Osvobození jižní Moravy si vyžádalo tisíce životů

Bílovice nad Svitavou - Průběh osvobozovacích bojů na jižní Moravě na konci druhé světové války připomněla veřejná přednáška amatérské badatelky Soni Holečkové, která se konala minulou středu v obřadní síni v Bílovicích nad Svitavou.

Navzdory technickým komplikacím, jež zpozdily start přednášky o několik minut, se akce zúčastnilo zhruba dvacet posluchačů, kteří si vyslechli podrobný výklad o bojích, které se odehrály v dubnu a květnu 1945. Podle Holečkové prošlo tehdy regionem na 350 tisíc vojáků, z nichž přibližně 17 tisíc na jižní Moravě padlo.

Organizátoři z obecní kulturní komise navazují přednáškou na dřívější sérii akcí věnovaných historii Bílovicka. „Kontakt na Soňu Holečkovou jsme získali přes Moravské zemské muzeum,“ uvedl jeden z organizátorů Milan Nevídal. Na přednášku naváže připomínka 80. výročí osvobození Bílovic, která proběhne v sobotu 26. dubna.

„Boje za osvobození jižní Moravy bylo krvavé. Sovětské jednotky narážely na dobře připravenou německou obranu. Němci si uvědomovali strategickou důležitost Brna a bránili linii na řece Moravě velmi tvrdě,“ uvedla Holečková.

Za první osvobozenou obec na jihu Moravy označila Lanžhot, který padl 11. dubna 1945. Sovětští vojáci zde čelili německým těžkým tankům Tiger. Význam postupu směrem k Brnu dokládá i vyjádření tehdejšího sovětského vůdce Stalina, který považoval dobytí Brna za důležitější než obsazení Bratislavy a Vídně.

V přednášce zazněly i dramatické momenty z bojů – například o přezdívce „malý Stalingrad“, kterou sovětští vojáci dali obci Šitbořice. Vzpomněla také silný protiútok německých jednotek z 20. dubna 1945, na Hitlerovy narozeniny, kdy se Němcům podařilo sovětské síly u Popůvky, Střelic a Ivančic odříznout od zbytku fronty. Brno bylo nakonec osvobozeno 26. dubna ve 13 hodin, kdy kapitulovala německá posádka na Špilberku. Olomouc následovala až 9. května.

Holečková upozornila, že v Brně a okolí byli padlí vojáci nejprve pohřbíváni různě, často i po třech v jedné rakvi, výjimku tvořili důstojníci. Později byli ostatky přemístěny na oficiální hřbitovy. V současnosti se na Ústředním hřbitově v Brně nachází téměř 8500 hrobů německých vojáků. Celkem má Česko jedenáct německých vojenských hřbitovů, z toho čtyři jsou na Moravě.

Závěr večera patřil diskusi. Holečková reagovala mimo jiné na otázku motivace německých vojáků k odporu. Podle ní mnozí nevěděli o Hitlerově smrti a pokud o ní věděli, tak tomu nevěřili, ale především se obávali sovětského zajetí. Zmínila také problémy s prameny – mnoho dokumentů bylo podle ní nenávratně zničeno v 60. letech na příkaz tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova. „Řekl prý: válku jsme vyhráli, tak na co potřebujeme dokumenty. A tak se spousta archivů spálila,“ uvedla.

Ničení dokumentů však neprobíhalo systematicky, ale náhodně, a proto se o některých vojácích a událostech vůbec nic neví. Přesto se Holečková nevzdává. „Od roku 2000 Rusko zveřejňuje údaje z ministerstva obrany a postupně digitalizuje další materiály,“ uzavřela svůj výklad s odpovědí na otázku, odkud získává informace.