AI mění žurnalistiku. Deník N ji používá opatrně, říká Petr Koubský

Brno - Umělá inteligence (AI) se do žurnalistiky nevyhnutelně dostává, i když zatím spíš pomalu a s respektem. Žurnalistika je jednou z oblastí, kde se využití generativní AI nejen nabízí, ale vysloveně vnucuje, zaznělo v anotaci přednášky „AI v praxi novináře: zkušenosti a slepé uličky“ na webu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. O tom, jak s umělou inteligencí pracuje Deník N, mluvil ve středu 23. října na fakultě redaktor pro vědu a technologie Petr Koubský.

Podle Koubského Deník N přistupuje k AI velmi zdrženlivě. „Používáme ji málo, po dlouhých úvahách jsme si zakázali používat AI pro publikované texty. Ani naši externí autoři ji nepoužívají, podepisují smlouvu o tom, že ji používat nebudou,“ vysvětlil. Umělou inteligenci ale redakce nasazuje v řadě podpůrných procesů – od přepisování rozhovorů až po generování nápadů.

Kde AI pomáhá

Redakce Deníku N využívá umělou inteligenci především tam, kde ušetří čas nebo náklady, aniž by zasahovala do obsahu článků.

„Díky AI máme pro předplatitele audio verze všeho, co publikujeme. Nejdřív články načítali herci, ale zvládli jsme tak jen čtvrtinu celkového obsahu. Robotický hlas zvládne vše a náklady klesly téměř na nulu,“ popsal Koubský. Kvalita hlasu je podle něj o něco nižší, ale ekonomicky je to výhodné.

Za velký přínos označil i přepis rozhovorů pomocí umělé inteligence. „Doslova nám to přepíše nahrávku, je to výborná pomůcka pro další práci. Je to dvakrát rychlejší, obzvlášť když je rozhovor v cizím jazyce,“ vysvětlil a doporučil nástroje UWebASR, Beey nebo MacWhisper.

AI v Deníku N pomáhá i při hledání nových nápadů nebo úpravách textů pro sociální sítě. Koubský ji využívá i jako nástroj pro brainstorming – nechává si navrhnout několik variant, z nichž většina bývá očekávatelná, některé zcela nesmyslné, ale často se mezi nimi objeví nápad, na který by sám nepřišel. Právě ten bývá podle něj nejcennější.

 

Kde AI zatím chybí

Některé možnosti umělé inteligence podle Koubského redakce zatím nevyužívá, ale do budoucna v nich vidí potenciál – například při rešerších, samostudiu nebo technických úpravách kódu.

„AI je trpělivá. Když píšu o věcech, o kterých nemám žádné znalosti, pomáhá mi pochopit akademické články. Jako kdybych měl odborníka po ruce,“ uvedl.

Do budoucna by si dokázal představit i interaktivní formy novinařiny, kde by čtenář mohl s textem komunikovat prostřednictvím AI. „Experimentovaly s tím Hospodářské noviny, ale byl to jen pokus. Ten, kdo s tím přijde první, bude mít výhodu,“ řekl Koubský.

 

Rizika a nejistoty

Petr Koubský upozornil i na rizika, která s AI souvisejí – od chybovosti po otázky ochrany dat a autorských práv.

„AI dělá chyby, ano, dělá. Lidi taky. Se vším se musí zacházet jako s potenciálně chybovým, vše se musí kontrolovat a editovat,“ zdůraznil.

Podle něj je zároveň důležité mít pod kontrolou, kam data z redakční práce putují. „Nepoužíváme velké cloudové systémy. Máme vlastní instalaci v Bratislavě, data jsou jen naše a nikam je nesdílíme,“ řekl.

Koubský také varoval před podvodnými aplikacemi, které se tváří jako nástroje AI. „V App Storu, když si zadáte ChatGPT, je ten pravý asi až na patnácté pozici. Ty ostatní jsou jen napodobeniny, které z vás tahají data a peníze,“ upozornil.

 

„AI není tvořivá. Já věřím řemeslu a poctivé práci.“

Podle Petra Koubského zůstává klíčovým prvkem žurnalistiky lidská tvořivost a poctivé řemeslo. Umělá inteligence sice zvládne skládat textové „stavebnice“, ale chybí jí skutečná originalita. Dodal, že obavy z nahrazení novinářů jsou částečně oprávněné, ale právě proto by se lidé měli snažit rozvíjet schopnosti, které stroje nemají – kritické myšlení, intuici a cit pro kontext.

 

Etika a transparentnost

Na dotaz z publika, zda by média měla přiznávat používání AI při tvorbě textů, odpověděl, že záleží na míře zapojení. „To, že se ji zeptám na pár nápadů, které možná použiju nebo ne, mi nepřipadá jako něco, co by bylo nutné přiznávat. Někde je určitě hranice, ale těžko říct kde. Musíme se spolehnout na svůj cit a svědomí,“ dodal pro Stisk.

Odmítání AI jako takové podle něj nedává smysl. „Existují lidé, kteří se snaží vůbec nepoužívat digitální technologie, ale to dnes v podstatě nejde. Odmítání AI je přirozená reakce, projev nedůvěry, ale výhledově to může být hendikep.“

Názory studentů

Přednáška podle studentky žurnalistiky Veroniky Černé nabídla užitečný vhled do praktického využívání AI v médiích. „Přednáška se mi moc líbila, bylo fajn slyšet pohled ze strany Deníku N. Člověk se dozvěděl něco z pozadí a o fungování redakce s AI,“ vysvětlila pro Stisk.

Za hlavní myšlenku si odnesla nutnost důsledně ověřovat informace. „Vnímám, že je potřeba si víc uvědomovat, co je pravda a co ne, a ověřovat si to ještě víc.“

Podle ní je AI pro novináře spíš příležitost než hrozba. „Šetří to čas a může mi to dát nápady, na které bych sama nepřišla“, uzavřela.

 

Petr Koubský představil umělou inteligenci jako nástroj, který může novinářům výrazně ulehčit práci, pokud s ní zacházejí obezřetně a zachovají si profesní řemeslo. „Výhledově budeme méně psát a více ověřovat,“ dodává.