Studentský klub QueerMUNI: Neplánujeme být aktivisty, spíš chceme budovat komunitu

Brno - QueerMUNI je nově vzniklý univerzitní klub zaměřující se na budování komunity LGBTQ+ lidí. V současné době funguje jako jediný spolek tohoto typu na Masarykově univerzitě. "Chceme vytvářet safe-space pro všechny na univerzitě," říkají jeho zakladatelky Veronika Tupá a Sarah Abdeslamová.

Jak funguje QueerMUNI?

Sarah: Fungujeme primárně ve skupině na facebooku , částečně i v e-mailové komunikaci. Ale je pro nás důležitá i face-to-face komunikace, setkávání se a budování bezpečného prostoru pro naše členy.

Veronika: Právě safe-space je jedna z našich tří základních hodnot, spolu s respektem a consentem, česky souhlasem. Prakticky to znamená, že chceme budovat respekt k názorům ostatních a tomu, jak se identifikují. Chceme budovat souhlas a opatrnost, ať už consent v klasickém slova smyslu, co se týče sexuální stránky, ale i stránky obecného souhlasu. Například někteří naši členové nemusí veřejně prezentovat svoji queer identitu a nechceme je tak ohrozit tím, že budou sdíleni na fotkách a videích z našich akcí. Chceme je v tomto respektovat, a tím vytvářet bezpečný prostor pro kohokoli. Aby se nikdo nemusel bát, že na něj bude útočeno a aby se lidi na univerzitě cítili dobře.

Plánujete se angažovat ve vedení univerzity nebo aktivismu?

Veronika: Neplánujeme být aktivistický spolek, což nemyslím v negativním slova smyslu, že bych shazovala aktivismus. Spíš si myslím, že náš primární cíl je budovat společenství, vytvářet bezpečné prostředí, budovat nějakou základnu a pořádat setkávání komunity.

Jak často plánujete pořádat akce nebo setkání?

Veronika: V podstatě plánujeme dva druhy setkávání. První hlavně pro naše členy, která se budou konat přibližně jednou za čtrnáct dní. Tady bychom chtěli umožnit setkávání komunity, případně navazování přátelství a budovat jádro klubu.

Druhým typem jsou pak tematická setkání, přednášky nebo debaty otevřené pro univerzitní nebo i širokou veřejnost. Ty se budou konat nepravidelně.

Konkrétně ještě tento semestr plánujeme procházku po místech v Brně, která jsou významná pro queer komunitu. Přislíbil nám spolupráci sociální geograf, který se tímto zabývá.

Máte už naplánované nějaké klubové akce pro členy?

Sarah: Minulý týden jsme začali prvním setkáním, kde jsme se představovali jako klub a snažili se prolomit ledy mezi lidmi, kteří přišli. Teď plánujeme další datum, kdy bychom navázali nějakým neformálním shledáním v kavárně nebo v hospodě.

Jak proběhlo první setkání? Dostaly jste nějaké ohlasy?

Sarah: Určitě nad naše očekávání. Nakonec přišlo něco málo přes čtyřicet lidí a všechno proběhlo relativně hladce, i když jsme měli stísněné prostory. Museli jsme se napasovat do Spolkovny na Rektorátu, která neměla úplně ideální kapacitu. Myslím si ale, že tam i zaklíčila nějaká přátelství a účastníci se po oficiálním ukončení sami přesunuli do čajovny. Takže za mě setkání splnilo všechno, co jsem čekala.

Kolik lidí si myslíte, že váš klub může oslovit?

Veronika: Původně jsme klub částečně zamýšlely pro maximálně dvacet lidí, naše kamarády, a asi jsme nečekaly, že se stane nějakou větší organizací. Jenže těch dvacet lidí jsme měly na facebooku přihlášených asi během první hodiny a další den se už počet členů blížil ke stovce. Nedovolujeme si odhadovat, necháváme tomu volný průběh a nechceme nikoho odrazovat od zapojení.

Nepočítáme, že se všichni aktivně zúčastní a ani to nechceme, pokud někdo chce být jen pozorovatelem, nebráníme mu. Zároveň neříkáme, že všichni, kdo se zapojí, musí být queer, stačí, že je někdo jen ally (člověk podporující práva komunity LGBTQ+, pozn. redakce) a chce nás podpořit. Jediné, co je důležité zmínit, že jsme spolek pro studenty, pedagogy Masarykovy univerzity a lidi s ní spojené. Ještě chceme probrat, jestli klub otevřeme někomu, kdo není z univerzity, nebo pro absolventy. Já se osobně přikláním k uzavření spolku na univerzitu, ale jak říkám, ještě to budeme probírat.

Co vedlo k vzniku QueerMUNI klubu? A jak probíhalo založení?

Sarah: Když jsme chodily na univerzitu, tak jsme chtěly nějaký takový spolek nebo klub. Sice některé existovaly, ale nefungovaly tak často nebo tím způsobem, jaký jsme třeba čekaly. A neexistovaly úplně dlouhodobě. V rámci covidu jsme si ještě více uvědomily důležitost komunity a loni na začátku léta jsme si řekly, že do toho půjdeme. Podrobné založení nechám Verče, ta se víc zakousla do administrativy.

Veronika: Mě nikdy nenapadlo, že bychom někdy mohly založit klub, pro nás všechny spolky a kluby existovaly strašně dlouho a založil je někdo s hrozně velkou vizí. Až pak mi došlo, že je to hloupost a může je založit úplně kdokoli. Se Sarah jsme se rozhodly, že do toho půjdeme spolu. Potom jsme už jen musely vyřídit spolupráci s univerzitou, nastavit si naše hodnoty a dát klubu nějakou platformu. Teď to je hlavně o tom udržet aktivitu v klubu a nabírat další lidi, kteří to po nás třeba převezmou. My už na univerzitě třeba za dva roky nebudeme, tak je třeba najít někoho, kdo by v tom pokračoval i po nás.