Debata se studenty na FSS s Petrem Pavlem o politice

Brno - V úterý 18. listopadu, den po připomínce boje za svobodu a demokracii, navštívil prezident Petr Pavel Masarykovu univerzitu a z rektorátu přešel v doprovodu rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše na otevřenou debatu se studenty. V zaplněné aule FSS odpovídal přibližně hodinu na dotazy k anonymitě na sociálních sítích, válce na Ukrajině, vízovým omezením pro Rusko a Bělorusko i k dlouhodobému směřování českého školství.

V úvodu setkání přivítal prezidenta rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Hned na začátku debaty prezident odmítl klišé, že se mladá generace nezajímá o veřejné dění. Uvedl, že diskuse na školách bývají často živější než setkání s dospělými a studenti se dobře orientují v politice i mezinárodních událostech. Zároveň upozornil, že dnešní mladí lidé čelí mimořádnému tlaku informací, včetně převahy negativních zpráv, což se podle něj odráží i v jejich psychickém zdraví.

Výrazná část debatních dotazů mířila na fungování sociálních sítí a šíření nenávisti v online prostoru. Studentka Právnické fakulty Tereza Vodičková připomněla nedávný incident, kdy útočník na Národní třídě házel vajíčka po lidech s ukrajinskou vlajkou, a zajímala se o hranici mezi svobodou projevu a trestným činem. Pavel odpověděl, že anonymní prostředí internetu usnadňuje šíření výhrůžek a extremistických názorů. Podle něj je na místě vážná debata o zpřísnění pravidel anonymity a větší odpovědnosti platforem, které obsah hostí.

Na domácí politiku zaměřila svůj dotaz další studentka Právnické fakulty Karolína Pěšelová. Zajímalo ji, jak by prezident postupoval v případě, že by měl po volbách jmenovat premiérem Andreje Babiše, který je dlouhodobě kritizován kvůli možnému střetu zájmů. Pavel zdůraznil, že zákon o střetu zájmů nevznikl kvůli jedné konkrétní osobě, ale má chránit veřejný zájem před zneužíváním politické funkce pro soukromý byznys. Připustil, že jmenování předsedy vítězné strany odpovídá ústavním zvyklostem, zároveň ale uvedl, že by po případném kandidátovi požadoval jasný a věrohodný plán, jak střet zájmů odstranit. Dodal, že nejde o osobní spor, ale o to, „jestli bereme právní stát vážně“.

Řeč přišla také na vízová a bezpečnostní omezení vůči ruským a běloruským občanům. Studentka původem z Běloruska Aleksandra Smatryčenka upozornila na dopady plošných opatření na běžné studenty. Prezident připustil, že restrikce dopadají i na lidi, kteří s režimy nesouhlasí, zároveň ale poukázal na zvýšenou aktivitu ruských a běloruských služeb v Evropě. Stát se podle něj snaží nastavit systém, který do budoucna lépe rozliší mezi běžnými uchazeči a rizikovými osobami.

V části věnované zahraniční politice Pavel zopakoval, že podpora Ukrajiny je podle něj v českém zájmu. Připomněl, že jde o obranu principu, podle kterého silnější státy nesmějí násilně měnit hranice svých sousedů. Změny postoje některých evropských zemí podle něj situaci komplikují, Česká republika by však měla v pomoci Ukrajině pokračovat, „protože tím, že pomáháme Ukrajině, pomáháme sami sobě“.

Studenti otevřeli i téma financování a struktury českého školství, včetně budoucnosti humanitních oborů. Ptali se, zda tlak na „užitečnost“ studia neohrozí obory, které nejsou přímo napojené na průmysl či technologie. Na roli humanitních oborů a médií navázala i studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Nimečková, která se prezidenta ptala, jak vnímá práci novinářů ve válečném zpravodajství a zda mohou být skutečně neutrální. Pavel odpověděl, že úplná nezaujatost je v takových podmínkách těžko dosažitelná, klíčová je však férovost, ověřování informací a otevřené přiznání vlastních limitů. Zároveň kritizoval, že stát dosud nemá jasně stanovené dlouhodobé strategické priority, o které by se vzdělávací politika opírala. Bez nich je podle něj obtížné rozhodovat, které obory jsou perspektivní. Dodal, že společnost potřebuje jak technické profese, tak odborníky rozumějící společnosti, médiím, novinářské práci a fungování demokracie.

Debatu sledoval i student Fakulty sociálních studií Šimon Ságner. „Nejvíc se mi líbilo, že se prezident snaží spojovat lidi, kteří to s touhle zemí myslí dobře, a že drží jasnou linii, pokud jde o střet zájmů,“ řekl po skončení akce. Ocenil také podobu samotné diskuse. „Odpovědi byly věcné a zároveň srozumitelné pro nás jako studenty. U tématu běloruských studentů bych ale čekal trochu konkrétnější odpověď,“ doplnil.

V závěru debaty se studenti zajímali o samotný výkon prezidentské funkce. Přiznal také, že jeho work-life balance je spíše ve prospěch práce, a připomněl své postgraduální studium v Brně, kde studoval francouzštinu.

Podle údajů tiskového mluvčího Masarykovy univerzity Radima Sajbota jde o první návštěvu české hlavy státu na univerzitě po téměř osmnácti letech, naposledy přijel prezident Václav Klaus v prosinci 2007. Zájem studentů o setkání s Petrem Pavlem předčil očekávání, kapacita posluchárny 180 míst byla po spuštění rezervačního systému obsazena během zhruba dvou vteřin. Během prvních dvou vteřin si podle univerzity vygenerovalo registrační kód 562 studentů, v první minutě 1 482. Do čtvrteční půlnoci vzniklo 3 573 unikátních kódů, do páteční půlnoci pak 4 100, načež byla registrace uzavřena.