Gramofonová deska je nesmrtelná, říká majitel bazaru Aleš Machů

Rozhovory

Gramofonová deska je nesmrtelná, říká majitel bazaru Aleš Machů
Majitel bazaru s vinylovými deskami Aleš Machů Foto: Veronika Lausová

Brno - Gramofonové desky zažívají poslední desetiletí velký comeback a jejich obliba neustále narůstá. V době, kdy jsou k dispozici velké hudební streamovací služby, se nabízí otázka, čím si gramofonové desky získaly takový zájem. Majitel bazaru s gramofonovými deskami Aleš Machů se jejich prodeji v Brně věnuje už deset let a sám přiznává, že nečekal tak velký návrat k analogovým nosičům. „Když jsem začínal, tak jsem čekal, že budu mít otevřeno maximálně dva roky. Ale uběhl třetí rok, čtvrtý a já byl překvapený, že lidi pořád kupují a zájem neopadá, ale narůstá,“ vzpomíná.

Kdy a proč jste se rozhodl otevřít si obchod s gramofonovými deskami?

Původně jsem vinylové desky vůbec prodávat nechtěl. Vinyly jsem předtím asi 15 let sbíral, byla to moje vášeň, ale nechtěl jsem s nimi kšeftovat. Asi před deseti lety jsem si našel přítelkyni, a ta byla překvapená, když viděla moji sbírku desek. Tehdy řekla, že když jsou lidi, kteří vinyly kupují, měl by být i někdo, kdo je bude prodávat. V té době se to sešlo i s tím, že jsem dal výpověď v práci, tak mě přítelkyně přemluvila, abych si s deskami otevřel kamenný obchod.

Jaké byly začátky po otevření kamenného obchodu?

Na začátku jsem se bál, že jdu do něčeho, co mě nemůže vůbec uživit. Že nemůže být tolik lidí, kteří vinylové desky pořád poslouchají nebo se k nim vrací. Už tehdy jsem sice cítil růst zájmu o vinyly. Moc jsem ale nevěřil, že se tím dá uživit. A ono to šlo.

Čemu přisuzujete zvýšený zájem o gramofonové desky v posledních letech?

V České republice to ze začátku z mého pohledu byla hlavně otázka módy. Všude se začalo psát o vinylech, vydavatelích, kteří zanikli a pak se vrátili. Někteří lidé tomu u nás udělali dobrý marketing. Když jsem začínal, tak jsem čekal, že budu mít otevřeno maximálně dva roky. Ale uběhl třetí rok, čtvrtý a já byl překvapený, že lidi pořád kupují a zájem neopadá, ale narůstá. Za mě je vinyl nejkvalitnější hudební nosič s nejdelší životností. Gramofonová deska je nesmrtelná a hraje krásně.

Jak se k Vám do obchodu gramofonové desky dostanou?

Původně jsme v bazaru fungovali hlavně díky vykupování desek. Lidé chodili a nabízeli desky do výkupu a bylo jim jedno, kolik za to dostanou. Koupil jsem za málo peněz hodně muziky (smích). Například ze začátku jsme vykoupili dvě sbírky, které nám zajistily provoz celý rok. Kdybych ale dneska žil z toho, co vykoupím, tak zkrachuju. Našli si nás ale partneři z Německa, kteří nám dodávají vinyly a hodně nás podporují.

Zasáhl Vás nějak lockdown, změnil se zájem o vinylové desky?

Lockdown nám prodejcům gramofonových desek paradoxně pomohl. Lidé byli zavření doma, nemohli chodit na koncerty a neměli za co utrácet peníze. Zájem o vinylové desky se ohromně zvýšil, měl jsem rekordní prodejnost za celou dobu.

Udržel se ten trend i po uvolnění restrikcí?

Změnilo se to. Když nás znovu otevřeli, tak byl ze dne na den velký pokles v prodejnosti. Lidé sice pořád kupovali, ale bylo vidět, že se zájem hodně snížil.

Proč jste si ze všech hudebních nosičů oblíbil právě vinylové desky?

Vinylová deska není jen krásný a fyzický artefakt, ale má nádherný specifický zvuk. Pro mě je i rituál puštění jakékoliv desky zážitek. Ten pocit, když vyndám vinyl z obalu a položím na gramofon je pro mě potěšení. Je to mnohem více než zmáčknutí tlačítka a hudba hraje někde z počítače. Když si pustím vinyl tak mám pocit, že ta kapela sedí vedle mě a hraje. A v tom je pro mě deska jedinečná.

 

 

Další články o rozhovor