Druhý z Masarykových dnů: přednášky, diskuse i křest nové knihy o Arnoštu Lustigovi

Brno - Dneškem skončily Masarykovy dny. Každoroční akce byla letos zaměřená na konflikty současného světa. Na druhý den si organizátoři pro návštěvníky nachystali přednášku, diskusi a křest nové knihy. Program ukončil koncert operní pěvkyně Ireny Troupové.

Úterní program se stále držel témat židovství a antisemitismu, tentokrát však z pohledu prvního československého prezidenta, jehož narozeniny Masarykovy dny připomínají. Program zahájil prorektor MUNI Jiří Hanuš. Ve svém proslovu vyjádřil mimo jiné radost, z toho, že si univerzita Tomáše Garrigua Masaryka může připomínat. Zdůraznil i aktuálnost jeho odkazu. ,,Nechceme jen mluvit o jeho životě, ale hlavně vzít jeho odkaz, jeho způsob myšlení a představit si, jak by reagoval dnes na neklidné světové události. Jde nám o aktualizaci," zakončil proslov Hanuš.

Přednáška Masaryk a židé, židé a Masaryk

Masaryka představila přednáška religionistky a historičky Táni Klementové s názvem Masaryk a židé, židé a Masaryk. Zaměřila se hlavně na vztah Masaryka k židovství a jeho vývoj. I když je, hlavně v důsledku Hilsneriády, postoj Masaryka k židovské menšině vnímán jako pozitivní, nebyl vždy tak jednoznačný. Přednášející upozornila na jeho antisemitistickou výchovu, kterou on sám v Hovorech s TGM přiznává a jeho odklon od těchto názorů. Přiblížila také cestu prezidenta Masaryka do Svaté země, kterou podnikl soukromě a inkognito. I přes to zůstala izraelským obyvatelům pevně vryta do paměti. O této cestě informuje také výstava, kterou je možné do konce března zhlédnout v prostorách Mendelova muzea na Mendlově náměstí.

Světové konflikty jako téma hlavní debaty

Po krátké přestávce pokračoval program diskusí Ohniska světových konfliktů. Debatovali novinář a specialista na Blízký východ Jan Fingerland, historik Petr Hlaváček, politolog a historik Jan Holzer, odbornice na problematiku ozbrojených vnitrostátních konfliktů, transatlantických vztahů, rozšiřování NATO a mezinárodní bezpečnosti Zinaida Bechná a šéfredaktor ČRo Plus Josef Pazderka.

Diskutující se věnovali tématu letošních Masarykových dnů Neklidný svět. Každý z nich zahájil diskusi vlastní interpretací této teze. Ve svých promluvách se věnovali velkým konfliktům, které poutají pozornost jako válka na Ukrajině a izraelsko-palestinských konflikt. Josef Pazderka připodobnil návrat z center konfliktu ke scéně z Her o trůny: ,,Když se vracím přes hranici, tak mám pocit, jak ze scény, kdy do centra dění přijíždějí členové Noční hlídky a varují to bujaré veselí před nočními chodci, kteří se k nim valí. Nechci se k těm varujícím přirovnávat, ale občas mám pocit, že podceňujeme procesy, které se dějí stovky kilometrů od nás.“

Kromě hodně mediálně pokrývaných konfliktů Zinaida Bechná zmínila i konflikt na Kavkaze a fakt, že dochází k přelévání síly mezi světovými mocnostmi. Historik Petr Hlaváček poté zahájil svoji odpověď tezí: ,,Svět je ze své podstaty neklidný a nepokojný. Bylo tomu tak vždycky. Pokud jsme si mysleli opak, tak jsme buď vytěsňovali realitu nebo jsme žili v nějakém skleníku.“ Na závěr diskuse zbyl prostor pro dotazy diváku. Směřovaly na roli USA v současných konfliktech nebo na situaci v rámci NATO.

Křest knihy o životě spisovatele Arnošta Lustiga

Na závěr prvního bloku spisovatelky Markéta Pilarová slavnostně pokřtila svou knihu Arnoštova cesta . Dílo, které autorka popisuje jako knížku pro děti od čtrnácti do sta let, vypráví o důležitých momentech v životě významného spisovatele Arnošta Lustiga. Jakožto přeživší se Lustig věnoval tématu holokaustu ve své tvorbě, díky níž byl třikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Pilarová ve své knize popisuje jak strasti holocaustu, tak život Lustiga a jeho rodiny po válce.

Křtu se kromě autorky zúčastnila také Eva Lustigová, dcera Arnošta Lustiga, s jejíž pomocí kniha vznikla. Kmotrem se stal hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Ten vyjádřil vděk Arnoštu Lustigovy, pro jeho odvahu sdílet své zážitky se světem: ,Jsem rád, že tady jsou takové osobnosti, jako byl Arnošt Lustig, kteří své zkušenosti dokážou přetavit do takových knih, které se dostávají do celého světa. Doufám, že na to nikdy nezapomeneme.“

Kniha vznikla jako grafický román z rozhovorů s dcerou Evou Lustigovou a s pomocí korespondence, rozhovorů a částí prózy. Je rozdělena do dvaadvaceti obrazů, každý se věnuje významnému okamžiku v životě Arnošta Lustiga. "Udělaly jsme to tak, že Arnošt si prostě povídá se svými dětmi Pepim, mým starším bratrem, a se mnou. Takže těch dvacet dva obrazů je vlastně v kostce jaké to bylo vyrůstat s Arnoštem," shrnuje Eva Lustigová.

Kousek z nové knihy si můžete poslechnout v podání její autorky Markéty Pilarové:

Ukončení akce výstavou a koncertem

Během přestávky mezi křtem a koncertem měli návštěvníci možnost zhlédnout již zmiňovanou výstavu Masaryk a Svatá země. Připravilo ji Národní muzeum v Praze v roce 2017 u příležitosti osmdesátého výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. Z Krnovské synagogy se výstava přesunula do prostor Masarykovy univerzity v Telči a odtud do Mendelova muzea v Brně. Zde bude k vidění do 31. března.

Celý program zakončil koncert v Mendelově skleníku. Sopranistka Irena Troupová v doprovodu klavíristy Bohumíra Stehlíka zazpívala několik písní, například z cyklu Písně a tance z Těšínska nebo Ukolébavku od Gideona Kleina.