Drogová legislativa v Česku podle principu ‚všechno nebo nic‘

Brno - Až desetina Čechů starších 15 let pije denně rizikové množství alkoholu. Náklady a dopady alkoholismu přitom dosahují 80 miliard korun ročně, což odpovídá přibližně jednomu procentu HDP. Každoročně se léčí kolem 31 tisíc lidí a úmrtí spojená s alkoholem tvoří šest procent všech úmrtí. Opilí řidiči v ČR způsobí ročně 5000 nehod, při nichž zemře více než 50 lidí. Minulý pátek například narazila žena na Znojemsku do autobusu a nadýchala 4,22 promile. Na sedadle vezla dvoutýdenní dítě.

Podle studie z univerzity v německém Karlsruhe je alkohol nejškodlivější ze sedmi zkoumaných návykových látek, před heroinem, kokainem, tabákem, extází, metamfetaminem a marihuanou. Výzkumy zároveň ukazují, že marihuana je pro organismus až 114krát méně škodlivá než alkohol, a dosud nebyla zaznamenána žádná smrt způsobená jejím užíváním.

Člověk by proto čekal, že i přístup legislativy k těmto dvěma návykovým látkám bude reflektovat realitu. Není tomu ale samozřejmě tak. Vinaři si loni prosadili nulovou daň na tiché víno, zatímco senátor Jan Pirk (TOP 09) tvrdil, že „přiměřené pití vína je jedním z pozitivních činitelů přispívajících k lidskému zdraví.“ Česká legislativa považuje alkohol za součást kulturní tradice, kterou je třeba podporovat, ne omezovat. Za pěstování marihuany mezitím dostávají lidé i 12 let za mřížemi. Česká legislativa v přístupu k drogám dlouhodobě osciluje mezi extrémy „všechno nebo nic“ – buď užívání drog extrémně penalizuje, nebo k němu občany víceméně nabádá.

Loňský případ s HHC tuto dualitu ilustruje perfektně. Nejprve byly bonbony s touto psychoaktivní látkou k dispozici v automatech bez kontroly věku. Poté, co skončily děti kvůli bonbonům v nemocnici, dala vláda HHC kompletní utrum. Dodnes se diskuze o legalizaci marihuany pravidelně stáčí k absurdním otázkám typu: „Co když si někdo zahulí a bude řídit?“ nebo „Co když někdo drogu prodá dětem?“ Jako by snad stát v otázce legalizace měl na výběr ze dvou extrémů – tráva nikomu nebo tráva všem.

Jak u marihuany, tak u alkoholu je přitom nasnadě střídmější řešení, které obě drogy nedémonizuje, ale ani neglorifikuje. Ekonomové tvrdí, že legalizace konopí by přinesla státu miliardy a omezila černý trh. Analýza Vysoké školy ekonomické v Praze zároveň naznačuje, že regulovaný prodej by lépe chránil děti. Drogy ale nepatří do automatů ani za volant, stejně jako pěstitelé několika kytek nepatří za mříže. Namísto absolutních zákazů či nekontrolovaného prodeje je nutné hledat kompromis.

Situace se možná mění. Festival GrowFest v Brně tento víkend ukázal rostoucí zájem o konopné produkty a prezident nedávno omilostnil tři sedmdesátníky odsouzené za pěstování marihuany. Otázka legalizace je možná otázkou času. Pokud ale tento moment nadejde, neměla by marihuana skončit na stejném piedestalu, na kterém se dnes nachází alkohol.