Izolace od ostatních se během covidu týká i nejmenších dětí
Homepage
Praha - Už rok se děti i jejich rodiče musí potýkat s izolací od ostatních. To hlavně u nejmenších dětí představuje problém. Do tří let věku totiž probíhá nejdůležitější období ve vývoji a socializaci jedince.
Děti, které se narodily těsně před pandemií nebo během ní, jsou vystaveny naprosto odlišnému světu od normálu. Nejen že jsou izolovány od cizích lidí a mají nedostatek kontaktu s okolím, často jsou také izolovány od prarodičů, kteří spadají do rizikové skupiny. Přitom socializace člověka probíhá prakticky od narození po celý život. Je tak docela možné, že rodiče vychovávají generace ustrašených mamánků.
Již od druhého měsíce dítě reaguje na okolí, a i když mu v této chvíli stačí hlavně matka a otec, rychle se to mění. V kojeneckém období děti už rády potkávají své blízké, zjišťují, že nejsou jediné děti na světě a skrze potkávání nových lidí a ostatních dětí se učí hranice toho, co mohou. Batole už aktivně vyhledává společnost ostatních dětí. Během izolace rodin, která teď kvůli pandemii je, má dítě značně omezené možnosti rozvíjet své chování v ohledu k ostatním.
Podle speciální pedagožky Ivany Procházkové si dítě skrze osobní kontakt s ostatními dětmi a lidmi hledá místo ve společnosti. Navíc od určitého věku se děti nejlépe učí od ostatních dětí, fungují jako motivace. Nemusí se jednat pouze o plánované hraní dětí, ale také o náhodný kontakt v obchodě, na hřišti nebo na ulici. Tento druh kontaktu v současné situaci ale zcela chybí.
Svou situaci popisuje i Dagmar Janečková, matka ročního chlapečka. „Momentálně nám nejvíce chybí nějaké vyžití pro syna jako je plavání a cvičení pro děti. Toho jsme si užili aspoň trochu v létě. Teď ale nemáme možnost se vídat s žádnými jeho vrstevníky,“ řekla Janečková.
Pandemie ovlivňuje často vztahy dětí i s prarodiči. Ti totiž spadají do rizikových skupin a kvůli nákaze se bojí návštěv. Proto velká část z nich vídá své vnuky hlavě skrze videohovory, fotky a videa. To se ale nikdy nemůže rovnat osobnímu setkání. Malé děti pak na prarodiče nejsou zvyklé a později se s nimi nemusí cítit komfortně.
Zatím nelze přesně odhadnout dopad na dětskou psychiku, který pandemie v dlouhodobém měřítku bude mít. Ale děti, které mají horší sociální dovednosti jsou více náchylné se stahovat do vlastní reality a k pozdějšímu budování závislosti. British Medical Journal varoval před takzvanou sekundární pandemií. Ta bude zapříčiněna negativním dopadem na psychické i fyzické zdraví všech.
