Recenze: Býčí žena v krutém mužském světě

Brno - Ačkoliv měl film Animale ve Francii premiéru loni, do českých kin dorazil teprve v prosinci tohoto roku. Divákům přináší příběh o ženě Nejmě, která žije po boku mužů a býků. V půlce filmu se však zpočátku nevinný snímek mění na něco temného.

Animale

Drama / Horor

Francie, 2024

Premiéra v ČR: 4.12. 2025

Režie: Emma Benestanová

Scenář: Emma Benestanová

Děj je zasazen do Francie, do oblasti Camargue, která je známá chovem býků a kovboji, kteří se pláněmi prohánějí na bílých hřebcích. Jednou z nich je hlavní hrdinka Nejma. Ta má k býkům hluboký vztah a čeká ji první soutěž v aréně, kde má za úkol ukořistit kokardu, kterou má býk umístěnou na hlavě, dřív než její mužští soupeři.

V mužském kolektivu je jedinou ženou a stává se tak terčem nepříjemných poznámek a narážek nejen od svých kolegů, ale také od své matky. Dělá všechno proto, aby zapadla a lidé ji brali jako sobě rovnou. Na první pohled se také zdá, že se jí to daří.

Divák už od samého začátku tuší, že něco není v pořádku. Světlé záběry střídající temné snímky navozují tajemnou atmosféru. V polovině filmu se to všechno zlomí a z příběhu o ženské emancipaci se stává horor.

Mocný býk ukrytý v ženském těle

Po diskotéce Nejma požije omamné drogy a společně s třemi kolegy se vydá na místo ohrazené ostnatým drátem, za kterým jsou býci. Nejma překročí oplocení a pod vlivem alkoholu a drog se vydává dál. Něco se však pokazí a Nejma se probouzí až ráno ve své posteli. Nic si nepamatuje a na ruce má hlubokou ránu.

Najednou začnou jeden po druhém umírat muži, kteří s hlavní hrdinkou ten večer byli. Je jasné, že každého z nich zabil býk. Nejma se probírá na různých místech celá od krve a s výpadky paměti. Pro diváka už není těžké si domyslet, co se mužům stalo. V hlavní postavě se ukrývá mocné zvíře, které hledá pomstu za to, co jí kolegové udělali, když byla pod vlivem drog.

Vydařené záběry a herecký výkon

Film je velmi kvalitně natočený. Kamera Rubena Impense střídá rozmanité kompozice a snímky jsou plynulé s mnoha krásnými scénami. Brutální záběry jsou nasnímány v detailu, a film tak může být nevhodný pro citlivější povahy.

Herecký výkon hlavní představitelky Oulayi Amamraové je velmi přesvědčivý. Divák nemá důvod zapochybovat ani na sekundu. Čím jsme blíž k finále, tím je všechno temnější a surovější. V závěru běhá po zádech husí kůže a po naskočení titulků divákovi nezůstává nic jiného než se v tichosti dívat a přemýšlet.

Film je místy předvídatelný a sem tam se vyskytne klišovitý dialog. Přesto musím říct, že režisérka Emma Benestanová si s tím skvěle poradila a stojí za to snímek vidět na velkém plátně.