Hlasy SPD jsou pro ANO důležité. Mají tak silnou vyjednávací pozici

Brno - Po volebním víkendu je jasné, že vítězem se stalo hnutí ANO, které získalo 34,5 %. Vytoužených 101 mandátů ale nezískalo. Andrej Babiš tak při skládání vlády musí hledat partnery. „Mohl by se vzdát třeba Ministerstva kultury nebo životního prostředí. Naopak bude chtít mít kontrolu nad financemi, vnitrem a spravedlností," myslí si doktorand politologie na Fakultě sociálních studií František Reitter.

Co vás ve volbách nejvíce zaujalo?
Nejvíc mě překvapil výrazný propad hnutí STAČILO!. Ani poslední průzkumy nenaznačovaly, že by k němu mohlo dojít. Ukázalo se, že tato spolupráce několika stran nedávala velký smysl.

Co podle vás odliv voličů STAČILO! zapříčinilo?
Těžko hned po volbách říct, budeme si muset počkat na podrobnější data. Myslím si ale, že problém byl v nejasném postoji k zahraniční politice. Jana Maláčová se vyhýbala odpovědi, zda je pro vystoupení z Evropské unie, zatímco Kateřina Konečná byla vůči evropským institucím velmi ostrá.

Pro řadu voličů šlo o klíčové téma. Navenek tahle nekonzistence nepůsobila dobře a lidé se asi rozhodli přejít do bezpečnějšího tábora hnutí ANO, kde měli jistotu, že jejich hlas nepropadne.

Politologové se shodují, že neúspěch STAČILO! mohl ovlivnit i vysoký počet voličů – účast překročila 68 %. Čím si ten nárůst vysvětlujete?
Mobilizace byla letos obrovská. Vládní strany dokonce získaly více hlasů než v roce 2021. K vyšší účasti pravděpodobně přispěla i zahraniční politika a fakt, že kousek od nás padají ruské drony.

Konec kampaně také hodně gradoval. Letos byl mimořádně intenzivní a politici dokázali mobilizovat voliče napříč spektrem.

‚Nikdo se to nedozví‛

Kdo měl podle vás kampaň nejlépe zvládnutou?
Jednoznačně hnutí ANO, což se odrazilo i ve výsledcích. Andrej Babiš se poučil z prezidentské kampaně, kdy byl vůči soupeřům velmi agresivní, a letos částečně změnil rétoriku. Bylo to patrné hlavně v posledních dvou debatách s Petrem Fialou, kde byl mnohem klidnější a soustředil se na ekonomická témata, v nichž se cítí silný.

Závěr kampaně zvládl velmi dobře – pochopil, že musí oslovit voliče ze středu, a proto začal častěji zdůrazňovat, že nechce vystupovat z Evropské unie ani z NATO. Tím dokázal přetáhnout část umírněnějších voličů.

Jedním z překvapení voleb byli Motoristé, kterým předvolební průzkumy přisuzovaly menší počet hlasů a po celou dobu se drželi za STAČILO!. Jak si vysvětlujete tento nárůst voličské podpory?
To je opravdu zajímavé. Z dostupných průzkumů se ukazuje, že Motoristé čerpali podporu napříč všemi tábory. Původně se myslelo, že půjde spíš o městskou stranu zklamaných mladších voličů, ale to se nepotvrdilo a nakonec získali od každého trochu. Je to pro ně významný úspěch.

Zmiňoval jste, že ANO mělo nejlepší kampaň. Kdo byl naopak nejslabší?
Panuje obecná shoda, že Starostové letos neměli povedenou kampaň. Byla taková nesourodá, včetně akce s „demokratickou sto jedničkou“, kdy rozdávali letáky i SPOLU a Pirátů. Mně osobně se to líbilo a přišlo mi to jako hezké gesto.

Naopak se mi nelíbila kampaň Motoristů. Jejich billboardy s heslem „Volte Motoristy, nikdo se to nedozví“ mi přišly dost absurdní.

Výhra, nevýhra

Kromě ANO, které volby jasně ovládlo, kdo další podle vás uspěl?
Určitě Motoristé, kteří se jako nový subjekt dokázali dostat do Sněmovny a mohou se stát i vládní stranou.

Dobře si vedli také Piráti, kteří zčtyřnásobili počet poslanců. Úspěch mohou slavit i Lidovci, kteří díky kroužkování mají na tříprocentní stranu velký poslanecký klub.

Nemůže právě kroužkování vnést do koalice Spolu napětí? Marek Benda naznačil, že si musí v koalici „skákání“ vyjasnit.
Těžko říct, zda tuhle prohru koalice přežije. Záleží, jak moc si to budou brát osobně. Nevím, nakolik měli Lidovci cílenou kroužkovací kampaň, jako třeba Starostové před čtyřmi lety. Pokud si ale lidé kroužkovali lidovce sami, nevidím na tom nic špatného.

Teď bude záležet na vývoji uvnitř koalice a na pozici Petra Fialy, který je pro Spolu důležitým pojítkem. Pokud ve své funkci nebude pokračovat, pro koalici by to mohla být konečná. Být v koalici je snadné, když vyhráváte, po porážce je ale těžké vysvětlit, proč v ní zůstávat

Na počet hlasů kleslo Spolu jen asi o sto tisíc. Dá se to přesto brát jako prohra?
Nemyslím si. Vzhledem k tomu, v jaké situaci vládli a jaké problémy řešili, je skoro zázrak, že dokázali oslovit tolik voličů. Vládnutí bývá nepopulární a oni ztratili jen relativně málo hlasů.

Česká Pirátská strana je v evropském kontextu unikátní. Ostatní Pirátské strany takových úspěchů na celostátní úrovni nedosahují. Čím to je, že zde mají relativně velkou a stálou podporu?
Strana se už do jisté míry zmainstreamovala a odpovídá potřebám českých voličů. Převzala témata, která u nás chyběla a odklonila se od původního důrazu na internetovou svobodu. Dnes jsou spíš liberální a progresivní stranou s pevnou pozicí v našem stranickém systému.

Být dobrá opozice

Kdo byl podle vás skutečným poraženým voleb?
Největší prohru utrpělo STAČILO! a také SPD, které se podle průzkumů pohybovalo kolem třinácti procent. SPD se navíc spojilo s několika menšími subjekty, což může vést k vnitřní nestabilitě.

Nový poslanecký klub SPD je poměrně malý. Jakou bude mít sílu při vyjednávání o vládě?
Určitě nějaký vliv mít bude. Situace už není jako před čtyřmi lety, kdy mohla tehdejší pětikoalice dosáhnout většiny i bez Pirátů. Tentokrát jsou hlasy SPD pro ANO důležité a tím získávají vyjednávací potenciál.

O jaká ministerstva by se Andrej Babiš mohl podělit?
Některá ministerstva jsou atraktivnější než jiná. Myslím, že by se mohl vzdát třeba kultury nebo životního prostředí. Naopak bude chtít mít kontrolu nad Ministerstvem financí, vnitra a spravedlnosti, tedy rezorty na které má jako vládní strana nárok.

SPOLU, STAN i Piráti už avizovali, že se připravují na čtyři roky v opozici. Co by v ní měli dělat?
Měly by být konstruktivní, demokratickou opozicí a vyvarovat se obstrukcí a nekonečných projevů u řečnického pultu. Takové chování by jejich image jen poškodilo.

Měly by se snažit brzdit případnou orbanizaci Česka a chránit veřejnoprávní média, která jsou ze strany ANO, SPD i Motoristů často terčem kritiky. Podle mě hrozí útok na demokratické instituce – a právě ty by měla opozice hájit.

Jak by měly proti případným útokům bojovat?
Měly by využít všech prostředků, které jim dává jednací řád a demokratické procesy. Mohou se také spojit s občanskými iniciativami, například s Milionem chvilek pro demokracii, a svolat demonstraci.

Petr Pavel před volbami zmínil, že kvůli střetu zájmů si není jistý, zda by jmenoval Andreje Babiše premiérem. Pokud by to skutečně odmítl, nepoškodilo by to jeho popularitu?
Určitě ano. Lidé často chybně předpokládají, že prezident musí jmenovat vítěze voleb. Kdyby to ale neudělal, společnost by to pravděpodobně vnímala velmi negativně – a to by mu uškodilo i ve snaze o znovuzvolení.

Babiš se podle mě bude snažit svůj problém s Agrofertem vyřešit, aby podobná situace vůbec nenastala. Kdyby ale k ní přece jen došlo a Petr Pavel se rozhodl jmenovat někoho jiného, vyvstala by otázka: Koho vlastně?

Navíc by se Pavlovi zřejmě snížily šance na znovuzvolení – ve většinovém systému musí získat i část voličů ANO, a proto se vůči Babišovi nemůže vymezovat tak ostře jako například Petr Fiala.