Zátarasy, tanky i statisíce vojáků. Polsko se chystá na obranu
Zahraničí
Brno - Polsko se v posledních letech posunulo v mnoha směrech. Jedním z nich je armáda. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Polsko zvedlo své výdaje na obranu až k necelým pěti procentům. Proč tomu tak je? Na to se snažil odpovědět Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky během přednášky pro veřejnost v Knihovně Jiřího Mahena.
Přednášku Polsko: vojenský jestřáb Evropy uspořádala brněnská pobočka Europe Direct v prostorách Knihovny Jiřího Mahena. Michal Lebduška se ve své přednášce pro veřejnost věnoval především historickým důvodům masivního polského zbrojení a politickému vývoji Polska v posledních letech. Zdůraznil zejména shodu napříč politickým spektrem na masivním financování armády. Ve druhé části přednášky kladli dotazy diváci.
V úvodu přednášky se Lebduška přítomných zeptal, co se jim vybaví, když se řekne Polsko. Z publika zazněly různé charakteristiky, jako silný vliv náboženství, násilná historie či nestálost polských hranic. „Polsko má velmi složitou historii. Po druhé světové válce se hranice posunuly tak, že poválečné Polsko bylo diametrálně odlišné od meziválečného Polska,“ uvedl Lebduška.
Zásadním tématem byla také politická shoda na výdajích na armádu. „Na výdajích na obranu se shodne i krajní pravice. Sice teď v předvolební kampani rozdmýchává negativní nálady kolem Ukrajiny, ale ve velkých investicích do armády chce pokračovat,“ připomněl s tím, že Polsko letos v květnu a červnu čekají prezidentské volby.
Vedle historických a politických souvislostí byly předmětem přednášky také kroky polských vlád při posilování bezpečnosti jako nákup tanků, bojových vozidel a jiné bojové techniky. Lebduška zdůraznil, že Polsko má dva strategické partnery, co se týče nákupů vojenské techniky - USA a Jižní Koreu. Obrana však nespočívá jen v nákupu techniky a zvyšování počtu vojáků až na 300 tisíc, ale také budování zátarasů, příkopů a jiných opatření. V této souvislosti Lebduška zmínil program „Tarcza wschód", který má zajistit efektivní obranu na hranicích s Ruskem a Běloruskem.
Tarcza Wschód - Východní štít
S budováním opevnění začali v Polsku minulý rok a hotovo má být v roce 2028. Cílem je ochrana hranic před možným vpádem z Ruska a Běloruska. Zajímavostí je, že opevnění se má budovat také u hranic s Ukrajinou. Součástí jsou umělé překážky, jako ploty, ostnatý drát, nebo příkopy. Důležitým prvkem opevnění má být také využití zalesněného a bažinatého terénu na východě Polska. Realizace by měla vyjít na 60 miliard korun.
Po samotné přednášce následovala část vyhrazená pro dotazy publika. Diváci se zajímali jak o historická témata, tak především o současnost, například o vztahy Polska se Spojenými státy. „Polsko se v oblasti obrany výrazně orientuje na USA a zatím na tom nic nezměnil ani příchod Donalda Trumpa do Bílého domu. V současné době se v Polsku nachází přibližně 8 tisíc amerických vojáků, i když se právě dnes část z nich stáhla,“ odpověděl Lebduška na jeden z dotazů.
Jednou z příchozích byla i Iva Procházková. „Polsko je náš soused a zajímá mě, co se tam děje. Hodně zbrojí, snaží se ukázat svaly. Jsem zvědavá, co to bude znamenat pro Evropu,“ uvedla.
„Jsme informační středisko zřízené Evropskou komisí a naším úkolem je poskytovat občanům informace související s EU. Také pořádáme přednášky, většinou o zemích, které právě předsedají Radě EU – a nyní je to Polsko,“ říká Markéta Kopecká z brněnské pobočky Europe Direct a dodává, že kromě dalších aktivit se věnují také vzdělávání ve školách v oblasti Evropské unie.
