Epilepsie může mít různé podoby. Základní pomoc by měl znát každý

Domácí

Epilepsie může mít různé podoby. Základní pomoc by měl znát každý
Nejdůležitější je pacienta zajistit tak, aby nedošlo k poranění hlavy. Foto: Karolína Ficová

Brno - Každoročně si 26. března připomínáme Světový den boje proti epilepsii, který je také známý jako Purple day. V České republice žije přibližně sto tisíc lidí s diagnostikou tohoto neurologického onemocnění. I tak ale většina obyvatel nepozná, jak epileptický záchvat vypadá a neví, jak nemocnému v danou chvíli pomoct.

Ačkoli druhů epilepsie i typů záchvatů je velké množství, s takzvanou epileptickou aurou se může setkat každý z nás. V tomto případě začne být nemocný extrémně zmatený, přičemž mu začínají vypadávat významy slov, což vede k panice a zmatenosti. Epileptik je sice při vědomí s přísunem kyslíku, zároveň ale nedokáže určit, kde se nachází a z epileptického hlediska se jedná o malý záchvat. „První, čeho si můžete na ulici všimnout, je, že člověk říká blbosti a třeba dokola opakuje jen jedno slovo. V tu chvíli je nejdůležitější, abyste ho dostali co nejdříve na zem,“ říká třiadvacetiletý epileptik Patrik Cihlář, který se s nemocí potýká od základní školy. „Pokud jste někde na asfaltu nebo ve městě, tak člověku pod hlavu dejte něco měkkého, stačí například bunda,“ dodává. Fakultní nemocnice Brno na svých stránkách také zdůrazňuje zamezení úrazu, zejména právě hlavy.

Záchvaty se od sebe liší, proto při nich mají někteří nemocní pěnu u pusy, jiní tento příznak mít nemusí. Většina pacientů se ale během epileptického záchvatu dostane do křeče a prohnutí těla, což je právě fáze, kdy nemůžou dýchat. Může to vést až k zaškubávání celého těla a zmodrání rtů. „Během tonické fáze epileptického záchvatu se svaly celého těla napnou, pacient v tento moment často zaklání hlavu dozadu a natahuje ruce a nohy. Po několika sekundách následuje klonická fáze, během které se jeho tělo otřese,“ vysvětluje fyzioterapeutka Jindřiška Milánová. Tyto dvě fáze se můžou několikrát po sobě střídat, je důležité zachovat klid a hlavně se nemocného nesnažit probrat.

„Rozhodně tomu člověku nesahejte do pusy nebo se mu nesnažte vytáhnout jazyk, on by vám v tu chvíli mohl doslova ukousnout prst,“ upozorňuje Cihlář. „Jakmile nemocného zajistíte, zavolejte sanitku a měřte čas, abyste poté mohli lékařům přesně sdělit, jak dlouho už záchvat trvá,“ doplňuje epileptik.

Důležité je, abyste u ošetřovaného zůstali po celou dobu. V případě, že by se ze záchvatu probral před příjezdem doktorů, nebude si vůbec pamatovat, co se stalo a kde se nachází. Proto je důležité mít vedle sebe osobu, která vše vysvětlí a s člověkem trpělivě počká na příjezd lékařů. „Po záchvatu uvedeme postiženého do stabilizované polohy a necháme jej odpočinout či vyspat, nesnažíme se jej za každou cenu probouzet a držet jej aktivního,“ radí na svých webových stránkách Fakultní nemocnice Brno.

Další články o pomoc