Glosa – Fico má přátelé všude, jen ne tady

Brno - Slovenský premiér Robert Fico urputně utužuje vztahy s Ruskem navzdory protichůdným signálům ze zbytku Evropské unie. Tento pátek přeletěl bez mála půl světa, aby mohl s Vladimirem Putinem v Moskvě obdivovat ruská vojska. Jsou ale východní kontakty pro Fica výhodnější, než ty domácí?

Ve škole chtěl každý mít spoustu kamarádů a malý Fico nebyl výjimkou. Prvních pár let strávil manipulací ostatních dětí, kteří ho nakonec zvolili do vedení třídy a on si konečně mohl přisednout k premiantce Čaputové. Ta se radši vzdala funkce, než aby s ním musela sdílet lavici, ale Robert to nevzdal.

Když mi to nevychází s jedničkáři, řekl si Fico, co to zkusit z opačného konce? Ve vedlejších třídách si vyhlídnul dva grázlíky, co už dávno měli vyloučit. První se jmenuje Trump a jeho tatínek zaplatil řediteli tolik, že by prošel i s pětkami. Druhý, trochu agresivnější, se jmenuje Putin, a vzhledem k násilnostem, které páchá, se ho bojí i vedení školy.

S Trumpem to vyšlo tak napůl, Fico ho vždycky nervózně pozdraví a doufá, že mu jednou odpoví. Ale Putin - to byl zásah do rudého. Fico se do něj snad dokonce zamiloval, protože začal zapomínat lekce občanské výchovy, dějepisu i zeměpisu.

Už nějaký pátek celému Ficovu křídlu hrozí, že pokud se Putin dostane přes Zelenského, půjde si to vyřídit i s nimi. Fico od něj ale i tak pořád nakupuje zemní plyn, nehledě na to, kolik samopalů mu tím nabije. A jak se ukázalo, přestat s tím rozhodně nehodlá. Jak Fico řekl, je to právě Rusko, kdo nám ve čtyřicátém pátém přinesl tu sladkou svobodu. Na ty hořké podtóny komunismu se holt lehko zapomíná.

A pomoct Zelenskému? Ani náhodou, když se probírala Mnichovská dohoda, tak rozhodně nebyl mentálně přítomný. Jinak by si vzpomněl, jak to dopadne, když se snažíme agresorům vyjít vstříc, a že zrovna jeho třídy se to dost dotklo. Možná by nás nemuselo žádné Rusko osvobozovat, kdyby tenkrát nedali všichni ruce pryč, jak to teď nacvičuje Fico.

No a jak si tohle vlastně Fico před dětmi obhájil? Dělá politiku všech světových stran – ale pamatujte si jen jednu. Naštěstí si je teď připomněl, když ho Estonsko, Litva a Lotyšsko odmítlo pustit do jejich leteckého prostoru. To totiž musel do Moskvy opravdu letět na jih, východ, sever i západ.

Po návratu Fico před zrcadlem sám sebe poplácal po rameni a oslavil, jak skvělé kamarády si sehnal. Jen tak trochu zapomíná, že v jeho blízkém okolí jich rapidně ubývá. Možná, že na další návštěvu už bude muset jet Felicií dnem a nocí, jako se jezdilo do Jugoslávie za té úžasné svobody, kterou nám Rusko přineslo.