Krátký název Czechia se těžko prosazuje. Češi si za to mohou sami

Česko - Před pěti lety se česká vláda poprvé oficiálně přihlásila ke krátkému názvu státu. Ministerstvo zahraničí tehdy požádalo o zapsání varianty Czechia do databáze OSN. I když se dále snažilo název prosazovat, narazilo na odpor místních lidí a všeobecnou neochotu ho používat. Dnes si v zahraničí jméno hledá cestu, ale některé české instituce ho v čele s agenturou CzechTourism stále bojkotují. Dlouhý politický název „the Czech Republic“ je stále vidět i tam, kde jiné země používají zeměpisný. Česko je tak podle odborníků unikátem nejen v Evropě, ale i ve světě.

O podobě krátké varianty názvu státu bylo jasno po vzniku samostatné České republiky. Tehdy však tato varianta narazila na negativní postoj prezidenta Havla. „Slovensko je země, ale nevím, co je Česko. Znám to slovo z pokleslé exilové žurnalistiky. V dopisech čtenářů po mně lezli slimáci, když mé oko padlo na tento výraz,“ řekl na začátku devadesátých let v prvních Hovorech z Lán. Výsledkem bylo, že nejvyšší představitelé krátký název OSN nedodali, a tak se dlouhá varianta „the Czech Republic“ propsala i do kolonky pro krátký název. Situaci změnila až Sobotkova vláda rozhodnutím z května 2016.

S republikou na dresu

Ministerstvo zahraničí po oficiálním zavedení názvu doporučilo, aby se využíval například při sportovních událostech a v marketingu. Sportovní organizace se však za pět let změně nepřizpůsobily. Na nových dresech české hokejové reprezentace tvůrci odstranili velký státní znak a nahradili ho podobiznou lva, ale hlavně ho doplnili o politický název Czech Republic. Z ankety mezi sportovci vyplynulo, že se jim název Czechia nelíbí a nezvykli by si na něj. „Je to oficiální krátké jméno státu. Ve sportu všechny státy používají krátká jména. Připomíná a doporučuje to i vláda. Sportovní svazy doporučení vlády ignorují,“ napsali zástupci Občanského sdružení Česko/Czechia na sociálních sítích.

Na vině je nejednotnost

Český olympijský výbor rozhodl o podobě dresů, se kterými sportovci vyrazí na Olympijské hry v Tokiu. Ani v tomto případě však krátký název nevyužili. Dresy zdobí velkým písmem napsané politické jméno v angličtině a v japonštině. Podle ředitele komunikace výboru Tibora Alföldiho panuje ve věci nejednotnost. „V případě této změny musí být shoda napříč institucemi. Řídíme se přístupem vlády. V momentě, kdy agentura CzechTourism používá ve své kampani slogan ,Visit Czech Republic‘, my nemůžeme a ani nechceme jít proti,“ řekl.

CzechTourism používá dlouhý název ve všech svých materiálech a krátký název Czechia nezmiňuje ani ve své aktuální strategii na období 2021-2025. Podle vyjádření bývalé ředitelky Moniky Palatkové za přehlížením názvu v propagaci stálo množství peněz, které agentura investovala do značky Czech Republic. K dnešnímu datu to bylo přes 1,4 miliardy korun.

Česko jako světový unikát

O osvětu okolo jednoslovného anglického označení se dlouhodobě snaží Občanské sdružení Česko/Czechia. Lidem na internetu vysvětluje, proč je dobré mít krátký název a ukazuje příklady špatného použití toho dlouhého. „Lidé už si pomalu zvykají, ale odpor je pořád příliš silný. Cizinci název přijímají, pokud nemají v okruhu přátel nějakého Čecha,“ sdělil člen sdružení a honorární konzul ve švýcarské Basileji Václav Šulista. Ze své pozice se snaží název propagovat a na sociální sítě natáčí videa, kde vyvrací nejčastější předsudky, které lidé ke jménu mají.

Odborně se problémem zabývá geograf Petr Pavlínek z Univerzity Karlovy v Praze. Lidé si na název podle jeho slov odmítají zvykat, protože se s ním vůbec nesetkávají. „Lživých argumentů si vymýšlejí celou řadu. Například záměnu za název republiky Chechnya, což ani není samostatný stát. Neslyšel jsem jediný argument, který by obstál v odborné diskuzi,“ sdělil.

Podle něj je Česko v této diskuzi unikátem mezi státy vzniklými po roce 1990. „Všechny státy řekly světu, jaký je jejich krátký název, a ten začaly používat. Svět se jim přizpůsobil. My jsme jediná země na světě, která má standardizované krátké jméno v angličtině, ale odmítá ho používat,“ dodal. Příkladem může být postoj premiéra Andreje Babiše, který loni v rozhovoru pro Wall Street Journal tvrdil, že jméno Czechia v životě neslyšel a nelíbí se mu. Přitom pro něj jako ministr financí před pěti lety sám hlasoval.

Navzdory přístupu tuzemských institucí se Czechia ve světě úspěšně šíří. Začaly ho používat například Google Mapy, počítačové operační systémy od Applu a Microsoftu, ale i Evropská unie. Lidé ze zahraničí však správný název stále často neznají. „Cizinci si daleko pravděpodobněji i po třiceti letech naši zemi spojí se jménem Czechoslovakia, než se jménem Czech Republic nebo Czechia. To je výsledek naší trestuhodné neschopnosti a nepoučitelnosti v tom, jak zacházet se jménem vlastního státu,“ uzavřel Pavlínek.