Sledování znepokojujících filmů je výzvou, říkají diváci Strachu a hnusu

Brno - Strach a hnus v úterý po týdnu znovu naplnil univerzitní kino Scala. Tentokrát studenti z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity v rámci projektu Studentské kino divákům nabídli snímek Raw z roku 2016 režisérky Julie Ducournau.

Pro druhou projekci cyklu Strach a hnus ve Scale studenti zvolili snímek Raw, příběh mladé studentky veteriny, který je plný krve, násilí a pojídání lidského masa. „Filmy vybíráme podle několika faktorů. Vycházíme hlavně z toho, že musí být „nositelem” strachu a hnusu v jakékoli podobě,“ řekl pro Stisk jeden z organizátorů projektu Václav Hořeňovský.

Oproti promítání z minulého týdne, při kterém měli diváci možnost zhlédnout Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse, se sál kina tentokrát naplnil jen z části. Podle Hořeňovského je to především kultovním statusem Mechanického pomeranče. I tak se ale Raw dočkalo diváckého úspěchu.

„Dlouho jsem z kina neodcházela nadšená a znechucená zároveň. Během první části jsem měla jasno. Na žádný podobný „hnusný“ film už nepůjdu. Ale na konci jsem si řekla, proč ne a těším se na další promítání Strachu a hnusu ve Scale,“ podělila se Stisku o svůj zážitek studentka Tereza Kalinová.

Proč takový typ filmů diváky láká? „Na film jsem šla ze zvědavosti. Jsem vegetariánka a říkala jsem si, že příběh o kanibalech pro mě bude výzva. Překvapilo mě ale, jak lidsky byla dějová linka filmu stavěná v rámci zobrazení vztahů a toho, co všechno je třeba člověk schopný udělat z lásky,“ řekla Karolína Holásková, která se na film vydala se svými spolužáky. I přesto, že je vegetariánkou, záběry pojídání syrového masa ve filmu jí nevadily. „Některé scény byly nepříjemné, ale do toho jsem s tím šla. Moc se mi to líbilo a určitě plánuju přijít znovu,“ dodala Stisku Holásková.

Hořeňovský vidí důvod, proč diváci podobné znepokojující filmy vyhledávají, podobně jako Holásková. „Jedná se o pojetí událostí a zkušeností z každodenního života, kterým bychom se všichni nejradši vyhnuli, ale film nás s nimi různými způsoby staví do přímé konfrontace, ze které plyne vzrušení, fascinace nebo pocit zhnusení, který lidi nutí se na takové věci dívat.“

Cyklus Strach a hnus ve Scale potrvá v týdenním promítacím intervalu až do druhého května. Další promítání se uskuteční v úterý 14. března a diváci se můžou těšit na snímek My děti ze stanice Zoo.