Recenze: Výjimečně prázdný Výjimečný stav aneb Hřebejk zkouší čistou komedii

Domácí

Recenze: Výjimečně prázdný Výjimečný stav aneb Hřebejk zkouší čistou komedii
Ondřej Vetchý jako Karel (vlevo), Tatiana Dyková coby Marta (uprostřed) a Jordan Haj jako Khaled (vpravo) ve filmu Výjimečný stav. Foto: Jakub R. Špůr

Je uznávaný zahraniční zpravodaj, ale také žárlivý a nedůvěřivý partner. Karel Beran v podání Ondřeje Vetchého se vrátí zpět do Česka z fiktivní muslimské země Kambur, aby svou partnerku hranou Tatianou Dykovou uvrhl do domácího vězení. Hřebejkův pokus poprvé natočit „čistou komedii“, jak on sám říká, dopadl spíš tragicky než komicky.

Český rozhlas se asi rozhodl podpořit nedůvěru Čechů ve veřejnoprávní média, když se stal jedním z hlavních partnerů tohoto počinu. Tento pokus natočit satiru o dezinformacích však postrádá jak prvky satiry, tak cokoli vedoucí k myšlence, že se jedná o satiru o dezinformacích. To totiž zjistíme jen tehdy, pokud si přečteme oficiální materiály.

Scénář uvedl Milan Tesař poprvé na pódiu divadla Na Fidlovačce, nyní už s ním obléhá kina. I když sály možná nezejí prázdnotou, film samotný ano. Není totiž ničím. Není ostrou a kritickou satirou, není humornou komedií, není osvětou o dezinformacích. Humor postavený na Vetchého schopnosti zrudnout jak rajče a vypadat, jako by měl za chvíli vybuchnout, by mohl fungovat jednou nebo dvakrát, ale ne celý film.

Ostatně křik, rámus, mlácení do nádobí a řvoucí Vetchý jsou popisem velké části děje. Škoda jen, že se Karel k improvizovanému vysílání z pražské kuchyně dostal tak rychle a jednoduše. A když už konečně začnou scény bavit svým rámusem, tak to zase velmi rychle skončí. Nejeden divák pak musí přemýšlet, jestli se jedná o humor nebo to film myslí vážně.

Karel Beran má být uznávaný zahraniční reportér a držitel ocenění Zlatý mikrofon. Jak to ale může být uvěřitelné, když chvíli předtím, než jsou v zemi volby, odletí kvůli žárlivosti do Česka? Lže svému nadřízenému a vlastně celé republice a navíc beztrestně? Jeho uznání a ocenění tedy nepůsobí zrovna věrohodně.

Jeho partnerka Marta, též populární novinářka, se zaplete se svým učitelem arabštiny Khaledem, který shodou náhod pochází právě z Kamburu. Výkon Jordana Haje jako Khaleda se staví mírně do ústraní. Dyková svým humorem, jako obvykle spjatým s alkoholem, povznáší úroveň zábavy. Ale to jen do doby, než se přidá k Vetchému a jeho přehrávání.

Ostatní postavy jsou už spíše takové karikatury, které buď přidávají hloupý humor, podporují stereotypy nebo shazují autority – například Jaroslav Plesl coby učitel Vojtěch, který je tak paranoidní, že se rozhodne si doma vyřezat čip z břicha. Hodně náhodná postava, protože jediný důvod, proč Vojtěcha sledujeme, je jeho sousedství s Beranem.

Těžko se dá kladně hodnotit film, který nenabízí víc než přehrávajícího šedesátníka Ondřeje Vetchého ve skvělé fyzické formě a škatulkovou roli Tatiany Dykové. Do toho výsměch několika profesím a pár urážek Arabů. I leckteré české romantické komedie mají větší výpovědní hodnotu nebo lepší humor, a to se často jedná o primárně „spotřební zboží“. Návrat Jana Hřebejka do kinosálů po sedmi letech se tedy nevyvedl nejlépe.

Další články o film