Vysoce zpracované masné výrobky jsou stejně karcinogenní jako cigarety, říká lékařka

Brno - Nejvíce úmrtí na světě je podle Světové zdravotnické organizace způsobeno civilizačními chorobami spojenými se životním stylem. Jednou z možností, jak se jim dá předcházet, je zdravá a vyvážená strava. Lékařka Radana Dymáčková z Masarykova onkologického ústavu je zastánkyní rostlinného stravování a letos opět přednášela na festivalu Vegan Fest. V rozhovoru popisuje své začátky s veganstvím, na jaké potraviny si dát pozor a s jakými názory na čistě rostlinnou stravu se ve zdravotnictví setkala.

Maso nejíte už přes dvacet let, na plně rostlinnou stravu jste přešla v roce 2014. Jaké byly Vaše začátky?

Přechod na vegetariánskou stravu byl jednoduchý, stačilo vynechat maso. V té době jsem si ho nahrazovala mléčnými výrobky, těch jsem konzumovala až nadbytek. Když jsem začínala s veganstvím, tak to byl naopak celkem šok. Musím říct, že mi to první měsíc úplně nesedělo a měla jsem často pocit hladu. Při přechodu na rostlinnou stravu se váš střevní mikrobiom stává zdravějším, ale může si zvykat až tři měsíce. Najednou tělo přijímá mnohem více luštěnin a trvá, než si vytvoříte stabilní jídelníček. Mám kolem sebe ale i lidi, kteří se cítili mnohem lépe už po prvním týdnu.

Jaké největší benefity na sobě cítíte od té doby, co se stravujete čistě vegansky?

Letos to bude jedenáct let, co jím pouze rostlinnou stravu, a cítím se mnohem lépe než dřív. Mám více energie a po jídle už necítím takový ten propad. Je to ale nejen díky tomu že jsem veganka, ale i tím, že jím zdravě a vyváženě. Veganství automaticky neznamená, že jíte zdravě.

Na co by se lidé měli zaměřit, pokud usilují o to jíst zdravěji?

Důležité je se stravovat pestře a hlídat si složení potravin, které kupujete. Vařit hlavně ze základních potravin a vyhýbat se polotovarům, které obsahují velké množství přidaných látek a soli. Dříve v obchodech nebyl takový výběr, ale v dnešní době si opravdu musíte číst etikety a zajímat se o složení i nutriční hodnoty, pokud chcete jíst zdravě. To platí i pro ty, kteří se běžně stravují nejen rostlinně. Vysoce zpracované masné výrobky jsou stejně karcinogenní jako cigarety nebo alkohol. Takové produkty už dnes supermarkety nabízí i v rostlinné variantě, těch je ideální jíst naprosté minimum.

Jakým konkrétním výrobkům by se lidé měli vyvarovat?

Nejhorší jsou slazené nápoje. Dále třeba veganský sýr je mnohdy jen kokosový tuk a jedná se tak spíše o chuťovou náhražku. Existuje ale sýr, který je prakticky jen z kešu, ten zdravý je. Potom polotovary, ale záleží na jejich složení. Přirozeně je také někdy jím, když nestíhám nebo když mám prostě chuť si dát hranolky. Člověk by se neměl úplně omezovat, ale pro tělo jsou nejlepší co nejméně zpracované potraviny. Pokud se ale jedná třeba o hrachovou nebo cizrnovou placku, která je jen zamražená, tak je to samozřejmě zdravé.

Říkáte, že bychom měli sledovat složení a hodnoty uvedené na etiketách produktů. Jaké je doporučené množství některých živin, které bychom měli přijímat?

U cukrů je to zhruba padesát gramů během dne. U soli je to pouhých pět gramů za den. To je velmi málo, když si vezmete takovou běžnou snídani v podobě dvou kaiserek se sýrem a šunkou, tak už jste v podstatě na těch pěti gramech, a to jste si ještě ani nic nedosolili.

Pracujete už dvanáctým rokem jako lékařka na Klinice radiační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu. Doporučujete rostlinnou stravu i pacientům s rakovinou?

S kolegy se shodujeme na tom, že rostlinná a vyvážená strava je klíčová spolu se zdravým životním stylem ve fázi prevence. Jak postupovat během léčby už není tak jednoznačné. U pacientů s rakovinou je nejdůležitější, aby vůbec jedli. Během léčby často trpí nechutenstvím, takže se doporučuje, aby jedli cokoliv, na co mají chuť. Dbá se hodně na to, aby pacienti měli dostatečný příjem živočišných bílkovin, ale podle mého názoru nadbytek není ideální ani v jejich případě. Záleží ovšem vždy na konkrétním pacientovi a jeho situaci.

S jakými ohlasy na veganství jste se setkala v prostředí českého zdravotnictví?

V době, kdy jsem začínala s veganstvím, tak to bylo hlavně o obhajování, že opravdu můžeme jíst jenom rostlinně a neuškodíme si. V posledních letech se to ale mění. Nejen Česká lékařská komora, ale i spousta světových zdravotnických organizací už začínají apelovat na to, že by strava měla být co nejvíce rostlinná. Aby lidé zvýšili svůj příjem ovoce, zeleniny, ořechů a semínek. Co se týče zdravotníků, tak vnímám, že se začíná přikládat stravování velký význam a spousta z nich je překvapená tím, jaký to má ve skutečnosti dopad. Pacientům neříkám, aby byli čistě na rostlinné stravě, ale aby omezili živočišné potraviny, zejména uzeniny a červené maso.

Vidíte ve veganství budoucnost napříč širokou veřejností?

Ideální by to samozřejmě bylo, kdyby všichni jedli stoprocentně rostlinně, ale musím být realistická. Starší generace většinou slyší na zdraví, takže někteří si k veganství najdou cestu tímto způsobem. Naopak u mladých lidí vnímám posun v tom, jak o stravě přemýšlejí. Spousta z nich k veganství nedojde ze zdravotních důvodů, ale vidí v tom etický nebo ekologický aspekt. Šetrnost ke zvířatům a planetě je motivuje k tomu jíst rostlinně. Tím, že se k veganství dá dopracovat mnoha směry, tak se to stále více šíří a já doufám, že ten tlak nadále povede i z vyšších míst.