Vyhrabování jídla z popelnic je mezi studenty stále populárnější
Domácí
Brno - Zvyšování cen energií, potravin a ostatních sfér života nás nutí k hledání nových způsobů kde a jak ušetřit. Kratší sprchování, více směn v práci na úkor volného času či docházky na přednášky a tak dále. Jedním z fenoménů, který získává na popularitě, je i takzvaný dumpster diving.
Zatímco například ve Spojených státech je vybírání popelnic legální, pokud se popelnice nenachází na soukromém pozemku, v České republice je tato praktika naopak protizákonná. Podle zákona o odpadech je obsah kontejnerů stále soukromým vlastnictvím a vybírání popelnic je tak považováno za krádež. S tímto na mysli se vydáváme směrem k obchodu, ale nevcházíme dovnitř jako ostatní zákazníci. Dnes večer nakupujeme bez peněz. Procházíme kolem vchodu a pokračujeme za budovu. Tam na nás už čekají hnědé kontejnery sloužící na bioodpad.
Dumpster diving
Dumpster diving, nebo také méně ušlechtilé vyhrabování odpadků, se stává populární alternativou k běžnému nakupování. Nejčastěji se vyhrabují popelnice bioodpadu u velkých obchodních řetězců. Přestože se v Evropských supermarketech vyhodí „jen“ přibližně 5 % potravin, často se může jednat o potraviny, které by mohly být dále využity. Lidé se se svými zkušenostmi svěřují na sociálních sítích a sdílejí různé typy na místa, kde je jednoduchý přístup ke kontejnerům s potravinami a kam se vyplatí zajít. Ke stejnému účelu slouží také mapa na https://www.dumpstermap.org/page/about. Plýtvání potravinami je celosvětově velký problém už jen pro zbytečnému využití zemědělské plochy a dopravy, ale také kvůli methanu, které vyhozené nezkompostované potraviny produkují.
„Nejčastěji chodím dumpsterovat sem na Slatinu, protože tu vždy něco najdu a jdu tak celkem na jistotu. U lidí je taky oblíbený Kaufland na Sportovní, tam ale teď popelnice oplotili. Ten plot je vysokej snad tři metry s ostnatým drátem. Vypadá to fakt komicky. Asi aby ta zelenina náhodou neutekla,“ směje se Andula a bez dalšího ostychu se vyhoupne na kontejner a rozhlédne se po dnešní nadílce. Poprosí mě, abych jí posvítila mobilem a už se natahuje po čerstvě vyhozených pomerančích.
I přes zákon o potravinách a tabákových výrobcích, který nařizuje obchodům větším než 400 m2 předávat neprodejné potraviny do rukou neziskovkám a snahám některých řetězců zmenšovat odpad pomocí slev nebo zeleninových bedýnek, kolují internetem fotky popelnic plných nezužitkovaných potravin. Nejhorší pověst v Brně má v tomto právě obchodní řetězec Kaufland. Nejdříve jsem nechtěla věřit, že by obchody opravdu tolik plýtvaly. Teď to ale vidím na vlastní oči. Kontejner je skoro plný a za ním jsou další dva.
Redakce Stisku požádala Kaufland o stanovisko k problematice. "Dle vyjádření kolegů oplocování všech nádob na tříděný a netříděný odpad je trend, který nasazujeme postupně na všech pobočkách, kde ještě není. K omezení dumpster divingu jdeme cestou prevence – zamezení přístupu hlavně u ovoce, zeleniny a pečiva. Tyto potraviny předáváme různým mysliveckým sdružením, mini zoo a tak podobně,“ reagovala firma. Mně se však nechce věřit, že jsou tyto potraviny vyhozené v kontejnerech na bioodpad vzadu za obchodem opravdu připravené na odvoz pro myslivecká sdružení. Možné to je.
Sama už delší dobu pracuji v nejmenovaném obchodním řetězci a dobře vím, jak vysoké jsou požadavky na kvalitu a čerstvost potravin. Obchodní předpisy svazují pracujícím ruce v tom, co ještě mohou nechat na prodej a co už musí z prodejny odebrat. Mám proto určité pochopení pro ty, kteří si svojí práci ulehčují jednoduchým vyhozením neprodejných potravin. V kontejneru před námi ale vidím pomeranče, banány a zeleninu, za kterou bych za normálních okolností úplně bez problémů v obchodě zaplatila.
„Nejčastěji si z popelnic odnáším zeleninu jako jsou mrkve, brambory nebo cibule, které mi většinou připadají stejně kvalitní, jako ty, co se běžně prodávají v obchodě. Pro jistotu se je snažím zpracovat co nejrychleji, aby se mi nezkazily. To ale ostatně dělám i s koupenou zeleninou. Nikdy se mi nestalo, že by mi po snězení popelnicového jídla bylo špatně. Člověk jen musí překonat prvotní ostych,“ popisuje svou zkušenost s vybíráním bioodpadu Andula.
Z naší výpravy odcházíme s plnou taškou ovoce a zeleniny, a já osobně hlavně s pocitem úlevy, že nás při vybírání popelnic nikdo nepřistihl. „Na dumpster chodíme vždycky ve dvou. Sama bych se bála, přestože nás nikdy nikdo nechytil,“ říká mi už na autobusové zastávce Andula. Z příspěvků lidí na facebookové skupině věnované brněnskému dumpster divingu jsem vyčetla, že se občas stane, že vás odchytí městská policie a v některých případech vás donutí nabrané potraviny vrátit. Hrozit může ale i pokuta.
