Bůh ustanovil, aby mu lidé přinášeli desátek, říká lektor církve Šinčchondži

Brno - Už několik let v Česku působí církev Nové nebe nová země Šinčchondži, kterou někteří religionisté a představitelé jiných církví označují za sektu. Vyčítají jí hlavně podivné rituály, zvláštní praktiky při nabírání nových členů, desátky či popírání vlastní identity. „Totožnost k církvi nikterak netajíme a dáváme vědět, ze které jsme církve," říká lektor Šinčchondži Jonatan Hejzlar.

Mnoho odborníků označilo vaši církev za sektu. Jaký je k tomu podle vás důvod?

Když se podíváme na historii křesťanství tak je těžké najít církev která by v době svého vzniku nebyla považována za sektu. Vedoucí osobnosti jako apoštol Pavel, Jan Hus nebo Martin Luther byli všichni považováni za sektu. I dnešní etablované církve, například Církev Křesťanská společenství, Apoštolská církev, Církev bratrská a jiné, byli při svém vzniku také považováni za sektu. Je to tedy spíše běžný fenomén. Z minulosti vidíme, že většinová společnost považovala osobnosti jako apoštola Pavla, Jana Husa, Martina Luthera, ale i dokonce samotného Ježíše za sektu. Nabízíme se tak otázka, co můžeme udělat v dnešní době my abychom se nedopustili stejných přešlapů jako lidé v minulosti.

V médiích se před časem objevili vyjádření bývalých členů Šinčchondži, kteří popisovali různé zvláštní praktiky, jež museli v rámci církve plnit. Jak na taková vyjádření reagujete?

V dnešní době vyplavalo na povrch velké množství závažných skandálů v různých církvích, díky Bohu se nic takového v naší církvi zatím nestalo. Zřejmě to nejhorší, co lze najít na naši církvi se dá charakterizovat souslovím zvláštní praktiky. Pokud bychom opravdu někomu ublížili je třeba se za to omluvit a napravit to. Ale i ve svědectví těch, kteří o nás nemluví dobře, často zaznívá, že se jim vlastně nic špatného nestalo a že se k nim všichni vždy chovali velmi přátelsky. V roce 2020 komise pro lidská práva OSN vydala report který se týkal náboženské perzekuce vůči členům Šinčchondži. Jeden člen dokonce zemřel poté, co čelil domácímu násilí. V reportu je uvedeno až neuvěřitelné číslo 6000 případů porušování lidských práv počínaje domácím násilím až po vyhazování z práci jenom proto, že se člověk stal věřícím v Šinčchondži. Ve stejném roce Komise Spojených Států pro mezinárodní náboženskou svobodu apelovala na Jižní Koreu ohledně perzekuce, která se děla vůči členům Šinčchondži. Bylo by hezké, kdyby zástupci médií nešířili strach a nenávist, ale více zastávali lidská práva a náboženskou svobodu.

Abych uvedl konkrétní příklad, jedna z vašich bývalých členek ve svém svědectví popisuje rituál, při kterém členové sepíšou to nejhorší, co jim kdy, kdo řekl, aby jim následně tyto věty byly hromadně předčítány. Toto se skutečně děje?

Žádný takový rituál neexistuje. Co se týká našich tříd, tak kromě studia slova existuje mnoho nepovinných aktivit, kteří v rámci studia lektoři a mnohdy i studenti vymýšlí. Pro ty, kteří mají zkušenost se skautem nebo třeba s team buildingem, je to známé a naše aktivity nejsou nikterak jiné. Otázka zřejmě vyplývá na základě přečtení článku, který byl publikován v médiích. Jak moc je článek objektivní jistě posoudí každý sám. Reakci na tento článek si lidé mohou přečíst na našich webových stránkách.

Proč jsou podle vás články v mainstreamových médiích o vaší církvi dílem Satana?

Toto je mylná představa. Bible nás učí, že jsou dva druhy duchů, a proto nás apoštol Pavel nabádá abychom vždy rozlišovali ducha. Ježíš je toho dobrým příkladem, když v Matoušově evangeliu vyjevuje Petrovi, že skrze něho působil Satan. Vzhledem k tomu, že Satan může pracovat jak v lidech nevěřících, tak v lidech věřících, tak nemůžeme říct věřím tomuto pastorovi nebo věřím tomuto článku, ať už je to pastor nebo článek vydaný naší církví nebo kýmkoliv jiným. V každé situaci je třeba rozlišit, stejně jako to činil Ježíš, zda dané slovo je v souladu s Biblí, a tedy od Boha anebo zda jde proti Boží vůli, a tedy je dílem Satana. Abychom rozlišili, co je dobré a označili to, co je špatné, nevím jestli je správné vložit naši důvěru v člověka, článek nebo názor společnosti? Nestává se pak člověk manipulovatelným? Jak můžeme porozumět tomu co je správné a špatné z Božího pohledu a co můžeme jako věřící činit abychom takové porozumění získali? To jsou otázky, které bychom si měli klást.

Pojďme se přesunout ke působení vaší církve v České republice. Fakturační adresa církve je uvedena na místě, které slouží 436 firmám jako virtuální sídlo. Dovedete to vysvětlit?

Bylo zařízeno v době covidu, kdy jsme opustili náš hlavní prostor, kde jsme se scházeli.

A jaký byl důvod až do roku 2021 nepřiznávat vaši identitu?

Učinili jsme tak v dobré víře kvůli pomluvám, které se o nás šířily a také kvůli ochraně naší a studentů našich kurzů. Několik set lidí tak mohlo v Česku v klidu studovat naše kurzy, aniž by byli pronásledováni, nálepkováni nebo nuceni ukončit návštěvu biblických kurzů Šinčchondži. Všem studentům jsme v průběhu studia záměrně odhalili celou pravdu a skutečnost o naší církvi a biblických programech, samozřejmě kromě studentů, kteří odešli z kurzů ještě předtím, na začátku svého studia. Po celou dobu studia se mohli studenti sami za sebe rozhodnout ukončit studium. Kvůli jedinečnosti poselství a výkladu Bible je církev Šinčchondži v domovské Jižní Koreji, ale i v zahraničí, pomlouvána již řadu let a nebylo tomu jinak ani v České republice. Misie zde započala otevřeně, ale hned první student biblického kurzu Šinčchondži čelil nátlaku od duchovních autorit a byl nucen, aby od studia a zkoumání výkladů naší církve upustil. V České republice trvala dočasná skrytá forma evangelizace od roku 2015 do srpna 2021. Nikdy nebylo úmyslem vést tuto formu evangelizace pořád. Činili jsme tak s nejlepším úmyslem s vědomím vzácnosti doručování poselství a snahou, aby si každý mohl bez předsudků ověřit naše učení. Jelikož jsme lidé, tak připouštíme, že jsme v minulosti něco mohli udělat lépe, a že jsme se v evangelizačním procesu mohli dopustit chyb. Nyní jsou všechny semináře Šinčchondži veřejné a kurzy jsou pro ty, kteří se řádně přihlásí a vyplní přihlášku.

Proč tedy i dnes, když oslovujete potenciální nové členy, ne vždy uvádíte, že se jedná o vaši církev?

Totožnost k církvi nikterak netajíme a dáváme vědět, ze které jsme církve.

Skutečně mají vaši členové stanovené kvóty, kolik nových členů musí přivést?

Ano, před 2000 lety Ježíš stanovil kvótu, chcete-li to tak nazvat, komu je třeba evangelium doručit. Kvótou bylo „všem národům“ a až „na konec země“. Není to slovo řečené jen tak do větru, ale v Matoušově evangeliu Ježíš očekává, že každý věřící „rozmnoží svůj talent“, vašimi slovy stanovil každému věřícímu kvótu. Ti, kteří jsou znalí písma dobře vědí, že se nejedná o rozmnožení fyzického majetku, ale v Bibli je vysvětleno, že se jedná o duchovní zlato, jímž je Boží slovo. Na různých místech v Bibli je to řečeno různými způsoby, například v Janovi 15 Ježíš říká, že větev, která neponese ovoce bude vyťata a hozena do ohně. Všechna Ježíšova slova bereme vážně, proto žijeme s odhodláním, že doručíme slovo alespoň jednomu dalšímu člověku. Když se díváme na křesťanství v Evropě, tak vidíme velký odklon od církví, stáváme se stromem, který nenese ovoce.

Je pravda, že členové musí platit desátky, tedy 10 % ze svého příjmu?

Jelikož Bůh je zdrojem všeho, proto věřící vyjadřují svoji vděčnost Bohu tím, že sdílí něco z toho, co přijali. Všechno patří Bohu, ale Bůh ustanovil, aby mu lidé přinášeli desátek a aby před něho nepřicházeli s prázdnou Dokonce ty, kteří Bohu nedávají z toho, co přijali nazývá zloději. Učí nás, že máme dávat dobrovolně a jak jsme se sami předsevzali v srdci. Bůh je ten, který nás učí vděčnosti a štědrosti. Křesťanství je postavené na tom, že se učíme dávat především po stránce duchovní ale i po té materiální. Díky tomu může potom církev také fungovat, provozovat zadarmo vzdělávací centra pro pastory i pro veřejnost, pomáhat v řadě dobrovolnických aktivit a jiné. Z perspektivy Boha se sektou stává ten, který se odchýlí od Ježíše, který je cesta, pravda a život. Ježíš sám pověděl, že ten, kdo ho miluje bude zachovávat jeho slova. Církev Šinčchondži je výjimečná v tom, že neučí pouze o 65 knihách Bible, ale učí všech 66 knih Bible včetně knihy Zjevení. Ježíš řekl, že proroctví Zjevení je něco, co musíme zachovat a že ten, kdo by k tomu slovu něco přidal nebo z toho ubral nevstoupí do svatého města. Nevím o žádné jiné církvi, která zná a zachovává význam knihy Zjevení.

Kolik volného času musí církvi obětovat?

Obětovat volný čas není něco, co byste mohli po lidech vyžadovat. Samozřejmě jsou členové, kteří přichází pouze na bohoslužbu, ale je pravda, že velká většina členů obětuje opravdu mnoho času a úsilí. Jak je to možné? V době, kdy žil Ježíš to bylo stejné. Ježíš sám i jeho učedníci obětovali opravdu mnoho úsilí a volného času. Dnes si většinou neklademe otázku, proč zahodili svůj život, ale spíše to v nás vzbuzuje respekt a obdiv. Kdykoliv Bůh konal svoje dílo, tak se objevili lidé, kteří riskovali své životy a vložili mnoho úsilí pro rozšíření evangelia. Dobrým příkladem je třeba Jan Hus. Není to něco k čemu byste mohli lidi donutit, je to něco, co se může pouze objevit, pokud se Boží duch dotkne člověka. V minulém roce jsme otevřeli vzdělávací centrum pro pastory v České republice a přihlásilo se čtyřicet pastorů. Po celém světě zhruba 12 000 pastorů nebo církví spolupracuje se Šinčchondži. Je nespočet svědectví, která mluví o tom, jak díky slovu Šinčchondži zažili velké probuzení ve své církvi, jak mohli porozumět knize Zjevení do hloubky a byli v úžasu nad těmi slovy, přestože předtím prošli studiem i několika teologických škol. Je také řada teologických škol, které učí slovo od Šinčchondži a je řada pastorů a církví, kteří se chtěli připojit k Šinčchondži, když viděli, co všechno se děje. Nedávno se 4000 pastorů z různých denominací shromáždily na Filipínách, aby mohly poslouchat svědectví předsedy Šinčchondži. Na poli náboženství je to něco naprosto nevídaného, co nemá obdoby, média o tom ale povětšinou mlčí.

Když už jsme u vašeho předsedy. Ten byl před nedávnem obviněn ze zpronevěry majetku církve v hodnotě 5 miliard wonů, což je v přepočtu necelých 84 milionů korun. Jaký k tomu byl důvod?

Protože jedna z veřejných budov církve byla nesprávně zapsána pod jménem předsedy, a ne pod jménem církve. V rámci rozsáhlého finančního auditu bylo toto jediné pochybení, které bylo odhaleno a po zjištění bylo hned napraveno. Není to, že by náš předseda měl někde schován nějaký vlastní majetek, o kterém by nikdo nevěděl. Podobně jako další církevní představitelé nevlastní žádný majetek ani budovu. Církev mu dovoluje bydlet v jedné z církevních budov, která se rovněž pravidelně využívá k mnoha akcím.