Muž týral svou družku. Krajský soud zamítl jeho odvolání

Brno - Brněnský krajský soud ve čtvrtek zamítl odvolání muže, kterého uznal vinným z dlouhodobého týrání své družky a maření výkonu úředního rozhodnutí. Potvrdil tak rozsudek Jihlavského okresního soudu, který obžalovanému uložil tříletý trest s podmíněným odkladem na tři roky a náhradu za nemajetkovou újmu poškozené ve výši 80 tisíc korun. Rozhodnutí je pravomocné.

Podle rozsudku muž ženu v letech 2017 až 2022 opakovaně fyzicky i psychicky napadal, čímž jí způsobil mimo jiné zranění a posttraumatickou stresovou poruchu. Navzdory soudnímu zákazu ji navíc dál kontaktoval telefonicky a prostřednictvím SMS. Jihlavský okresní soud ho odsoudil za týrání osoby žijící ve společném obydlí a maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaný se proti rozsudku odvolal.

Obhájce obžalovaného v odvolání mimo jiné uvedl, že soud prvního stupně uznal obžalovaného vinným skutkem, k němuž nebylo vedeno dokazování. „Nebyl uveden žádný důkaz, ze kterého by bylo možné říct, že docházelo k závažnému jednání, natož k týrání. Dokazování se koncentrovalo jen na obecné fungování vztahu obžalovaného s poškozenou a vyplynulo z něj, že problémem byli především vzájemné konflikty a hádky, a to není samo o sobě týrání,“ uvedl obhájce. Argumentoval také tím, že projevy chování obžalovaného – jako byly slovní napadání či jednorázové násilí nedosahují podle judikatury intenzity potřebné k naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí také nenaplňoval kritéria společenské škodlivosti. Kritizoval rovněž, že soud nevěnoval dostatečnou pozornost důkazům ve prospěch obžalovaného a neopodstatněně odvodil jeho osobnost z jeho pracovního hodnocení.

Státní zástupce označil odvolání za nedůvodné. Podle něj bylo týrání u okresního soudu jednoznačně prokázáno a správně právně posouzeno a výpověď poškozené o trestním činu nevykazuje žádné vnější rozpory. Zjištění umocňují také znalecké posudky, podle kterých poškozená trpí posttraumatickou stresovou poruchou a prožívala stavy úzkosti i v době, kdy s ní obžalovaný nesměl být v kontaktu. Znalec psycholog uvedl, že poškozená je obecně i specificky vyrovnaná, naopak u obžalovaného zjistil tendence ke zkreslování událostí a jejich vnímání ve svůj prospěch.

Podle zmocněnkyně poškozené Hany Fialové poškozená souhlasila se státním zástupcem. „Poškozená má za to, že jednání u soudu prvního stupně dostatečně prokázalo, že skutky uvedené v obžalobě se skutečně staly a naplňují podstatu daných trestních činů,“ řekla Fialová.

Předsedkyně senátu Dana Kancírová vysvětlila, že jelikož v odvolání nešlo o námitky, které by svědčily o logických rozporech v hodnocení důkazů, nebyl důvod do závěrů soudu prvního stupně zasahovat, ani uvažovat o pochybnostech ve prospěch obžalovaného.

„Každý případ je potřeba posuzovat individuálně. V tomto konkrétním nebylo nijak nepřiměřené, že se soud prvního stupně zaměřil na vztahové souvislosti i pracovní hodnocení obžalovaného – i tyto aspekty mohou být výmluvné. Nelze tu hovořit o situačním násilí; podle znalce právě délka trvání a opakovanost událostí vedly u poškozené ke vzniku posttraumatické stresové poruchy,“ vysvětlila rozhodnutí Kancírová.