Mladí básníci přednášeli na Filozofické fakultě

Brno - Básníci odkryli na Světový den poezie svůj talent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Fakulta ve čtvrtek 21. března oslavila svátek autorským čtením studentů a absolventů. Součástí programu bylo i představení nové sbírky básní Legendy a litanie od básníka Radka Malého.

Devět mladých básníků z řad studentů, absolventů a přátel Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve čtvrteční podvečer představilo svou poezii. K oslavám Světového dne poezie přispěli čtením starších i nových vlastních textů. Z řad studentů vystoupil například Michal Beredzas, který přednesl i dvě díla o Brně. „Psaní poezie pro mě bylo přirozenou cestou. Postupně jsem zjišťoval, že mi je bližší psát do půlky řádku než od jednoho kraje k druhému, až jsem se do toho pustil naplno,“ popisuje cestu k tvůrčímu psaní Beredzas.

Na letošní Den poezie zavítal i spisovatel, překladatel a vysokoškolský pedagog Radek Malý. Přednesl několik úryvků ze své nové básnické sbírky Legendy a litanie. V roce 2003 vyhrál za svou sbírku Vraní zpěvy Cenu Jiřího Ortena. Získat ji můžou talentovaní autoři poetických a prozaických děl do věku třiceti let. Radek Malý získal mimo jiné také dvakrát cenu Magnesia Litera, která se uděluje autorům kvalitních a česky psaných děl. Cena má pomoci podpořit i popularizovat literaturu a zvýšit povědomí o českých spisovatelích. Poprvé získal ocenění v oblasti poezie za svou sbírku Větrní v roce 2006 a o šest let později cenu v kategorii literatury pro děti a mládež za sbírku Listonoš vítr.

Po skončení přednesu básní registrovaných účastníků dostali prostor vystoupit také lidé z publika. Zájemci mohli přednést vlastní poezii podle svého uvážení. Každoročně se alespoň jeden dobrovolník v davu najde. „Minulý rok jsem se zúčastnil jako náhodný kolemjdoucí a zkusil jsem odcitovat jednu svou báseň. A tento rok tady přednáším ze své sbírky jako oficiální účastník,“ vysvětluje student anglického jazyka a literatury vystupující pod pseudonymem C. H. Ohr.

Den poezie si klade za cíl poukázat na její krásu a rozmanitost. Básnická tvorba si několik let drží trend nevelké obliby a zájem o ni dlouhodobě klesá. Právě programy založené na oslavách poezie můžou mít pozitivní dopad na její popularitu. „Cílit speciálně na studenty může vzbudit zájem u samotných studentských tvůrců, ale i u jejich spolužáků. Pro ně je autorské čtení kolegů nejen velkým posluchačským lákadlem, ale rovněž potencionálním motivačním faktorem,“ uvádí doktor českého jazyka a lektor na Filozofické fakultě Petr Vokřínek.

Jedním z možných důvodů neoblíbenosti básnických děl je vnímání poezie jako přežitek minulosti. „Hlavní podle mě je, že lidé mohou vidět poezii živou. Poezii, která řeší současná témata, mluví současným jazykem a je otevřená všem autorům i autorkám,“ řekl experimentální básník a student Masarykovy univerzity Jáchym Šmída. Jako další z aspektů se často udává nedostatečná propagace básnictví oproti jiným formám literatury nebo preference vizuálně poutavých podnětů. Poezie bývá vnímána jako náročnější forma umění, která vyžaduje od čtenáře větší úsilí a soustředění.

Poetický podvečer na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pořádala fakultní knihovna už sedmý rok v řadě. „My, jakožto knihovna rádi propagujeme knihy, výjimkou není ani krásná literatura. Proto rádi studenty podporujeme a umožňujeme jim takový program,“ uvedla knihovnice Silvie Kořínková Presová.

Nejen v akademickém prostředí se slaví Světový den poezie. Od roku 2015 mají zájemci po celém světe možnost zaplatit za svůj účet v kavárnách a barech sepsáním básně právě v tento den. Výjimkou není ani Česká republika, každoročně se zapojuje až čtyřicet podniků. Zaplatit tímto neotřelým způsobem lze například v rodinném podniku Julius Meinl Coffee v Praze, který je průkopníkem tohoto projektu u nás. Dále pak v různých podnicích v Brně, Zlíně, Plzni nebo Náchodě.

Světový den poezie byl v roce 1999 vyhlášen Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Svátek vznikl na podporu jazykové rozmanitosti a snaží se poukazovat na ohrožené jazyky v místech jejich používání. Dále usiluje o obnovení tradice přednesu básní nebo také zlepšení výuky poezie a lepšímu postavení malých vydavatelství na trhu.