Glosa: První máj, práce čas

Domácí

Glosa: První máj, práce čas
Ilustrační foto. Foto: Filip Lorenc

Je prvního května. Venku už je krásně teplo, kvetou třešně. První máj, lásky čas. Ne nadarmo je tento den mnohými nazýván „českým Valentýnem“. Zamilovaní ale nejsou jediní, kdo tento krásný jarní den využívá k oslavám. Den po sletu čarodějnic totiž přichází slet další obskurní skupiny, kterého se účastní převážně postarší lidé, jichž je rok od roku méně. Téměř v každém městě, malém i velkém, bohatém i chudém, dnes totiž oslavují také komunisti. A jedinou lásku, kterou oslavují je ta soudružská. Krátký exkurz do historie totiž ukáže, že spíše než lásce, komunisti holdují práci. Aspoň tak naoko.

Doby velké slávy májových průvodů jsou samozřejmě již dávno pryč. Na stávkující dělníky z Chicaga, na jejichž památku se svátek práce původně slavil, si dnes obyčejný člověk málokdy vzpomene a i komunisté, kteří tento svátek převzali do své propagandy, už na ně skoro zapomněli. Oslavy se staly spíše nostalgickou připomínkou starých dobrých časů. Dobrých ve velkých uvozovkách a s notnou dávkou ironie.

Typický leták se potenciální návštěvníky snaží nalákat na bohatý a pestrý program. Cílová skupina je jasná, autoři a pořadatelé už neplýtvají silami, aby se pokoušeli zasáhnout jinou, rozumějte mladší, cílovku. Chlebíčky, dechovka a soutěže pro děti. Jestli ale nějaké děti přijdou, nikdo neví. Celý program pak tradičně završuje beseda s představiteli strany.

Když jsem naposledy byl poblíž během této besedy, nebyla ale slyšet diskuse, jako spíše lamentování nad poměry a pohled na minulost skrze rudé brýle. Jiskřičky se stávaly pionýry, v obchodech najednou bylo více zboží, lidé se bavili na májových průvodech. Všechno bylo růžové. Nebo spíše rudé. Lze se na ně ale zlobit?

Když jsem ale dnes procházel stránky různých stran a jejich místních buněk, zdálo se, že velkým oslavám odzvonilo již definitivně. Například brněnští komunisté pojali letos oslavy výrazně komorněji. První čárou přes rozpočet pro ně byla nepochybně rekonstrukce Moravského náměstí, kde svou oslavu vždy pořádali. Existuje ale jistě spousta míst, kde by bylo možné udělat oslavy stejně jako na Moraváku. Zdá se tedy, že pro tento přesun byl i jiný důvod. Jestli tím důvodem je malý počet účastníků nebo záblesk sebereflexe, nevím.

Jedno je ale jisté. Velkým oslavám svátku práce pomalu zvoní hrana. Jistá pachuť tohoto dne, kterou cítili například ještě moji rodiče, se vytrácí. A pomalu zůstává už jen ten „český Valentýn“.

Další články o glosa

Glosa: Jste nácek? Tak si přibalte simíky

Rusko zveřejnilo videozáznam majetku údajného neonacisty, který se chystal poslat k pánu ruského moderátora. Paruku, tričko a doklady doplňovaly dvě kolekce a ...