Ústavní soud: Muž se musí vystěhovat, ale na ulici neskončí

Homepage

Ústavní soud: Muž se musí vystěhovat, ale na ulici neskončí
Ústavní soud uznal Krajčíkovu stížnost jen částečně. Foto: Petr Fejtek

Brno Ústavní soud v úterý částečně zamítl stížnost Jiřího Krajčíka. Muž trpící roztroušenou sklerózou v roce 2015 uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby na jeden rok v domově pro seniory v Jeseníku. To i přesto, že Krajčík nesplňoval podmínku dosažení věku 65 let. Byl zohledněn jeho zdravotní stav a nevyhovující bydlení v suterénu domu, kde s ním žila i bývalá manželka. S tou byl podle svých slov ve „válečném stavu“.

Smlouvu následně prodlužoval až do konce září 2017. Od října muž dál pobýval v domově důchodců bez jakékoliv smlouvy. Proto okresní soud v únoru 2018 rozhodl, že se Krajčík musí do dvou měsíců vystěhovat. Ten se poté odvolal ke Krajskému soudu v Ostravě s tím, že okresní soud nevzal v potaz to, jak je obtížné sehnat náhradní péči. Každé zařízení, které on nebo jeho dcera kontaktovali, bylo buď plné, nebo preferovalo obyvatele daného města. Čekací doba by tedy daleko přesahovala dva měsíce nařízené okresním soudem. To také doložil emailovou korespondencí. Krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu. Krajčík se následně pokusil dovolat k Nejvyššímu soudu, ten ho ale odmítl.

Ústavní soud rozhodl, že zatímco okresnímu soudu není co vytknout, krajský soud špatně vyhodnotil důkazy v podobě emailů s pečovatelskými domy. Tím porušil Listinu základních práv a svobod. V této části byla stížnost dle soudu oprávněná.

Krajčík se ale pořád musí vystěhovat. „Muž nemá právo na konkrétní sociální služby. Ale oprávněným osobám musí být nějaké sociální služby k dispozici. Dotčená osoba by měla žít v prostředí, které by pro ni mělo být co nejlepší, a to z hlediska lékařského i sociálního,“ líčil soudce zpravodaj Vojtěch Šimeček. Z tohoto důvodu část stížnosti, která se zabývala rozsudkem okresního soudu, Ústavní soud odmítl.

Nyní se případ vrací ke krajskému soudu, který má povinnost znovu a řádně vyhodnotit důkazy. „Ústavní soud nezpochybňuje skutečnost, že se stěžovatel dosud stavěl k zajištění alternativního poskytovatele více než liknavě. Na druhou stranu nelze přijmout přístup krajského soudu, který akceptuje závěr okresního soudu ohledně povinnosti vyklidit jeho pokoj do dvou měsíců. Z důkazů jednoznačně plyne, že takový časový horizont je v podstatě nemožný,“ řekl Šimeček. Podle něj by se Krajčík měl neprodleně zapsal do pořadníku čekatelů na odpovídající sociální službu v jiném zařízení.

Další články o Ústavní soud

Noc práva: Jak pracuje justice?

Ve středu v odpoledních a večerních hodinách se uskutečnil již pátý ročník festivalu Noc práva. Soudy a právní instituce se otevřely veřejnosti a přivítaly náv ...