Při změně času je důležité dbát na duševní hygienu, říká psycholog Jiří Vander

Brno - V neděli 29. října došlo ke změně času z letního na zimní, což znamenalo posun o jednu hodinu dozadu. Došlo tak k poklesu denního světla a začalo se dříve stmívat. S přibývající tmou se naše psychika stává více křehkou a citlivou. O tom, jak tato změna ovlivňuje lidskou psychiku již více v rozhovoru s psychologem a vyučujícím na Katedře sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity Jiřím Vanderem.

Jak může změna času ovlivnit náš emocionální stav a celkovou pohodu?

Lidé na změnu času mohou reagovat různě, je to hodně individuální. Nicméně, v období přechodu z letního na zimní čas je známo, že úbytek denního světla může zvýšit náchylnost k depresivním poruchám. Po skončení letního období se lidé často stahují do sebe a mohou se u nich více projevovat psychické problémy. Tento efekt je zejména výrazný v severských státech, kde je během zimy velmi málo světla a podle statistik dochází k velkému počtu sebevražd.

Jaký časový režim byste doporučil z hlediska psychické pohody? Letní nebo zimní čas?

Podle odborníků je zimní čas považován za přirozenější a více odpovídající našim biologickým rytmům. V minulosti lidé přirozeně chodili spát, když se začalo stmívat, což souvisí s přirozeným vylučováním spánkového hormonu melatoninu v reakci na ubývající světlo. Avšak v současné době se stává obtížným upravit náš denní režim tak, aby respektoval tyto přirozené biologické rytmické vzory. Mnozí mí klienti se potýkají s výzvou, kdy kvůli školním nebo pracovním povinnostem mají omezený prostor pro dodržování svých přirozených tendencí, jako je brzké usínání a časné vstávání.

Jaký postoj by lidé měli zaujmout, pokud vnímají, že s příchodem tmy jsou jejich myšlenky depresivnější a mají tendence upadat do melancholie?

Během temnějšího období podzimu a zimy je zjevné, že naše energetická úroveň klesá, což může zvýšit náchylnost k depresivním stavům. Podle zakladatele logoterapie psychologa Viktora Frankla je důležité, jaký postoj zaujmeme k dané situaci. Zásadním prvkem je zaměřit se na pozitivní aspekty svého života. Vždy platí, že na co se zaměříme, to se v našem životě zvětšuje. Jestliže se soustředíme na negativní myšlenky, tak to negativní začne v našem životě převažovat. Na druhé straně, pokud se zaměříme na pozitivní zážitky a prožíváme je intenzivně, můžeme si v sobě vytvořit vlastní vnitřní světlo. V této situaci se nabízí pohádková analogie, například jako u kouzla expecto patronum z Harryho Pottera. Když se objeví mozkomor, všechno v okolí setmí a zamrzne jako v období podzimu a zimy. Ovšem lékem na to může být vzpomenout si na hezké věci a intenzivně je prožívat. Čím více prožíváme tyto pozitivní okamžiky, tím více svítí světlo patrona v našem nitru. Když si Harry ve Vězni z Azkabanu vzpomněl na rodiče, vykouzlil takové světlo, že armáda mozkomorů neměla šanci.

Existuje spojitost mezi sezónními depresivními poruchami a změnou času z letního na zimní? Jak by měli jednotlivci preventivně bojovat proti sezónní depresivní poruše?

Ano, změna času z letního na zimní může být spojena se sezónními depresivními poruchami, zejména u citlivých jedinců. Pro prevenci lze využít například fototerapie. Jedná se o terapii, která využívá speciální lampy proti depresím, které poskytují světelnost podobnou slunečnímu světlu. Doporučuje se sedět před lampou denně dvacet až třicet minut. Světlo z lampy připomíná sluneční záření, takže stejně jako po pobytu na slunečním světle dochází ke zvýšení energie a zlepšení nálady.

Je patrné, že po skončení letního období se lidé často stahují do sebe a začínají se u nich více projevovat psychické problémy. Myslíte si, že během podzimního a zimního období pouze vystoupí na povrch věci, které lidé možná v průběhu letních radovánek přehlíželi nebo ignorovali?

Ano, s tím souhlasím. Statisticky vzato, právě nyní, v podzimním období, se zvyšuje poptávka po psychologických konzultacích. Během léta si lidé užívají cestování a čas s přáteli, ale s příchodem podzimu a zimy se často objevuje podnětová deprivace. Tu jsme také intenzivně prožívali během doby pandemie. Ve své praxi se zaměřuji na mentální nastavení lidí. Je důležité soustředit se na to, co funguje, a hledat zdroj světla v sobě. Kromě toho však existují i psychologické přístupy pracující s tmou, jako je dunkelterapie, neboli pobyt ve tmě. Často vyhořelí lidé stráví týden v absolutní tmě, kde jim chybí vnější podněty a impulzy. Tato zkušenost pro ně může být jakousi vnitřní očistou.

Jaké praktické tipy byste lidem doporučil, aby byli v tomto období co nejvíce psychicky odolní?

Nedávno jsem měl konzultaci s jednou studentkou medicíny, a když jsem se jí na druhém sezení ptal, jak se má, řekla, že skvěle. Dříve se jen učila a měla úzkosti, ale nyní začala relaxovat, trávit čas s přáteli a věnovat se háčkování. Klíčem tedy je zastavit se a přemýšlet o tom, jak si svůj život udělat hezčím a plnějším. Můžete jít na koncert, do kina, nebo si užít večer s přáteli v čajovně. Velmi dobrá je také fyzická aktivita jako jóga, tai-chi nebo různá relaxační cvičení. To jsou takové věci, které člověka nabíjejí energií. Je důležité, aby lidé jeden den v týdnu nedělali žádnou práci, ale šli do přírody, nebo relaxovali jiným způsobem. Na energii obecně platí, že je důležité dodržovat pevný řád. Zároveň je určitě důležité pravidelné stravování, životospráva, pravidelný spánkový režim a nepustit k sobě to těžké. Tma je spojená s chladem, takže je dobré se prohřívat. Můžete si dávat horkou vanu, chodit do sauny nebo pít čaj u hořícího krbu.

Po bezstarostném a slunečném létě přichází náhlý nárůst akcí a povinností. Jak se vyrovnat s tím, že bychom měli během tohoto období přirozeně zpomalit, i když současný rychlý svět neposkytuje mnoho prostoru pro odpočinek?

Záleží na tom, kolik si toho lidé berou na svá bedra. Je to o prioritách a o tom, jak si to člověk nastaví. Osobně vím, že nemohu stíhat všechno. Důležité je vybrat si, na čem nám v životě záleží, a co je pro nás skutečně důležité. Mám klienty, kteří studují na Oxfordu a jsou v takové depresi, že jediným člověkem, s nímž komunikují, jsem já prostřednictvím Zoomu. Stejně tak vedu konzultace s manažery na vysokých pozicích v Bostonu, kteří, i přes svůj úspěch, prožívají nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Honba za úspěchem je pro mnohé lidi zapříčiněna nízkým sebevědomím, které se tito lidé snaží posílit prostřednictvím výkonů. Život není pouze o neustálém dělání, ale o schopnosti zastavit se a vychutnat si bytí. Zpomalení má spojitost s bezpodmínečným přijetím sebe sama, s vědomím, že nemusíme neustále něco dokazovat, abychom se cítili dobře a měli rádi sami sebe.