Bez květů a bez davů – i tak mají mandloňové sady své kouzlo

Hustopeče - Na svazích nad Hustopečemi už mandloně téměř nekvetou. Bílá záplava květů, která ještě před několika dny lákala do sadů davy návštěvníků, téměř zmizela. Po týdnu slunečného jara přišel víkendový teplotní zlom, v noci na neděli teploty spadly k nule a silný vítr setřásl z větví zbytky okvětních lístků. Přesto se po vyšlapaných cestách mezi stromy stále procházeli lidé. Sady neztratily nic ze své přitažlivosti, jen se jejich atmosféra proměnila.

„Nevadí nám, že už stromy tolik nekvetou. Jsme tu s manželem podruhé a ani při naší první návštěvě jsme sad neviděli rozkvetlý. Toto místo je moc hezké i bez rozkvetlých stromů, však se podívejte na ten výhled,“ říká Věra Šťastníková z Kojetína a rukou přitom ukazuje na kopcovité panorama. „Jen kdyby tak nefoukalo,“ dodává s úsměvem.

Každoročně se v sadech a na hustopečském náměstí konají Slavnosti mandloní a vína. Jedná se o gastro akci s různorodým doprovodným programem. „Na letošní ročník jsme na hlavní program na náměstí prodali osm tisíc vstupenek, ale celkový počet návštěvníků byl ještě vyšší. Mnozí si přišli jen projít mandloňovou stezku,“ popisuje vedoucí marketingové komunikace města Hustopeče Jana Hrádková.

Slavnosti se konají vždy ve stejném termínu, ale rozkvět mandloní se podle ní řídí hlavně počasím. „Letos byla v době festivalu v plném květu asi polovina stromů. Datum je pevně dané, ale příroda je pokaždé jiná. Letos nám přálo slunce, loni jsme museli kvůli silnému větru program předčasně ukončit,“ doplňuje Hrádková.

„Nám se líbí, že tu není hlava na hlavě, můžete tu vnímat tu krásu přírody,“ říká Jana Hrboučáková, která si se svými dětmi prošla mandloňovou naučnou stezku. Podobně mluvili i další návštěvníci – přišli si hlavně odpočinout a užít si přírodu bez davů. Dvě slečny, které přijely z Brna, očekávaly, že stromy zastihnou ještě s bílou pokrývkou květů. „Sice jsme chtěly stromy vidět ještě rozkvetlé, ale to nevadí, je tu moc hezky a aspoň jsme si udělaly výlet,“ vyjádřila se jedna z nich, Sabina Žambochová.

Přestože je návštěvnost během slavností velmi vysoká, o mandloně bývá zájem i mimo sezónu. „I přes zimu a vítr je tu pořád dost lidí,“ sděluje mi prodavačka, která ve stánku u rozhledny nabízí dlové speciality. „Myslím si, že místní sem rádi chodí na procházky,“ dodává.

Mandloně už odkvetly, ale místo si dál žije vlastním tempem. Kdo čekal v první dubnový víkend jarní explozi bílé, mohl být zklamaný. Kdo ale hledal klid, výhledy a voňavý vzduch mezi stromy, ten si přišel na své. Ať už s květy nebo bez nich, mandloňové sady zůstávají cílem pro ty, kteří hledají víc než jen dokonalou fotografii.