Lucie Neumannová: Jak přetavit sportovní disciplínu v úspěch i mimo trať

Lucie Neumannová je česká atletka a influencerka, známá nejen jako dcera olympijské vítězky v běhu na lyžích Kateřiny Neumannové, ale také díky svým vlastním úspěchům na atletických oválech a aktivitám na sociálních sítích. Od dětství se věnovala různým sportům, začínala s atletikou, následně se inspirovala Petrou Kvitovou a přešla k tenisu, aby se nakonec vrátila k atletice, kde se specializuje na střední tratě, zejména 800 metrů. Kromě sportu je Lucie aktivní na sociálních sítích, kde sdílí videa z tréninků, tipy na běžeckou techniku a sportovní módu. Její obsah sleduje přes sto tisíc lidí, což jí umožňuje financovat své sportovní aktivity a inspirovat mladší generaci. Nedávno si splnila sen, když spolu se svou maminkou Kateřinou absolvovala desetikilometrový závod v rámci Jizerské 50, což byl pro obě výjimečný společný sportovní zážitek. Lucie Neumannová tak úspěšně kombinuje vrcholový sport s moderními komunikačními platformami, čímž dokazuje, že tradiční sportovní hodnoty a digitální svět mohou jít ruku v ruce.

Sport je velkou součástí Vašeho života. Jaká byla Vaše cesta ke sportu, cítila jste někdy, že lidé automaticky očekávají, že půjdete ve stopách matky?

Sport je důležitou součástí mého života, protože jsem k němu byla vedena už od malička. Moje mamka závodila, takže když mě hlídala babička, dávala mě na lyže, běhali jsme spolu a věnovali se různým aktivitám. Sport byl pro mě přirozený a nikdy mě nenapadlo dělat něco jiného, protože mě odjakživa bavil. Zároveň na mě nikdy nebyl vyvíjen žádný tlak. To, jakému sportu se budu věnovat, bylo vždy moje rozhodnutí. Sama jsem si vybrala, že chci hrát tenis, i když rodiče mě více směřovali k atletice. Respektovali však moje přání a podpořili mě v tom.

Jaký je Váš vlastní sportovní cíl? Máte vysněný moment, kterého byste chtěla dosáhnout?

Každý sportovec sní o olympijské medaili a já jsem to měla stejně. Od malička jsem ji doma viděla a měla jsem pocit, že nic jiného neexistuje. Vnímala jsem ji jako nejvyšší metu a dělala jsem pro její dosažení maximum. Postupem času jsem si uvědomila, že nejsem v reprezentaci, sice běhám slušné časy, ale na olympiádu se jako závodnice nedostanu. Zároveň mi píle a to, jak jsem pořád a hodně trénovala, otevřela jiné možnosti. Momentálně jsem velmi aktivní na sociálních sítích, kde tvořím obsah a konkrétně na olympiádu mě pozvali jako tvůrce obsahu. Mohla jsem tak být součástí olympiády tímto způsobem.

Jak vypadá Váš typický tréninkový den?

Když jsem na soustředění, tak vstanu, dám si fyzio cvičení, následuje snídaně a dopolední trénink, který trvá jednu a půl až dvě a půl hodiny. Poté následuje oběd, odpočinek a odpolední trénink, který zakončím regenerací – masáží, protažením. Večer si dopřeji kvalitní spánek a další den začínám znovu. Na soustředění jezdím hlavně před sezónou, tedy na jaře a na podzim, ale někdy i během sezóny, pokud je to potřeba. Samotná příprava na sezónu začíná objemovým tréninkem – dlouhé a pomalejší běhy. Postupně se intenzita zvyšuje a zkracuje se do rychlostního tréninku. Těsně před závody se soustředím na nejintenzivnější a zároveň nejkratší tréninky. A tréninky jsou také různé, například běžím 12 kilometrů v kuse, někdy běžím 3 kilometry rychle nebo běžím série 10x500 metrů nebo 2x500 metrů.

Vaše maminka Kateřina Neumannová vyhrála olympijské zlato. Trénuje Vás ona sama?

Ne, i když mi v určité době pomáhala, když jsem neměla trenéra. Někdy se mnou jede na soustředění, ale jinak mám vlastního trenéra.

Jste velmi aktivní na sociálních sítích. Co Vás motivovalo k tomu, abyste kromě sportu budovala i svůj online svět?

Vlastně jsem se k tomu dostala přirozeně, automaticky. Baví mě natáčení, hudba, styling, tak jsem začala tvořit a dělalo mi to radost. Postupně si mě lidé začali všímat, sledovanost rostla a pak přišly první spolupráce. Uvědomila jsem si, že se tím můžu nejen bavit, ale přináší mi to i spoustu dalších příležitostí.

Jak byste popsala svůj obsah?

Snažím se motivovat mladé lidi k pohybu a zdravému životnímu stylu. Baví mě vařit, takže sdílím recepty, také často dokumentuji svoje tréninky a soustředění. Jako většinu holek baví móda a make-up i mě, takže to také občas sdílím. Chci být autentická a pozitivní.

Ovlivňuje Vás tvorba na sociální sítích ve sportu? Nemáte pocit, že máte na sobě ještě větší tlak?

Určitě ano. Samozřejmě, díky sítím jsem vidět a každý si o mně může tvořit obrázek. Kvůli úspěchům mamky jsem už od dětství zvyklá, že ode mě okolí něco očekává. Ale myslím, že se s různými předsudky zvládám vyrovnávat poměrně dobře. Občas se setkám s negativními komentáři, a vždy si připomínám, že lidé, kteří mě znají osobně, vědí, jaká doopravdy jsem. Když jsem začínala, setkávala jsem se s tím, že mě starší atleti nepřijali kvůli Instagramu, kde jsem tehdy měla 10–15 tisíc sledujících. Dokonce se objevily i náznaky šikany. Dnes mě ti samí lidé žádají o rady ohledně spoluprací. Přestože to tehdy nebylo příjemné, nikdy jsem se nenechala odradit. Rozhodně mi sociální sítě přinesly více pozitiv než negativ. Otevřely mi možnosti, poznala jsem skvělé lidi a mohla zažít věci, které bych jinak nezažila.