Polsko čekají po volbách personální čistky. Nebude to elegantní ani hezké, říká politolog

Brno - V Polsku proběhly v neděli 15. října volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu. Spočítat hlasy trvalo členům volebních komisí přes 60 hodin, první oficiální výsledky se tak objevily až v úterý 17. října. V tuto chvíli je už skóre jasné - volby vyhrála se 35,4 procenty hlasů dosavadní vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Do Sejmu se dostane také Občanská koalice s 30,7 procenty, středová Třetí cesta se 14,4 procenty a sociálně demokratická Nová levice s 8,6 procenty. Jako poslední do Sejmu vstoupí krajně pravicová Konfederace se 7,2 procenty. Co tato čísla pro budoucnost Polska znamenají, sdělil v rozhovoru Vít Hloušek, profesor v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Blíže se zabývá česko-polskými vztahy a od roku 2022 je členem Programové rady Česko-polského fóra.

Letos k polským parlamentním volbám přišlo rekordních 74,4 procent voličů. To je nejvíce od roku 1989, čemu přičítáte tak vysokou volební účast?

Na první pohled to vypadá moc hezky. Je to ale produkt polarizace polské společnosti a politiky a také velmi ostré, negativní volební kampaně ze strany PiSu a Občanské Koalice. Strašili své voliče navzájem tím, jak by to bylo hrozné, kdyby ten druhý vyhrál volby a sestavil vládu. Tohle je ten skutečný důvod.

Volby vyhrála dosavadní vládnoucí strana Právo a spravedlnost, je však pravděpodobné, že koalici utvoří Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice. Myslíte si, že bude dosavadní opozice vládnout?

Ono to jinak ani nejde, PiS sám vládu nesestaví a ani s Konfederací nedosáhne na většinu. A není představitelné, že by například polští lidovci z Třetí cesty uzavřeli s PiSem koalici, přestože se je někteří politici PiSu snaží přesvědčovat. Snáze se jim bude vládnout s Občanskou platformou a Novou levicí. Řekl bych, že nejpozději v prosinci začne vznikat vláda, která bude složená z těchto opozičních stran.

Například Nová levice je ale oproti ostatním opozičním stranám výrazně proliberální. Jaké neshody mohou v koalici nastat?

Bude jich tam celá řada. Mají jednu věc, na které se shodnou – chtějí změnit Polsko, nechtějí pokračovat v neliberální politice, kterou zavedl PiS. Dobře jim to půjde v ekonomické politice, budou to mít ale těžké v kulturních a společensky relevantních tématech. Je tady obrovská spousta věcí, které je dělí, například otázka potratů a LGBT. Pokud budou rozumní, rozhodnou se některé věci nechat takzvaně u ledu. Ale to teprve uvidíme, debaty mezi nimi ještě ani pořádně nezačaly.

Osmnáct mandátů získala také ultrapravicová nacionalistická strana Konfederace. Považujete její úspěch za hrozbu pro demokracii? K jaké české či slovenské straně by jste ji přirovnal?

Nemyslím si, že by byla hrozbou, sedm procent ve volbách není moc a nemá potenciál dosáhnout větších úspěchů. Za daleko větší hrozbu považuji PiS, který sice není radikální, o to více ale dokázal přetvořit polské instituce neliberálním směrem. Konfederace je sbírkou velmi specifických individuí, jedno ale mají společné – jsou to euroskeptici a nacionalisti. Když se rozhlédneme po Evropě, každá země nějakou krajní pravici má. My máme Okamuru a Rajchla, Slováci zase Kotlebu.

Jaké budou podle vás události nejbližších týdnů, koho prezident Andrzej Duda pověří sestavením vlády?

Dovedu si představit, že to Duda alespoň zkusí s PiSem, jakožto nepopiratelným vítězem voleb. To se ale nemůže podařit, takže dřív nebo později pověření dostane druhý v pořadí, tedy Občanská koalice. Myslím si, že koalici sestaví poměrně rychle, jsou na to připraveni. Pak začnou psát programová prohlášení. To bude složitější, protože jsou mezi nimi výrazné názorové rozdíly. Potom začnou začnou vládnout a až do dalších prezidentských voleb v roce 2025 proti sobě budou mít Dudu. Ten sice podporuje PiS, dá se ale vládnout i s takto nepříznivě nastaveným prezidentem. Když ten rok a půl kohabitace s Dudou vydrží, může se stát, že jim národ zvolí příznivějšího prezidenta.

Zmínil jste prezidenta. Může se v Polsku opakovat česká situace z roku 2021, kdy prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat vládu?

Ale nakonec to udělal. Nemůže to úplně zablokovat ani zdržovat, protože i na něj se vztahují časové lhůty. Bude jim znepříjemňovat život, jsou to koneckonců jeho političtí oponenti. Ale nemůže je zastavit, jelikož budou mít parlamentní většinu.

Jaké změny by nová vládnoucí koalice Polsku přinesla?

Budou chtít Polsko definitivně vrátit na trajektorii liberálního režimu právního státu. Věřím, že se například televizní stanice TVP vrátí ke své veřejnoprávnosti, jelikož je v tuto chvíli vládní, provozovaná lidmi blízkými PiSu. Uvolní se napětí v nejvyšších patrech polské armády, personálně se promění i akademická sféra, kterou se PiS snažilo kontrolovat. Pak začnou uvažovat o způsobech, jak upravit soudní moc – největší institucionální problém, jaký PiS prosadilo, je totiž reforma soudnictví. Komplikovat jim to bude Ústavní soud - všichni jeho aktuální soudci byli jmenováni po roce 2015, z čehož logicky vyplývá, že jsou to stoupenci PiSu. Nic ale není nevratné. V mezičase určitě začnou Polsko čistit personálně, to taky nebude úplně elegantní a hezké, ale dělá to každá nová polská vláda. Tentokrát to ale rozhodně bude změna k lepšímu. Taky si myslím, že bude docela zajímavé sledovat jejich zahraniční politiku.

Jak by se tedy podle vás změnil postoj Polska vůči Evropské unii?

Určitě bude vzájemný vztah mnohem lepší. Pokud se premiérem stane Donald Tusk (předseda Občanské platformy, pozn.red.) bude mít velké ambice vrátit Polsko do evropské debaty. Věřím dokonce, že by se mu pouhým kouzlem své osobnosti podařilo odblokovat peníze, které EU nechce Polsku vyplatit kvůli tomu, že mají problém se stavem právního státu. Jisté je, že bude Polsko v EU víc vidět a v řadě věcí bude vzájemná komunikace mnohem konstruktivnější. Polsko se jednoznačně stane více proevropským.

Jaký by nová vláda měla vliv na česko-polské vztahy?

Nic by se zásadně nezměnilo. Dovedu si představit, že bude vzájemná spolupráce z polské strany méně intenzivní, protože pro ně nebudeme tak zajímaví, jako restart v rámci celé Evropské unie. Česko-polské politické relace jsou momentálně poměrně neutrální, a poté co se podařilo dořešit kauzu Turov, není nic, co by vytvářelo napětí nebo konflikt. Vztahy máme ale dobré, není důvod panikařit z toho, že nebudou ještě lepší.