Krok vpřed nebo zbytečná komplikace? Názory na datové schránky se různí
Ekonomika
Praha - Od 1. ledna letošního roku vznikla všem živnostníků, nadacím a spolkům povinnost používat datovou schránku. Zřídilo je automaticky Ministerstvo vnitra a dotčení lidé nemají možnost si datovou schránku zrušit. Někteří datovou schránku vítají, jiní jsou nespokojení. Mnozí si dokonce kvůli ní ruší živnostenská oprávnění. O tom, jestli bylo zřízení datových schránek dobrým krokem, se v médiích i veřejném prostoru vedou četné diskuse.
Co je to datová schránka?
Datová schránka je elektronické úložiště sloužící k přijímání a posílání elektronických úředních dopisů mezi lidmi a orgány veřejné moci. Slouží také jako prostředek elektronické identifikace. Uživatelské rozhraní funguje na podobném principu jako e-mail.
Posledním březnem končí tříměsíční lhůta, ve které Ministerstvo vnitra zřizovalo datové schránky všem živnostníkům, spolkům a nadacím. Podle náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka je digitalizace důležitým krokem, který pomůže přesunout komunikaci s úřady do online prostředí. Uvedl, že hlavním cílem je vyšší efektivita a zrychlení komunikace.
Živnostnice Simona Černínová zřízení datové schránky vítá. „Vyhovuje mi, že nemusím stát fronty na úřadech nebo na poště,“ uvedla pro Stisk. Dodala, že jí ovládání připadá jednoduché a intuitivní, protože se s podobnými systémy setkává denně.
„Nejdříve jsem se používání datové schránky bála, ale je to jednoduché,“ sdělila Stisku spisovatelka Zuzana Pospíšilová, která má stejný pozitivní názor. Navíc vítá, že ušetří peníze za doporučené dopisy, kterými doposud dokumenty úřadům posílala. Jako jedinou nevýhodu vnímá omezenou dobu uchování příloh, které je třeba stáhnout a uložit do počítače.
Proč se zřizují datové schránky?
Od 1. ledna letošního roku Ministerstvo vnitra na základě novely zákona povinně zřídilo všem podnikajícím fyzickým osobám a nepodnikajícím právnickým osobám datovou schránku. Stát tak chce opustit nákladný a komplikovaný způsob komunikace, která doposud probíhala hlavně poštou. Počítá s úsporami a zrychlením celého procesu.
Lidé postupně ve třech vlnách dostávali přístupové údaje poštou, dopisem do vlastních rukou. Již v tomto bodě ale někteří narazili na problém. „Je skoro konec března a přístupové údaje k datové schránce stále nemám, je to pro mě zbytečná komplikace,“ strachoval se před několika dny se řemeslník Jiří Svoboda.
Datové schránky jsou funkční po prvním přihlášení nebo automaticky po uplynutí lhůty patnácti dní, když se člověk nepřihlásí sám. Datovou schránku není možné zrušit ani znepřístupnit. Pokud ji živnostník nechce, musí ukončit všechna podnikatelská oprávnění. A to se v posledních měsících masově děje.
Uživatelé budou dostávat do datové schránky veškerou komunikaci od státu, sami však budou mít na výběr, jestli chtějí posílat dokumenty datovou schránkou nebo poštou. To ovšem neplatí pro komunikaci s finančním úřadem.
Daňová přiznání musí nově držitelé datových schránek zřízených ze zákona posílat pouze elektronicky. „Elektronické přiznání musí lidé podat v předepsaném formátu XML, nelze ho zaslat například ve formátu PDF ani jako naskenovaný dokument,“ vysvětlila pro Stisk mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.
Jednašedesátiletá Jana Dvořáková řekla, že se v rozhraní datové schránky příliš nevyzná. Kdyby ji jakožto živnostnice mít nemusela, sama by si ji nikdy nezřídila. „Bojím se, abych někde neklikla špatně a něco nepokazila. Až budu podávat daňové přiznání, uvítám asistenci někoho technicky zdatnějšího, sama to asi nezvládnu,“ uvedla pro Stisk.
Dříve poslanci diskutovali o povinnosti zavedení datových schránek pro všechny občany, od návrhu ale nakonec upustili. „Chceme běžným občanům ukázat, že mít datovou schránku se vyplatí, nechceme jim ale nic nutit,“ vysvětlil v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan. Poslanci došli k názoru, že zejména pro seniory by byl takový krok často příliš zatěžující.
