Deštivé týdny jsou pro nás požehnáním, říká ředitel lesů MENDELU

Brno - Celou západní Evropu trápí dlouhodobé sucho. Česká a moravská krajina v tomto směru není výjimkou. Změny klimatu se nevyhýbají ani jí. Zatímco kůrovcová kalamita je v posledních letech spíše na ústupu, sucho naše lesy trápí i nadále. Adaptaci lesů na klimatickou změnu se dlouhodobě věnuje i ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška. Lesní komplex je majetkem Mendelovy univerzity v Brně.

Lidé se čím dál častěji vydávají na procházky do lesů. Jak na tom lesy tady na Brněnsku jsou?

Už mnoho let jsou sušší roky, kdy pomalu a dlouhodobě klesá hladina podzemní vody. Její dostupnost pro kořenový systém je tudíž horší. Zároveň suchá léta neumožňují, aby stromy mohly plnohodnotně růst a aby tam mohly probíhat plnohodnotně všechny fyziologické procesy.

Já sám se v lesích kolem Brna pohybuji docela často a všiml jsem si, že některé jsou prokácené mnohem více než jiné. Čím to je? Může za to v poslední době tolik zmiňovaný kůrovec?

Je rozdíl mezi dlouhodobě pěstovanými smíšenými lesy, které máme třeba v našem univerzitním lese a lesy, kde je větší podíl stejnorodých jehličnatých monokultur. A je jedno, jestli borových nebo smrkových. Když to srovnám například se sousedními Lesy města Brna, tak tam mají kolegové dědictví minulosti v podobě většího podílu jehličnatých monokultur. Takže tam je kůrovec zasáhl výrazněji.

Tomáš Vrška

• Je ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
• Přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně
• Zabývá se využitím přírodě blízkých způsobů hospodaření v lesnické praxi a přizpůsobení se lesů na klimatickou změnu
• Věnuje se výzkumu dynamiky přirozených lesů, managementu lesů v chráněných územích a nepasečným způsobům lesnického hospodaření

Ve vašich lesích tedy k přemnožení kůrovce nedošlo?

V našem univerzitním lese jsme kalamitní situaci měli v letech 2018, 2019 a 2020, ale kůrovcové těžby nijak zásadně neovlivnily naše hospodaření. Kůrovců tady nebylo zdaleka tolik jako na jiných majetcích.

Vy už jste to vzpomněl v úvodu, ale s kůrovcem také úzce souvisí sucho. Jak velký problém to pro lesy potažmo pro společnost je?

Sucho a delší suchá období jsou jedním z projevů klimatické změny. Není to jen problém jehličnanů, je to problém i některých listnatých dřevin. Jehličnaté stromy, když jsou oslabené, tak se na nich snadno namnoží kůrovec. Stromy ztrácejí svou přirozenou obranyschopnost a škůdce nezahubí. Stejně jako když má člověk oslabený organismus, tak se mu v těle namnoží bakterie a dostane třeba angínu.

A listnaté?

U listnatých dřevin je problém, že prosychají. Není to na nich na první pohled tolik vidět. Většinou totiž prosychá střed koruny a zvnějšku to vypadá, že se nic neděje. Stromy se potom stávají nebezpečnými, padají z nich velké suché větve a klesá i kvalita dřeva. To pak vnitřně rozpraská a vy přijdete jak o to kvalitní dřevo, tak o výnos z něj. Nábytek nebo parkety z toho rozpraskaného už neuděláte.

Takže to má dopady na celou společnost…

Má to vlastně dva aspekty. Z hlediska hospodáře máte menší výnos, z hlediska společnosti máte menší objem kvalitního dříví na výrobu trvanlivých výrobků, které slouží klidně sto let. Ty mimo jiné vážou uhlík. Z nekvalitního dříví vyrobíte buničinu a papír, ten pak někdo spálí, v lepším případě zrecykluje. Ale uhlík z něj neustále uniká. Zatímco když máte masivní dubovou skříň nebo parkety, tak uhlík se tam může vázat po staletí. Takže potom se snižuje i tento efekt, který by les měl přinášet.

Jak moc se to týká lesů tady v okolí?

My to vidíme v našem univerzitním lese, v lokalitách Soběšice, Útěchov, Bílovice, Lelekovice… Tam jsou jižní, jihozápadní a západní svahy tak vyhřáté a vysušené, že nám už třeba ve třech stech metrech nad mořem odumírá buk. A my s ním už nemůžeme do budoucna na těchto stanovištích počítat.

Já jsem před několika dny běžel ze Soběšic do Zamilovaného hájku a všiml jsem si, že tam je les poměrně dost prokácený. Na zemi leží spousta větví a lesní cesty jsou rozježděné lesní technikou.

Ano to je přesně ten jihozápadní svah, těžíme tam prosychající stromy. V Zamilci nám vlastně končí západní hranice našeho univerzitního lesa.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny

Je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Slouží především její Lesnické a dřevařské fakultě. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu nad deset tisíc hektarů. Vytváří souvislý komplex navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce dvě stě deset až pět set sedmdesát čtyři metrů a vyznačují se svou pestrostí přírodních podmínek. Nyní zde převažují listnaté dřeviny, jejichž podíl je zhruba šedesát pět procent.

V posledních několika týdnech tady ale máme docela chladné a deštivé počasí. Je to z pohledů lesa jen krátkodobá epizoda nebo to už má i nějaký dlouhodobý význam?

Veřejnost asi není nadšená, že jsou deštivé a chladné víkendy, ale my je vítáme a radujeme se. Je to pro nás požehnaní. Je důležité, že prší mírně, takže veškerá voda se dokáže vsáknout. Půdní profil se pomalu dosycuje chybějící vodou. Ne úplně, ale pomalu se doplňuje. Takže každý milimetr srážek, který není přívalový, vítáme s nadšením. To ochlazení je navíc takové, že se zastavil vývoj kůrovce a jeho larev, takže kůrovec už letos nevyletí. Jeho další generace se už nestihne vyvinout. To je skvělá zpráva.

Zhruba před měsícem jste uzavřeli některé turistické trasy na Blanensku. Co vás k tomu vedlo?

Trasy jsme museli uzavřít, protože tam velmi přibylo suchých stromů. Z buku stačí velká silná větev, která když spadne, tak může někoho klidně zabít. Sice je to neoblíbené opatření, ale na nás jako vlastníka lesa je kladena odpovědnost za jeho stav, i když ho můžeme ovlivnit jen částečně. Kdyby se někomu něco stalo, tak se s námi bude soudit. Ti, co teď nejvíc nadávají, jsou ti, co budou jako první podávat trestní oznámení, když se něco stane. Bohužel tuhle zkušenost už také máme.

Jak to tam vypadá teď? Za jak dlouho se turisté budou moci po stezkách zase projít?

V současné době sháníme arboristické firmy. Část stromů sice pokácejí naši dřevorubci a my si to sami zpracujeme, ale některé stromy jsou třeba hodně nakloněné a náš dřevorubec si k tomu nemůže jen tak stoupnout a pokácet to. Ve stromech je obrovské pnutí, kmen by mohl prasknout, doslova odstřelit a dřevorubce zabít. Takže tam musí nastoupit arboristé. Jsou to stromolezci, kteří vylezou nahoru na strom a větev po větvi je po kouscích odřezávají.

Tyhle firmy jsou teď na roztrhání, protože se to samozřejmě děje všem vlastníkům lesů, nejen nám. S některými už jednáme, neodkládáme to zbytečně. Budeme se snažit otevřít cesty co nejrychleji, ale je to otázkou několika měsíců. My bychom je rádi otevřeli i dříve, ale bezpečnost lidí je pro nás hlavní.

Ještě bych se vás rád zeptal, jestli vám mohou lidé v lesích nějak pomoct? Samozřejmě teď nemyslím tuto nebezpečnou situaci, ale obecně třeba výsadbu nových stromů.

My jsme upustili od takových těch jednorázových dnů, kdy lidé přijdou do lesa a sázejí. Oni samozřejmě sázejí s nadšením, ale bohužel to neumí. Pak to většinou dopadá tak, že lesníci musí zalesněné plochy všemožně spravovat a zachraňovat. Takže my teď máme svůj vlastní program, do kterého se už zapojilo několik škol a také místní skupiny občanů, třeba v Útěchově. Skupině, a je jedno jestli to je firma, třída ze školy nebo jen parta kamarádů, vyčleníme nějakou menší paseku. Oni si to zasadí a chodí si paseku ožínat a ošetřovat. Když si to zasadí špatně a druhý rok jim sazenice odumřou, tak si to musí zasadit znova. Až má les dva metry, tak nám jej předají. Dohlíží tedy na malý kousek nového lesa. Je to práce přibližně na sedm let.

Děláme to tímto způsobem proto, aby si lidé uvědomili, jak dlouhodobý proces obnova lesa je a jak je ta práce namáhavá. A třeba lidem i dojde, že práce, která je často vnímaná jako podřadná, je potřebná a zodpovědná. Kdokoli tedy bude chtít, může se určitě přihlásit, máme na webových stránkách odkaz, kde jsou k tomu všechny potřebné informace.

Aktuální stav kůrovcové kalamity v kraji

V letošním roce pokračuje pozitivní trend z minulého roku. Žádné kalamitní oblasti v tuto chvíli v kraji nejsou. Za první pololetí letošního roku Lesy ČR v jihomoravském kraji vytěžily celkem třicet dva tisíc metrů krychlových kalamitního dříví. Dalších dvě stě sedmdesát čtyři metrů krychlových použily na kůrovcové lapáky. V rámci obnovy plánují v kraji zalesnit téměř dva a půl tisíce hektarů a vysadit přes dvanáct milionů sazenic.

Zdroj: Lesy ČR