sta lidí. Shromáždění jsme naplánovali asi za týden. Je zřejmé, že čím častěji protesty jsou, tak tím menší je o ně zájem. Letos byly zatím čtyři shromáždění. Týden po posledním protestu proběhla vzpomínková akce na Kuciaka a Kušnírovou, 6 rokov bez Jána a Martiny. Na ni přišlo přibližně 250 lidí. Vražda společností stále rezonuje.

Protesty se kromě Brna konají především po celém Slovensku. Reagují slovenští politici nějakým způsobem na vaše aktivity?

V roce 2018 ta odezva byla obrovská. Prezidentka Čaputová protesty veřejně podporuje a podporovala. Tvrdí, že občanská společnost by měla být aktivní. Před šesti lety na akce reagovaly i koaliční strany a tato shromáždění nepřímo ovlivnila, že třetí Ficova vláda padla. Zároveň ale někteří politici protestů zneužívali, třeba Igor Matovič, který je využil ve svůj vlastní politický prospěch. Demonstrace, které se dějí v poslední době, už na Slovensku většinou nejsou organizovány občansky. Odezva přichází od opozice s tím, že takové akce sama pořádá. Koalice nereaguje a považuje protesty za neopodstatněné.

Na Slovensku byla vydána novela trestního zákona, zahrnuje i to, že by měl být zrušen Úrad špeciálnej prokuratúry, který se zabývá mimo jiné i případem vraždy. Součástí toho je i zrušení stíhání lidí v kauzách okolo premiéra Fica, která byla zahájena za minulé vlády. Jak na novelu reagují vaše protesty?

Přesně kvůli tomu začala další vlna událostí. Faktorů bylo víc, jedním z nich právě návrh změny trestního zákona, zároveň také nekompetentnost některých lidí ve vládě, jako třeba ministryně kultury nebo ministra životního prostředí. To jsou lidi, kteří by na daných postech neměli co dělat. Prezidentka může zatím zákony vetovat, případně se tedy může vyjádřit i ústavní soud, ale v momentě, kdyby za měsíc slovenské prezidentské volby vyhrál Peter Pellegrini, po Ficovi další významný politik SMERu, tak se strana může dostat v podstatě k neomezené moci. Nemají co ztratit, musí se snažit ohýbat zákony, jinak by velká část z nich mohla být trestně stíhána.

Jak je ale možné, že lidé Fica znovu zvolili?

Lidi mají krátkou paměť a Slovensko bylo dlouho v rukou dost nekompetentní vlády, po Robertu Ficovi přišel Igor Matovič. Nálada ve společnosti po Matovičově vládě byla taková, že „podívejme se, jak byla špatná tahle vláda a ne podívejme se čtyři roky zpátky, jak byla špatná vláda Roberta Fica.” To, co se stalo šest let zpátky už je vlastně zapomenuto proto, že jsou i špatné věci, které se staly před dvěma lety.

Co vražda Kuciaka a Kušnírové opravdu změnila?

Do té doby nebylo vůbec tak zřejmé, co se na Slovensku děje a jak moc je vláda Roberta Fica napojená nejen na Mariana Kočnera, ale i na další pochybné podnikatele. Poté, co se začalo rozkrývat pozadí vraždy, tak se přišlo třeba i na to, že Ficovo okolí bylo napojeno na italskou mafii. Tehdy nastala vlna demonstrací, která způsobila změnu vlády a nálada ve společnosti se změnila. Teď po šesti letech, i když je Fico premiér, Smer vyhrál volby, tak už není možné, aby nějakou kauzu ututlali, aniž by si museli ohnout zákony.

Marian Kočner několikrát kvůli vraždě Kuciaka a Kušnírové stanul před soudem kvůli podezření, že je zadavatelem vraždy. Jak to, že byl zproštěn obžaloby?

Jeho soudní proces je vlastně hrozně složitý a je velmi jednoduché vytvořit si závěr z řady nepřímých důkazů, které na Kočnera existují. Zároveň ale z nějakého hlediska dokážu respektovat vyjádření soudu, protože opravdu neexistuje přímý důkaz. Jediná komunikace, která dokazuje, že by Marian Kočner měl být objednavatelem vraždy, je jeho komunikace s Alenou Zsuzsovou, ale ta je celá psaná v šifrách, nic není řečeno napřímo. Nejedná se tedy o přímý důkaz. Musel by se sám přiznat anebo by právě Zsuzsová musela potvrdit, že v konverzaci rozebírají právě vraždu novináře a jeho snoubenky.

Po vraždě vyšlo najevo, že ve vrcholných pozicích, právě kolem Fica, nebo policejního prezidenta Gašpara je obrovská síť zkorumpovaných osob. Dá se z takto propletené sítě vůbec nějak vymanit?

Ten systém má dokonce i svůj název, říká se mu systém našich ľudí. Pozice jsou obsazovány lidmi, kteří jsou vhodní, kteří jsou vzájemně všichni kamarádi. Ukázkovým příkladem je fakt, že syn bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, Pavel Gašpar, byl zvolen do čela Slovenské informační služby. Není to člověk vysoce kompetentní, ale člověk, který je jejich. Ono je absurdní už jen to, že Tibor Gašpar je v parlamentu, natož to, že jeho syn zastává tak důležitou vysokou funkci. A jediné, co je možné s tímhle udělat je, že tito lidé budou postaveni před spravedlivý nezávislý soud. Jedna věc je, že i ta změna v trestním zákonu může napomoci tomu, aby ti lidé nebyli vystaveni soudnímu řízení, protože spousta z těch činů bude promlčena anebo nebudou vůbec špatně.

Je atmosféra ve společnosti jiná než byla za poslední vlády Roberta Fica?

Vražda novináře Kuciaka, pád Ficovy vlády nebo vláda Igora Matoviče, to všechno lidi ukotvilo ve svých názorech. Ti, kteří stáli za Ficem kdysi, za ním teď stojí ještě mnohem víc, lidi, kteří chodili a chodí na protesty proti vládě Roberta Fica, jsou více zradikalizovaní a usilují o to, aby se systém přenastavil.

Opozice při novele trestního zákona uvedla: „Boj o demokracii skončí, až když ho vzdáme, ale my ho nikdy nevzdáme.” Máte ke společenské situaci se spoluorganizátory akcí stejný přístup?

Dokud bude důvod protestovat, tak se budu snažit protestovat a shromáždění dál organizovat. Zároveň ale musíme vidět odezvu ze strany společnosti. Pokud by nám na protestní akce chodilo dvacet lidí, tak to nemá žádný smysl. Zároveň pokud za sebou člověk nemá podporu nějaké politické strany nebo jiné mocenské struktury, je organizace takové akce dost náročná. Proto jsme vyhlásili, že si po téhle vzpomínkové akci dáme od protestů na chvíli pauzu. Na Slovensku by se demonstrace měly konat dál, ale de facto aktuálně čekáme jen na rozhodnutí ústavního soudu ohledně změny trestního zákona. V momentě, kdy by novela byla schválena, začneme protesty zase pořádat.