Brněnskou Káznicí zněly hlasy feministických aktivistek i queer básníků

Brno - V Brněnské Káznici se minulý víkend setkali feministky a feministé z celé republiky. Už pátý ročník Feministické konference tady totiž pořádal aktivistický kolektiv SdruŽeny. Zájemci se v pátek a sobotu mohli zúčastnit celé plejády přednášek, workshopů a diskusí. Jejich hlavním tématem letos byla anti-gender hnutí.

"Anti-gender hnutí se pokouší svou rétorikou vyvolat ve společnosti morální paniku," uvádějí samotné SdruŽeny na svém webu.„Anti-gender hnutí se stavějí do role ochránců společnosti před různými progresivními organizacemi. To jsou třeba feministické, queer, ale i ekologické skupiny,“ upřesnila jedna z organizátorek, Katarína Slezáková. Jako příklad takového anti-gender hnutí uvedla Alianci pro rodinu nebo Hnutí pro život.

„Tohle téma by se mělo pojmenovat a zmapovat, abychom o něm mohli diskutovat se všemi, kterých se týká. Proto jsme se tomu rozhodli věnovat celou konferenci,“ řekla další členka kolektivu Maja Vusilović. „Některé body programu na anti-gender hnutí zaměřené nejsou, takže si každý může vybrat,“ doplnila.

Na Konferenci vystoupila spousta expertek a expertů z oboru psychologii a sociologie. Své zastoupení měli ale i spisovatelé a básníci (https://youtu.be/EKe56dWGmdI). SdruŽeny vybíraly schválně takové hosty, jejichž názory jsou radikálnější než hlasy, které se často objevují například v tisku. „Chceme pokrýt celou škálu názorů na feminismus, aby se na naší konferenci mohli lidé potkat, diskutovat a tvořit takové sítě,“ zdůvodňovala Vusilović.

Kolektiv SdruŽeny kromě Feministické konference organizuje pro zájemce i procházky Brnem nebo oslavy dne žen. Tyto události pro ně však nejsou cílem, nýbrž prostředky. „Nechceme pořádat velké akce, ale budovat postupně feministickou komunitu,“ řekla Vusilović, podle které se kolektivu právě to postupně daří. „Každý rok přichází víc lidí. Je to proto, že jsme inkluzivní. Myslíme si, že feminismus je pro každého,“ shrnula.

„Byla jsem na Feministické konferenci poprvé, ale určitě se přijdu podívat i za rok,“ komentovala událost studentka Aneta Metznerová. „Normálně jsem nervózní, když mluvím s cizími lidmi, ale tady jsem se nebála jít za nikým . Atmosféra byla uvolněná a věděla jsem, že mě nikdo nesoudí,“ popisovala. „Lidi se tu k sobě chovají dobře. Neznamená to, že spolu musíme vždycky navzájem souhlasit, nebo že se tu všichni objímáme, ale respektujeme se a nakonec jsme tu všichni za podobným cílem,“ popisovala podobnou situaci Slezáková.

„Ani jsem nevěděla, že nějaká konference byla, k běžnému člověku se taková informace nedostane. Když jsem se ale dívala na zpětné záznamy podobných akcí, přišlo mi, že se jí účastní hlavně lidé, kteří už s myšlenkou feminismu souhlasí, a tak se to celé nikam neposouvá. Takovéto témata navíc nebývají brána profesionálně, bez citového zabarvení nebo nátlaku,“ komentovala Feministickou konferenci naopak studentka Barbora Michalcová. „Nechtěla bych z takové konference odcházet akorát smutná nebo naštvaná.“

Přestože tedy SdruŽeny tvrdí, že je feminismus pro všechny, najdou se i takoví, kterým myšlenka feministické konference nevyhovuje. To, že se nejedná o ojedinělý příklad dokazují i slova jednoho z organizátorů. „Já bych nechtěl úplně dávat rozhovory za feministickou skupinu, když jsem muž,“ sdělil jako jediné.