Polsko se vzpamatovává z osmileté vlády národních konzervativců
Zahraničí
Brno - Opoziční Právo a spravedlnost získalo v polských komunálních volbách, které se uskutečnily v neděli 7. dubna, většinu hlasů. Úřadující Občanská koalice byla na počet hlasů za bývalou vládnoucí stranou v závěsu, přesto ovládla většinu vojvodství. Koaliční vláda v čele s Donaldem Tuskem vládne v sousedním Polsku něco málo přes sto dní. Podzimní parlamentní volby zaznamenaly nevídanou volební účast, a to necelých 75 procent, což je o třicet až padesát procentních bodů více než průměrné hodnoty. Jedná se o nejvyšší volební účast od prvních svobodných voleb v roce 1989. Současná polská vláda se při pokusu o obnovení právního státu a zlepšení vztahu s Evropskou unií potýká s nejednou potíží.
„Současná polská politika je ve velmi specifické situaci. Otevírá debatu o tom, jak napravit demokracii, která prošla deformací,” zahájil přednášku Can democracy be repaired with undemocratic tools? (Může být demokracie spravena nedemokratickými nástroji?, překlad red.) politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. V sousední zemi je po osmi letech vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) u moci koaliční vláda Občanské koalice, Třetí cesty a Levice. Cílem koalice je obnovit demokracii, právní stát a usmířit vztahy s Evropskou unií. O současné politické situaci přednášela politoložka z Jagellonské univerzity v Krakově Beata Kosowska-Gąstoł.
Koaliční strany třetí Tuskovy vlády
Koaliční vládu zformovaly po loňských parlamentních volbách strany tří koalic, a to Občanské koalice, Třetí cesty a Levice. Občanská koalice sdružuje strany kolem Občanské platformy, patří mezi ně polská Strana zelených, Nowoczesna, Polská iniciativa, AGROunie a Dobry ruch, spolu s dalšími nestraníky. Třetí cesta byla založena právě před volbami na podzim 2023, je křesťansko-demokratická středová koalice Polska 2050 Szymona Hołowni a Polské lidové strany. Pod Levicí pak vystupuje sociálně-demokratická Levice společně a Nová levice.
První svobodné volby a situace po roce 1989
Po pádu komunistického režimu zůstaly v Polsku dva politické tábory. Jeden navazoval na hnutí Solidarita, druhý byl postkomunistický. Občanská platforma, která ve spolupráci s dalšími někdejšími opozičními stranami formovala Občanskou koalici, i PiS patří k post-Solidaritě. Ve vládnutí se od roku 2005 strany střídaly, do parlamentních voleb konaných loni na podzim bylo ovšem po dobu osmi let, tedy dvou volebních období, u moci PiS. „Aktuálně je v Polsku množství stran, Občanská platforma a Právo a spravedlnost jsou ovšem nejvýraznějšími," objasnila Kosowska-Gąstoł.
Politika Práva a spravedlnosti je levicová, pokud přijde na ekonomiku. V otázkách morálních a kulturních je ale konzervativní a pravicová. Tato orientace strany, která dvakrát po sobě získala absolutní většinu v dolní komoře polského parlamentu - Sejmu, výrazně ovlivnila jak vnitropolitickou situaci země, tak právě vztah s Evropskou unií.
V roce 2015 PiS získala v parlamentních volbách absolutní většinu v obou komorách, téhož roku byl zvolen prezidentem Andrzej Duda, který byl do svého zvolení také příslušníkem PiS. Tato koncentrace moci vedla k postupnému převzetí kontroly nad polskou justicí. Situace vyústila v nejednu krizi polského soudnictví a přitáhla pozornost Evropské unie, kterou stav vedl ke zmrazení unijních fondů pro Polsko. Část blokovaných prostředků se letos v únoru Evropská unie rozhodla uvolnit.
Interrupce, krize Ústavního soudu a blokované fondy
Výrazným problémem se stala otázka interrupcí. V roce 2021 polský Ústavní soud rozhodl o omezení dosavadní legislativy z roku 1993, která umožňovala zákonnou interrupci ve třech případech. Případ, kdy těhotná osoba může ukončit těhotenství z důvodu nevratného poškození plodu, byl vyloučen. Zůstaly tedy dvě výjimky, kdy může žena zákonně podstoupit interrupci. Pokud je ohrožen její život či zdraví nebo pokud je těhotenství důsledkem trestného činu. Situace vyvolala masové protesty.
Současná polská vláda se tak potýká s nejedním problémem. Naráží na podporovateli PiS prorostlý nejvyšší soud i ústavní soud. Rovněž je ve složitém postavení vůči současnému prezidentovi Dudovi, čelí politické agendě PiS v médiích veřejné služby a zároveň je složená z ideologicky různorodé koalice.
Zákonodárný proces vládě navíc ztěžuje fakt, že vládní koalice nemá v Sejmu většinu, která je potřeba k přehlasování prezidentského veta. Už tak složitou situaci dále komplikuje postoj prezidenta Dudy, který v návaznosti na kauzu týkající se odsouzených exministrů a teď už také exposlanců za PiS Kamińského a Wąsika odmítá schválit jakoukoli navrhovanou legislativu a vše podstupuje ústavnímu soudu.
Náprava na úkor důvěry?
Vláda Donalda Tuska se v některých svých krocích pokouší obejít zákon, což může vyvolávat pochyby o současné vládě. Například personální přeobsazení v polských médiích veřejné služby bylo polským ústavním soudem označeno za protiprávní. Závěry ústavního soudu, v jehož čele stojí Julia Przyłębska, která je úzce navázána na PiS a jejího lídra Jarosława Kaczyńského, Tuskova vláda zpochybňuje. Stejný postoj zaujímá Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie.
„Neplánuji na otázku, jestli můžeme demokracii spravit nedemokratickými nástroji, odpovídat,” okomentovala Kosowska-Gąstoł problematiku. Potvrdila, že karty může výrazně zamíchat volba prezidenta, která se uskuteční v příštím roce. Dle Kosowské-Gąstoł zároveň polská veřejnost na situaci nahlíží zejména skrze její konkrétní sociální dopady, jako výše důchodů a mezd.
„Moje důvěra ve vládu na základě těchto jejích činů neklesla. Nevěřil jsem jí totiž ani předtím,” popsal svůj postoj čtyřiadvacetiletý Kacper Senkowski, umělec z Varšavy. „Mám ale za to, že takové kroky jsou nezbytným prostředkem k obnovení polské demokracie,” dodal.
Polsko čekají v druhé polovině příštího roku prezidentské volby. Jejich výsledek by mohl výrazně zjednodušit cestu Tuskovy vlády za obnovou právního státu a demokracie. Nadále zůstává otázkou, jak si Občanská koalice poradí s vnitrostranickými záležitostmi týkajícími se například problematiky interrupcí, práv LGBTQ+ lidí a náboženství.