Kvůli experimentu v Brně zhaslo přes 43 tisíc pouličních lamp

Brno - V noci z pátku na sobotu Brno zhasnulo veřejné a slavnostní osvětlení. Vše kvůli experimentu, který má zmapovat světelný smog a jaký podíl na něm má město v porovnání se soukromým sektorem.

V sobotu, pár minut po půlnoci v Brně zhaslo přes 43 tisíc lamp veřejného osvětlení. Společnost Technické sítě Brno, pod které spadá osvětlení, chce zjistit, jak vážný je světelný smog a nakolik se na něm podílí město. Podle předběžných odhadů se jedná o pouhou třetinu. Zbytek světelného smogu produkují domácnosti a soukromý sektor, jako jsou obchodní domy a firmy.

Letecké snímkování města v průběhu experimentu provedla společnost TopGis. Trvalo kolem tří hodin a město za něj zaplatí téměř sto padesát tisíc korun. Experimentu se v terénu zúčastnili výzkumníci z Vysokého učení technického. Ti za pomoci jasových analyzátorů zkoumali světelný smog na Kraví hoře v okolí hvězdárny.

Technické sítě Brno k vypnutí světel využily poslední dny zákazu nočního vycházení. „To zajistilo, že se výpadek osvětlení dotknul co nejmenšího počtu lidí,“ řekl náměstek primátorky Petr Hladík. „Výsledky experimentu nám budou sloužit jako výchozí bod k regulaci osvětlení a vyjednávání se soukromým sektorem,“ dodal.

Na analýze výsledků a určení hlavních zdrojů světelného smogu město spolupracuje s Vysokým učením technickým (VUT) a navazuje spolupráci i s Mendelovou univerzitou. Už na tomto experimentu se podílel Petr Baxant z VUT. „Teprve po sto čtyřiceti letech od vynálezu žárovky máme technologie, které mohou opravdu zkoumat světlo a jeho dopady na okolí,“ komentoval Baxant. Ten se bude podílet i na dalším experimentu, který město plánuje ještě během tohoto roku.

Druhý plánovaný experiment města se týká využití nových lamp veřejného osvětlení. Jedná se o biodynamické lampy, které mění v průběhu dne intenzitu i barvu světla. Čtyři tyto lampy se již dva roky nachází na Kraví hoře. „Fungují dobře a bez závad, nikdo si na ně ještě nestěžoval. Neruší okolí přílišným světlem a plní svůj účel. Svítí lidem na cestu,“ popsal ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Město ve druhé fázi plánuje nové biodynamické lampy umístit do vybraného vnitrobloku a zkoumat účinky jejich světla na lidi. Na tom bude opět spolupracovat s VUT a Mendelovou univerzitou.

Často se v souvislosti s osvětlením mluví o modrém světle a jeho škodlivém vlivu. U veřejného osvětlení se ale lidé setkávají ve většině případů jen s odrazem se složkou modrého světla. Drtivou většinu přijímají skrze obrazovky a osvětlení v domácnosti. Takže změna je pro lidi v tomto ohledu zanedbatelná.

Větší změna nastane pro hmyz a rostliny, které jsou modrému světlu z lamp vystaveny napřímo. Těm totiž modré světlo mate biorytmus, protože přirozeně je obsaženo největším podílem v denním svitu. Rostliny a zvířata pak nejsou schopna určit, zda je den nebo noc.