Vůle Gruzínců být členy Unie je extrémně silná, říká tamní studentka

Gruzie - Gruzie je dlouhodobě považována za jednu ze zemí, která má blízko ke vstupu do Evropské unie. Tamní vláda v čele se stranou Gruzínský sen ale ukazuje opak. V posledních dnech přišla s návrhem zákona, který by měl potlačit neziskové organizace financované ze zahraničí a označit je tak za zahraniční agenty. Přečtěte si rozhovor s gruzínskou studentkou, která se protestů pravidelně účastní.

V mnoha protestech, které jsou zásadní pro směřování státu, hrají po celém světě studenti důležitou roli, je tomu tak i teď v Gruzii?

Ano, to rozhodně je. Upřímně řečeno, celá Gruzie byla protestními vlnami gruzínských studentů naprosto překvapená. Před těmito událostmi se lidé, zejména generace našich rodičů, obávali, že mladá generace, jako jsou studenti, není dostatečně zapojena do gruzínských politických procesů, ale tento protest ukázal, že naprostá většina studentů přebírá svůj díl odpovědnosti za boj za gruzínsko-evropskou budoucnost, a co je nejdůležitější, za jejich svobodu.

Jaký je postoj studentů ke směřování Gruzie? Vidíte kolem sebe jednoznačně prozápadní studenty?

Postoj studentů k zahraniční politice Gruzie je zcela prozápadní. Studenti si velmi dobře uvědomují, že Gruzie se svou historií, bohatou kulturou a demokratickými hodnotami je součástí Evropy a jen zřídka se setkáte s gruzínskými studenty, kteří mají rozdílné názory na směřování Gruzie. Kolem sebe vidím jen studenty, kteří jasně rozumí tvrdé historii naší vlasti a jsou připraveni bránit suverenitu a územní celistvost Gruzie za každou cenu.

Jak se k protestům staví univerzity?

Během protestů dala většina univerzit jasně najevo, že budoucnost Gruzie je v Evropě a jakékoli kroky úřadů, které ohrožují evropskou integraci Gruzie, jsou v rozporu s ústavou Gruzie a co je nejdůležitější – s vůlí gruzínského lidu být hrdým členem Evropské unie. Navíc jsem během těchto akcí viděla naše profesory protestovat proti návrhu „ruského“ zákona a spousta z nich stála před pořádkovou policií spolu se studenty, na což jsem byla samozřejmě hrdá.

Protesty vyvolal především vládní návrh zákona, který by měl omezit fungování neziskových organizací, které jsou financovány ze zahraničí. Co vládě na činnosti neziskových organizací vadí?

Gruzínská vláda nemá ráda nevládní organizace ze stejného důvodu, proč je nemá rád Vladimir Putin. Každý autoritářský režim potřebuje převzít kontrolu nad všemi institucemi, médii nebo organizacemi, které mají ještě schopnost oponovat vládě. Neziskové organizace v Gruzii jsou jako hlídací psi vlády – některé z nich vyšetřují korupci elit nebo zmanipulované volby, jiné sledují vládní činnost. To samozřejmě ovlivňuje postoje gruzínského lidu k vládě, který se projevuje ve výsledcích voleb. Nevládní organizace se proto stávají pro oligarchu Ivanišviliho hrozbou, a ten se je snaží omezit kremelskými metodami.

Myslíte, že protesty mohou zrychlit postup Gruzie do EU?

Protesty k získání statutu kandidatury nestačí, nicméně jasně ukázaly mezinárodnímu společenství a našim evropským partnerům, že na rozdíl od vlády je vůle gruzínského lidu být plnohodnotným členem EU extrémně silná. Evropská unie je společenství založené na demokratických hodnotách a já doufám, že naši evropští přátelé budou i nadále podporovat svobodu milující národ.

Co vidíte za tím, že současná vláda nepřijala sankce proti Rusku, je proruská?

Dá se říct, že strana Gruzínský sen (gruzínská vládní strana pozn. red.) si prostě dává pozor, aby neurazila Rusko kvůli potenciální agresi v Gruzii, ale problém je mnohem vážnější. Organizované útoky na naše západní partnery, všechna hanebná prohlášení veřejných činitelů ohledně rusko-ukrajinské války, naprosté ignorování dvanácti doporučení Evropské komise a rozhánění pokojných demonstrantů proti návrhu zákona o zahraničních agentech ruského typu nás vedou k závěru, že Gruzínský sen je součástí proruské vlády. A co je nejdůležitější, neměli bychom vynechat pozadí Bidziny Ivanišviliho – miliardáře, který většinu svého majetku vydělal v Rusku a má silné vazby na ruskou vládu.

Jakou roli hraje pro gruzínskou politiku válka na Ukrajině a její výsledek?

Gruzie a Ukrajina mají po staletí silné vztahy. My Gruzínci rádi říkáme, že Ukrajina je náš bratrský národ se společným osudem. Stateční Ukrajinci nám dali naději, že se dříve nebo později konečně osvobodíme od ruského vlivu. Pokud jde o výsledek války, přirozeně bude mít významný dopad i na Gruzii. Pokud válka skončí vítězstvím Ukrajiny, oslabí to ruský vliv v Gruzii a v opačném případě bude Gruzie čelit největší hrozbě ze strany Ruska.

Máte obavy z Ruska jako agresora? Může se stát Gruzie druhou Ukrajinou?

Gruzie a Rusko mají dlouhou politickou historii a bohužel rusko-gruzínské vztahy od 18. století byly plné zrad, válek a krveprolití. Gruzínci nikdy nezapomenou ani na 25. únor 1921 - den sovětské okupace Gruzie, kdy Sovětské Rusko pohltilo gruzínský lid na 70 let, ani na 9. dubna 1989, kdy byla sovětskou armádou brutálně rozdrcena protisovětská demonstrace za nezávislost. Samozřejmě se obáváme Ruska jako o agresora, protože před krymskou anexí v roce 2014 Rusko obsadilo více než 20 procent Gruzie. Za prvé, došlo k okupaci Abcházie, kde byly zločiny spáchané Rusy podobné těm, které civilizovaný svět viděl v Buche nebo Mariupolu. Poté Rusko obsadilo Samachablo, což si budu navždy pamatovat, protože když se v roce 2008 odehrála srpnová válka, byla jsem teprve osmiletá dívka a byla jsem svědkem strašlivé agrese Ruska. Proto má pro mě rusko-ukrajinská válka velký význam – připomíná mi všechnu bolest a utrpení gruzínského lidu, a dokud Rusko nebude poraženo a nezaplatí vysokou cenu za všechny zločiny, které spáchalo proti lidskosti, Gruzie a Gruzínci nebudou moci volně dýchat.