Sever můžu jenom doporučit, říká studentka o svém zážitku z Erasmu

Rozhovory

Sever můžu jenom doporučit, říká studentka o svém zážitku z Erasmu
Jaroslava Karásková ve Švédsku Foto: Jaroslava Karásková
GALERIE collections

Brno - Vyjet na Erasmus je příležitost, které by se měl chopit každý student. Studium v zahraničí může přinést nové zkušenosti a zážitky, které by bylo u nás v české kotlině možné získat jen těžko. Právě za nimi odjela do Švédska i Jaroslava Karásková, studentka čtvrtého semestru Pedagogické fakulty. O jejím studiu, cestování a zážitcích si povídáme v následujícím rozhovoru.

Proč sis vybrala právě Švédsko?

Původně jsem chtěla jet na Island, ale nebyl v nabídce, tak jsem vzala to nejbližší, co šlo. Ještě jsem mohla zkusit Norsko, ale studium na univerzitě v Linköpingu ve Švédsku vyšlo nejlépe finančně. Obecně jsem chtěla jet na sever, protože tepla si užiji dost u nás doma, tak jsem chtěla zkusit něco trochu jiného.

 

Jak probíhal vybírací proces?

Hlásila jsem se přes angličtinu, kterou studuji. Psala jsem motivační dopis a měla jsem pohovor s koordinátorem. Nejdřív to vypadalo na moji třetí variantu, což bylo Německo, protože do Švédska se hlásí hodně lidí. Ale stála jsem si za tím, že chci do Švédska, takže mě nakonec vybrali.

 

Jak ve Švédsku bydlíš?

Je tu čtvrť, ve které jsou jenom studentské byty a které spravuje několik ubytovatelů. U nás je to tak, že máme bytovou jednotku, kde je sedm samostatných pokojů včetně sociálky, což je skvělé. Sdílenou máme kuchyň a obývák, takže se potkáváme jenom tam. Ale musím si pochválit, že jsme si opravdu sedli. Jsem tu já, holka a kluk z Německa, potom kluk ze Singapuru, Francouz, kluk z Taiwanu a Brazilec. Ale nikdo ze Švédska, i když tu bydlí také. Občas mám pocit, že je jich tu méně než nás.

 

Musela sis ubytování zařídit sama nebo se o to postarala univerzita?

Mohli jsme si to zařídit sami, ale stejně bychom bydleli v téhle čtvrti, protože  je to nejblíž university, takže jsem si nechala všechno zařídit. Je to vlastně moc fajn. Jediné, co mě štve, je to, že tu není menza nebo něco na ten způsob. Když se chci někde levně najíst, musím si udělat vlastní oběd, protože na kampusu je to opravdu drahé.

Psí spřežení - tradiční způsob cestování po sněhu
Psí spřežení - tradiční způsob cestování po sněhu Foto: Jaroslava Karásková

Jak se ti daří provázat studium ve Švédsku, které se od našeho liší, s tím v Česku?

Studuji dva semestry zároveň, abych nemusela prodlužovat, takže s vyučujícími v Česku jsem individuálně domluvená na online výuce. Studium tady ve Švédsku je uvolněnější než u nás, více jim záleží na reálně získaných zkušenostech než na zkoušce. Proto třeba do životopisů můžete napsat i studium, které jste nedokončili. Taky nemají závěrečné zkoušky, jako třeba maturitu. Jinak praxi mám v rámci předmětu. Chodím do třídy s dětmi lidí, kteří přijeli do Švédska za prací. Tím, že je teď škola relativně časově nenáročná, mám čas i na cestování, i když až se vrátím domů, tak se na mě sesune lavina zkoušek. (smích)

 

Když jsme u cestování, ty ses nedávno vrátila z výjezdu do Laponska. Jak ses k této příležitosti dostala?

Jsou tu dvě studentské organizace, které se starají o studenty na Erasmu. Ty, kromě akcí na kampusu a ve městě, organizují ve spolupráci s cestovními kancelářemi výlety. Mezi nimi jsou třeba právě výlety do Laponska nebo na Island, potom na Gotland, největší ostrov Švédska. Dá se jet i na vlastní pěst, ale výjezdy s cestovkami jsou hodně propagované. Funguje tady taková symbióza.

Chodit se dalo pouze po vyházených cestách
Chodit se dalo pouze po vyházených cestách Foto: Jaroslava Karásková

Jak Švédové cestují za polární kruh?

Bylo to docela šílené. Jeli jsme na úplný sever Finska a jeli jsme autobusem. Což vřele doporučuji všem vysokým lidem. Jeli jsme něco kolem šestadvaceti hodin. Když jsme doleji, tak jsme se jen ubytovali a byli rádi, že si můžeme lehnout. Ještě jsem zvažovala výlet od druhé organizace na sever Švédska. Tam by se letělo letadlem, ale nevyhovoval mi termín.

Sněžné skútry vyráží na okružní jízdu Laponskem
Sněžné skútry vyráží na okružní jízdu Laponskem Foto: Jaroslava Karásková

Je nebezpečné cestovat po Laponsku? Teploty musejí být v této oblasti hluboko pod nulou.

Měli jsme štěstí, že nebylo mínus čtyřicet, takže jsme nezmrzli. I tak, ale bylo sněhu skoro po prsa. Muselo se chodit po vyšlapaných cestičkách. Jinak hrozilo, že člověk zapadne a dost špatně se z toho vyhrabávalo. Ale trochu mě děsilo, že i na takovémhle místě je i v zimě takové teplo, kolem nuly. Jeli jsme tam vybavení na podstatně nižší teploty.

 

Měli jste zařízený i nějaký program?

Spoustu, i když já jsem se nezúčastnila všeho. Rozdělila jsem si to půl na půl a jsem za to ráda, protože ti, kteří šli na všechny aktivity, se skoro nestíhali ani najíst. Byla jsem tam od středy do úterý a byli jsme na několika túrách, projeli jsme se na psím spřežení, měli jsme možnost řídit sněžné skútry, plavali jsme v norském fjordu. Byli jsme totiž téměř u hranic na trojmezí mezi Finskem, Švédskem a Norskem. Každý den jsme chodili do sauny. Byly tam i další aktivity, třeba túra na sněžnicích za polární září, lovení ryb na zmrzlém jezeře nebo běžkování, ale to mě příliš nelákalo.

V rámci výletu si Jaroslava vyzkoušela i jízdu na sněžném skútru
V rámci výletu si Jaroslava vyzkoušela i jízdu na sněžném skútru Foto: Jaroslava Karásková

Chystáš se na nějaký další výlet?

Určitě. Přijede za mnou kamarád. Částečně budeme tady v Linköpingu, protože mám praxe a hodiny, na kterých musím být, ale plánujeme jet do Uppsaly na univerzitu a pak do Västeråsu, jednoho z nejstarších měst ve Švédsku.

 

Chtěla bys v budoucnu znovu vyjet studovat do zahraničí?

Přijde mi, že jeden semestr je opravdu krátká doba, chtěla bych tu pobýt déle. Docela uvažuji o magisterském studiu ve Švédsku někdy v budoucnosti.

Další články o erasmus