Brněnsko má své zástupce do letošní Soutěže o nejlepšího verbíře

Brno - Milovníci folklóru se v sobotu 6. dubna sešli v sokolovně v Moravských Knínicích. Spolek Kyničan tam totiž uspořádal jedenáctý ročník regionálního kola Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Brněnsku spojeného s koštem pálenek a besedou u cimbálu. Představilo se čtrnáct soutěžících tanečníků z Brněnska, vystoupili ale i současní a minulí držitelé titulu nejlepšího verbíře z různých regionů. Do dalšího kola soutěže se probojovali Dan Fiala a Jan Lidmila.

Co je to verbuňk?

Slovácký verbuňk patří mezi mužské lidové tance skočného charakteru. Je improvizovaný a má zvláštní ráz, protože se převážně tančí hromadně, ale každý tanečník zároveň verbuje sám za sebe s výrazem své regionální příslušnosti, svého tanečního umění a povahy.

Název tance je odvozen z německého slova Werbung, což znamená také najímání nebo ucházení se, potažmo verbování do vojenské služby, které u nás bylo prováděno do roku 1781 za účasti profesionálních vojenských tanečníků, jejichž projev byl jedním z impulzů ke vzniku tohoto tance. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Slovácký verbuňk má obvykle tři části: předzpěv, dále pomalu a rychlou taneční část, která je volnou pohybovou kompozicí s osobitou atmosférou. Verbuňk se v České republice netančí pouze na Slovácku, velkou popularitu zažívá také na Brněnsku.

Večer otevřel společný verbuňk všech soutěžících za doprovodu cimbálové muziky Šmytec. Návštěvníky i účinkující přivítal starosta obce Moravské Knínice Jiří Hanák a poděkoval spolku Kyničan, který akci tradičně pořádá. „Lidí, dětí a rodin, které prošly Kyničanem, je nespočet a já jim všem chci poděkovat za to, jak u nás udržují tradici a pomáhají kulturnímu životu,“ řekl Hanák.

Program byl tradičně rozdělený na dvě hlavní části. Tou první bylo folklorní pásmo se soutěží a přehlídkou verbířů, ve které se postupně představilo čtrnáct tanečníků ucházejících se o postup do předkola verbířské soutěže ve Strážnici, na kterou se zájemci mohou přijet podívat 24. června.

Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku

Verbířské soutěže začaly už v prvních ročnících Mezinárodního folklórního festivalu (MFF) ve Strážnici. Po několika letech však zanikly a ve verbuňku se začalo soutěžit znovu od roku 1986. Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku začíná regionálními koly, její semifinále a finále jsou součástí pořadů v rámci MFF Strážnice.

Do regionálních kol se mohou přihlásit tanečníci od patnácti let, horní věková hranice není stanovena. Z každého regionu postupuje vítěz rovnou do finále soutěže, tanečníci od druhého do šestého místa jsou nominování do semifinále. Z regionálního kola Brněnska mají právo postupu dva nejlepší tanečníci pouze do semifinálového předkola.

Regionální kola jsou rozdělena podle typů, do kterých se verbuňk podle etnografů ve druhé polovině 19. století a v průběhu 20. století vyvinul. Je to Hanácké Slovácko, Podluží, Kyjovsko, Uherskohradišťsko a Uherskobrodsko. V rámci regionálního předkola tvoří jednu skupinu Horňácko, Strážnicko a Veselsko. Soutěží se také na Brněnsku, kde verbíři tančí regionální styl Hanáckého Slovácka.

Čtrnáct soutěžích bylo rozděleno do dvou skupin, v každé se představilo sedm tanečníků. Jako první vystoupil osmnáctiletý Tomáš Bořil s písní „Krumvířská dědina“.

Vystoupení verbířů hodnotila odborná porota, v které zasedl Petr Vozár a Štěpán Melichar, s hodnocenými aspekty pak návštěvníky seznámil její předseda a garant regionálního kola Brněnska Miroslav Vymazal. „Porota v podstatě hodnotí tři kategorie – zpěv, tanec rychlé a pomalé části a vzhled kroje. U zpěvu porota hodnotí intonační čistotu, zvládnutí nářečí a celkový výraz. Při tanci porotci kladou důraz na náročnost, množství, pestrost, návaznost a úroveň jednotlivých kroků a figur,“ řekl Vymazal, který se soutěže v minulosti sám několikrát účastnil a v roce 1991 zvítězil. „Důležité je také prostorové uspořádání, kompozice, gradace tance, zvládnutí a dodržení regionálního tanečního stylu. Kroj musí mít současnou sváteční podobu, pokrývka hlavy nesmí být upevněna a boty nemohou mít jevištní úpravu,“ dodal.

Soutěžení bylo proloženo vystoupením taneční složky souboru Kyničan. Vystoupili také malí verbíři a mužský sbor z Moravských Knínic.

Oba postupující verbíři se představili společně s pěti dalšími tanečníky ve druhé skupině. Šestadvacetiletý Daniel Fiala ze Žatčan, který v předchozích ročnících získal první a druhé místo v divácké soutěži na festivalu ve Strážnici, vystoupil s verbuňkem „A na Brně verbujů“. Doplnil ho devětadvacetiletý domácí verbíř Jan Lidmila s písní „Až já na tu vojnu půjdu“, který se předkola ve Strážnici účastnil už třikrát. Porotci vybrali také dva náhradníky Jana Komínka a Jiřího Přikryla.

Po soutěžní části se představili také zkušení tanečníci z různých regionů a finalisté Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Mezi nimi například vítěz posledního ročníku Marek Salay z Břeclavi, nebo Karel Vlašic z Hlohovce, který minulý rok obsadil druhé místo.

O postupu soutěžících do semifinále rozhodovala odborná porota, ale dát hlas svému favoritovi, měli možnost všichni návštěvníci v anketě diváků. Z dvaceti jedna tanečníků, kteří se v průběhu večera představili, mohli lidé hlasovat pouze pro jednoho. V divácké anketě zvítězil verbíř z Moravských Knínic a člen souboru Kyničan Štěpán Večera. Za svou výhru obdržel pamětní list a pštrosí vejce. „Chtěl jsem vyhrát pštrosí vajco a vyhrál jsem ho. Takže jsem spokojený,“ komentoval.

Po skončení první části programu navázal košt pálenek a beseda u cimbálu, tentokrát s cimbálovou muzikou Pajtáš z Brna. Zájemci mohli ochutnat 28 soutěžních pálenek, z nichž porota vybrala tři vítězné, které byly v průběhu večera oceněny a vyhlášeny. Večerem provázeli moderátoři Marie Dvořáková a Stanislav Krčma.