Festival Vzdělávání bez hranic ukazuje, že učení může být celoživotní radostí

Brno - Jak si zvýšit šance na trhu práce díky mikrocertifikátům nebo jak ochránit své účty před kyberútoky? To jsou jen dvě z desítek témat, která letos zatím nabídl festival Vzdělávání bez hranic, pořádaný Masarykovou univerzitou (MU) 7. a 8. listopadu v univerzitní budově na Komenského náměstí v Brně. Pro oba dva dny jsou v programu inspirativní přednášky i praktické workshopy. Cílem akce je ukázat, že vzdělávání nekončí získáním diplomu, ale může se stát přirozenou součástí celého života.

Masarykova univerzita se podle prorektora MU pro internacionalizaci a vnější vztahy Petra Suchého dlouhodobě snaží být otevřenou institucí, která přispívá k rozvoji vzdělané a sebevědomé společnosti. „Festival ukazuje, že univerzita může být partnerem pro vzdělávání po celý život,“ uvádí Suchý.

Obecně si lidi pod pojmem celoživotního vzdělávání (CŽV) představí jen univerzitu třetího věku. Málokdo ví, že tam patří třeba i profesní kurzy, kvalifikační kurzy nebo minimální kompetence pedagogických pracovníků,“ uvedl specialista CŽV MU Tomáš Chaloupka.

Na festival Vzdělávání bez hranic míří odborníci z celé univerzity, aby přiblížili nejrůznější oblasti vědy i praktické dovednosti. K dispozici jsou také informační pulty pracovišť celoživotního vzdělávání a univerzitních knihoven, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o nabídce kurzů a exkurzí nebo o novinkách z nakladatelství Munipress. Vstup na všechny části programu je zdarma.

Mikrocertifikáty pomáhají ukázat, co opravdu umíte

Jednou z prvních pátečních přednášek byla prezentace Tomáše Chaloupky s názvem Jak se díky mikrocertifikátům zviditelnit na trhu práce. Tyto nové formy uznávání dovedností, které Masarykova univerzita začala zavádět jako jedna z prvních v Evropě, umožňují lidem doložit konkrétní znalosti získané v rámci kurzů celoživotního vzdělávání.

„Už dávno neplatí, že vzdělání máme na celý život. Doba se tak zrychluje, že se musíme učit pořád. Mikrocertifikáty patří pod profesní vzdělávání, to je rozdíl od zájmového kurzu. A co může být pro právníka volnočasovou aktivitou, může být pro pedagoga už profesním rozvojem,“ vysvětlil Chaloupka.

Tyto krátkodobé kvalifikační programy mohou být i bonusem k vysokoškolskému studiu. Na Fakultě sportovních studií existují kurzy zakončené trenérskou licencí, pro studenty různých oborů vyučovaných na školách zase kurzy vzdělávání pedagogických pracovníků.

„Masarykova univerzita vydala úplně první mikrocertifikát – studentovi Ekonomicko-správní fakulty v červnu 2024. Technické zázemí pro jejich tvorbu i správu vyvinuli odborníci z Fakulty informatiky,“ doplnil Chaloupka.

Získat takové potvrzení o odbornosti je možné v široké nabídce oborů. Na rozdíl od klasických diplomů nebo dlouhodobých studijních programů stvrzuje konkrétní kompetence, které lze ihned využít v praxi, a díky mezinárodnímu formátu je uznáváno i v zahraničí.

„Každoročně absolvují naše kurzy pro širokou veřejnost tisíce lidí, loni to bylo přes 18 tisíc účastníků,“ dodává Svatava Kalná, vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání MU.

Bezpečí v kyberprostoru: pět návyků, které fungují

Prakticky zaměřenou část programu nabídla přednáška Pavla Brejchy, specialisty na informační technologie, s názvem Vaše bezpečí v kyberprostoru: pět návyků, které fungují. Účastníci se v ní dozvěděli, jak chránit svá zařízení, hesla i digitální identitu v době, kdy jsou kyberútoky na denním pořádku.

Brejcha upozornil na pět základních oblastí, na které by se měl zaměřit každý uživatel: silná a unikátní hesla, vícefaktorové ověřování, pravidelné aktualizace zařízení, zálohování dat a bezpečnou komunikaci.
„Vždycky bychom si měli zamykat svá zařízení. Nejbezpečnější formou zabezpečení je biometrika, tedy otisk prstu nebo skenování obličeje,“ vysvětlil.

Díky srozumitelnému výkladu i konkrétním tipům si účastníci odnesli praktická doporučení, která mohou začít používat hned. „Útočníci často spoléhají na lenost uživatelů – že použijeme velké písmeno hned na začátku a číslo na konci. Poměrně bezpečná jsou takzvaná frázová hesla, třeba oblíbené filmové hlášky doplněné speciálními znaky,“ poradil Brejcha.

Doporučil také využívat správce hesel, který je podle něj bezpečnější než psaní hesel na papírky k zařízením. „Stačí si k němu vytvořit jedno silné frázové heslo, které si opravdu zapamatujete,“ dodal.

Podle něj by si lidé měli účty chránit dvoufázově – takové zabezpečení dokáže odvrátit až 90 procent útoků. Zároveň zdůraznil význam včasných aktualizací, protože často opravují bezpečnostní chyby systému. „A zálohujte, dokud není pozdě. Ideální je mít tři kopie dat – dvě na různých zařízeních a jednu uloženou mimo domov, třeba v cloudu,“ uzavřel Brejcha.

Festival ukazuje univerzitu otevřenou všem

Účastnice festivalu Marie Simoes ocenila rozmanitost programu. „Je to velmi povedená akce, která nabízí aktuální témata pro lidi v každém věku. Byla jsem na přednášce o jazycích a chystám se i na další o bezpečném kyberprostoru,“ řekla Stisku.

Projekt Vzdělávání bez hranic potvrzuje, že Masarykova univerzita není uzavřenou akademickou institucí, ale místem otevřeným všem zájemcům o poznání. Podle organizátorů festival reaguje na trend rostoucího zájmu o vzdělávání dospělých – podle Eurostatu se do něj zapojuje už téměř polovina Evropanů ve věku 25 až 64 let.

Praktické informace

• Festival se koná 7.–8. listopadu 2025 na Komenského náměstí 2 v Brně
• Vstup je zdarma, na některé workshopy je potřeba se zaregistrovat
• Celý program festivalu je dostupný na webu vzdelavanibezhranic.muni.cz/#program
• Nabídka kurzů s mikrocertifikáty je vypsaná na stránce muni.cz/uchazeci/vzdelavani-po-cely-zivot/kurzy-mc
• Kurz Kyberkompas o bezpečnosti v digitálním světě je popsaný na webu security.muni.cz/kurzy/kyberkompas