Nejlepší bylo, že jsem mohla hrát korfbal, popisuje studentka Erasmus v Nizozemsku

Brno, Utrecht - Studentka mezinárodních vztahů a evropských studií Lea Kukurová strávila pět měsíců v Utrechtu. Na studijní pobyt do Nizozemska odjela díky programu Erasmus+. V rozhovoru vzpomíná na útulné kavárny, levné půjčování kol i netradiční zvyky, jako je dělení účtů v restauracích.

Proč jsi si vybrala právě Nizozemsko? Byla to tvoje první volba?

Ano, byla. Hraju korfbal, který vznikl právě v Nizozemsku. V roce 2022 jsme tam hráli turnaj a mně se tam moc líbilo. I to byl důvod, proč jsem se rozhodla přihlásit na Erasmus do Utrechtu.

Čeho jsi se nejvíc bála?

Asi toho, jestli si najdu bydlení, protože v Nizozemsku je nedostupné. Na stránkách univerzity dokonce upozorňovali, abychom do země vůbec necestovali, pokud nemáme bydlení zajištěné.

Viděla jsi nějaké rozdíly mezi Masarykovou univerzitou a Utrechtem?

Rozhodně. Semestr byl rozdělený do dvou bloků. V každém jsem absolvovala dva předměty, které byly časově velmi náročné. Každý měl dvakrát týdně přednášku a důraz byl kladen na povinnou literaturu. Testy vycházely právě z ní a ptaly se na detaily. Hodnocení probíhalo na škále od 1 do 10, přičemž 10 byla nejlepší známka – udělovala se ale jen výjimečně. Pokud student získal méně než 5, musel jít na opravný termín.

Na výsledky jsme čekali i měsíc a na opravný termín pak další. Někteří spolužáci si test, který neudělali v říjnu, zopakovali až v prosinci. Ukončení předmětu zahrnovalo obvykle tři požadavky – test, esej, projekt nebo skupinovou práci. Většinou byly tři a z průměru muselo vyjít 6 a víc, aby student předmět úspěšně ukončil.

Věděla si, že je tam tak přísné hodnocení?

Ne a byl to pro mě velký šok. Byla to asi nejhorší část celého Erasmu. Jsem dobrá studentka, ale tam se mi zkrátka nedařilo.

Jaký mají postoj k známkám místní studenti?

Oni nejsou tak soustředění na známky, protože vědí, že je to těžké. Jsou zvyklí neudělat předmět a opakovat ho.

Co tě na Nizozemsku nejvíc překvapilo?

Aplikace Tikkie, kterou používají k posílání plateb, a celkově kultura dělení účtů. Holanďané jsou schopní vyžádat si i padesát centů a něco jako „pozvání na účet podniku“ u nich prakticky neexistuje. První otázka na společné akci většinou je, kdo má jaké Tikkie.

Zaujala mě i všudypřítomná snaha o zdravý životní styl – od obchodů plných ovoce a zeleniny až po velký výběr sportovních aktivit. Kola jsou samozřejmost, ale i fitness centra byla levná, hlavně ta univerzitní. Školní tělocvična nabízela neomezený vstup a asi 90 různých tréninků měsíčně za 20 eur.

Takže je pravda, že jsou kola v Nizozemsku populární?

Ano, ale taky se hodně kradou. MHD je tam velmi drahá, jedna jízda stála 2–3 eura. Já si platila měsíční členství v půjčovně kol s vylepšením a pořádnými brzdami za 22 eur

Jak jsi trávila volný čas?

Naivně jsem si představovala, že budu mít celý semestr volný čas na cestování. Studium bylo náročné a vyžadovalo hodně přípravy. Kromě řešení úkolů na povinné čtení jsem se musela věnovat i esejím a testům. Volný čas jsem trávila převážně na study dates nebo v knihovně. Ta byla velmi komfortní a moderní, ale bylo potřeba, aby si studenti své studijní místo vždy objednali, protože ji navštěvovali skoro všichni. Samozřejmě, na cestovaní mi nějaký čas zbyl, ale ceny dopravy byly vysoké. Například cesta Utrecht – Den Haag stála 30 eur.

Co se ti v Nizozemsku nejvíc líbilo?

To, že jsem mohla hrát korfbal na vysoké úrovni a zapojit se do nizozemské komunity. Bylo fajn, že se mnou všichni ochotně mluvili anglicky.

Utrecht je navíc nádherné město plné kaváren a pekáren, kam jsem s kamarády často chodila.

Můžeš popsat, jak to tam vypadá na Vánoce?

Všechno tam bylo krásně vyzdobené jako z pohádky. Několikrát nám i sněžilo.

Co ti na Erasmu nejvíc chybělo?

Rodina. Před Erasmem jsem strávila tři měsíce na work and travel v USA, takže jsem byla mimo domov dohromady asi devět měsíců. Žít tak dlouho ve skromných studentských podmínkách byla velká zkouška.

Zůstala jsi v kontaktu se svými spolužáky?

Ano, píšeme si a s kamarády z korfbalu se potkáváme na turnajích. Naposledy jsme se viděli v Nitře.

Co by jsi poradila studentům, kteří se chystají na Erazmus?

Aby si promluvili s těmi, kteří už v dané zemi byli, a přidali se do Facebookových nebo WhatsApp skupin, jako třeba Slováci v Holandsku. Dá se tam najít spousta užitečných tipů.