Vědci objevili nebezpečné chemikálie v kosmetice, papírových kelímcích a teflonu

Brno - Vědci z brněnského výzkumného centra RECETOX upozorňují na praktické chemikálie, které denně využíváme v kosmetice, teflonových pánvích nebo papírových kelímcích. Podle výzkumů jsou zdraví velice škodlivé a mohou způsobovat i rakovinu. PFAS (perfluorované a polyfluorované alkylové látky) má v těle každý člověk včetně novorozenců. Jejich odbourání je kvůli jejich pevné vazbě nemožné.

Jsou všude kolem nás. Dokonce i vevnitř velké většiny z nás. Jsou tu s námi již několik desítek let, ale větší pozornosti se jim dostává až teď. Řeč je o takzvaných „věčných chemikáliích“ neboli PFAS. "Věčné" se jim říká proto, že mají pevnou chemickou vazbu, tudíž se nikdy nerozloží. Jejich vlastnosti jsou šikovné. Odpuzují vodu a nepřipékají se, a právě proto se využívají v jednorázových obalech na potraviny a nápoje, ve výrobě nepromokavého oblečení, v pečících papírech nebo i v nádobí jako je například teflonová pánev.

PFAS je skupina chemických látek pod kterou spadají tisíce uměle vytvořených chemikálií. „Tyto látky jsou spojovány s řadou negativních účinků, jako je zvýšené riziko rakoviny, poškození jater či ledvin, hormonálními poruchami, vlivem na reprodukční zdraví a oslabení imunitního systému,“ sděluje výzkumná asistentka z RECETOXU Eliška Sychrová. Alarmující pro vědce z Brna bylo také zjištění, že PFAS mají v těle i novorozená miminka. „PFAS, stejně jako další látky, přecházejí z těla matky do mléka. Koncentrace pozorované v mateřském mléce jsou nižší než v krvi matky, tudíž dítěti se dostává pouze malé množství těchto látek. Avšak jejich příjem může mít na dítě významnější vliv, protože má mnohem nižší tělesnou váhu než dospělý člověk,“ říká Sychrová.

Do těla se dostávají jednoduše přes potraviny, vodu a kontakt s kůží. „Kontaktní používání materiálů obsahující PFAS zvyšuje riziko negativního vlivu těchto látek na člověka. Zvláště pak u obalových materiálů potravin, kdy jsou v přímém kontaktu s tím, co člověk jí. Stejně tak oblečení či nábytek, se kterým jsme dennodenně v kontaktu,“ konstatuje výzkumná asistentka.

Spousty potravin, které konzumujeme, jsou zabaleny v materiálech obsahujících tyto toxické látky. Výrobci „věčné chemikálie” krom jednorázových obalů na jídlo, se kterými se setkáme zejména u rychlého občerstvení, které si bereme s sebou, používají i pro výrobu papírových kelímků. Ty by totiž samy o sobě tekutinu nezadržely. „Nerada používám jednorázové věci, ale myslím si, že papírový kelímek je lepší než plastový. Někdy jsem zklamaná, že vůbec používám něco jednorázového, ale z papírových obalů se cítím mnohem méně provinile,“ sdílí své pocity studentka Barbora Trnková.

Používání těchto produktů není nebezpečné. Riziková je jejich výroba a likvidace. „Jako u všech jiných chemických látek platí, že se největší koncentrace vyskytují při výrobě nebo likvidaci. Ale díky vlastnostem, které PFAS materiálům dodávají, jsou tyto látky široce užívány v běžných věcech okolo nás od nábytku, přes oblečení, obaly, až po kosmetiku. Je to sice v menší koncentraci než ve výrobě, ale jsme tomu vystavení neustále,“ zmiňuje Sychrová.

Vodu a půdu nejvíce kontaminují skládky, na kterých jednorázové a obalové materiály končí. Papírová brčka, kelímky a jiné nádobí nelze třídit právě kvůli přidaným chemikáliím. PFAS nelze odbourat kvůli jejich pevné chemické vazbě, tudíž se jich prakticky nedá zbavit. Do vody se dostávají například i praním oděvů s příměsí těchto látek. Z tohoto důvodu by se měli mít na pozoru milovníci venkovních aktivit, kteří nosí nepromokavé oblečení. Při nošení se povrch látky s PFAS tře o kůži, což uvolňuje chemikálie. Výrobci outdoorového oblečení naštěstí postupně mění PFAS látky za jiné nepromokavé alternativy.

Důvodů pro využívání výrobků s příměsí PFAS je hned několik. „Doma používáme dvě teflonové pánve. Jsou praktické, protože se na nich jídlo nepřipaluje. Používat jednorázové obaly je pro mě jednodušší. Bývám ve městě klidně celý den, a nosit celou dobu nádoby na jídlo by bylo složité. Navíc někdy ani není na výběr, a jednorázový kelímek je jediná možnost, například ve vlaku,“ říká studentka Zuzana Matějová.

Toxickým látkám PFAS se nedá vyhnout, i kdyby se úplně zakázaly, budou kolem nás ještě spoustu let. Lze ovšem hledat alternativy a nahradit škodlivé chemikálie. „Pro omezení by se lidé měli vyhýbat obalovým materiálům, které je obsahují, což jsou například některé plastové krabičky nebo papíry z fastfoodů. Vybírat co nejvíce přírodní kosmetiku, která tyto látky neobsahuje a podobně,“ uvádí příklady Sychrová. „Řada výrobců již sama dokonce hledá alternativy k těmto látkám,“ doplňuje.

I přes to, že je látek ze skupiny PFAS mnoho, už teď vláda některé z nich reguluje. „Nově zavádíme sledování dvaceti vybraných chemických látek ze skupiny PFAS. Ty se mohou dlouhodobě koncentrovat v těle živých organizmů a jsou potenciálně karcinogenní. Díky novelizovanému nařízení budeme moci škodlivé látky pečlivě monitorovat a případně požadavky na ohlašování ještě zpřísnit,“ vysvětluje situaci ministr životního prostředí Petr Hladík. Ty nejrizikovější PFAS jsou v Evropě zakázány úplně díky Stockholmské úmluvě. „V Evropě to vypadá, že dojde k přelomovému rozhodnutí, kdy se tyto látky zakážou jako celá skupina, tedy samozřejmě s určitými výjimkami nezbytného použití,“ dodává výzkumná asistentka. Ale prozatím se budeme se spoustou „věčných chemikálií“ stále denně setkávat.