V českých nemocnicích chybí až pět tisíc lékařů

Brno - Podle dat z průzkumu HealthCare Institute o.p.s. chybí v českých nemocnicích nejvíc internisté. Jedná se o lékaře, kteří se zabývají diagnostikou, léčbou a prevencí chorob vnitřních orgánů jako je například srdce či plíce. Ve velkém množství chybí i pediatři a neurologové.

Průzkum z období dubna až června 2023 poukázal i na rostoucí nedostatek zdravotních sester. Nejvíc chybí sestry na oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče, všeobecné sestry, perioperační a dětské sestry. Uvedlo to devadesát jedna procent dotazovaných ředitelů českých nemocnic. Čtyřiašedesát procent ředitelů by uvítalo navýšení kompetencí sester. „Je to jedna z cest, jak se potýkat s nedostatkem lékařů. Sestry by mohly postupně převzít část jejich úkonů,“ řekl Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických potřeb.

Podle poslance Toma Philippa v České republice chybí až pět tisíc lékařů. „Dobré je si uvědomit, že průzkum se uskutečnil mezi dubnem až červnem. Jsem přesvědčený, že dnes, v době kdy šest tisíc lékařů jasně řeklo ne přesčasům nad rámec zákoníku práce, by se o své nemocnice bálo sto procent respondentů,“ uvedl Philipp. Nedostatek lékařů i zdravotních sester podle dat každý rok stoupá. Rozdíl minulého a letošního roku je deset procent u lékařů a čtyři procenta u zdravotních sester. Je to nevětší navýšení od roku 2020.

Nemocnice se snaží zajistit si dostatek personálu nejčastěji nefinančními benefity, například závodním stravováním nebo dovolenou navíc. Finanční ohodnocení je až na předposledním místě. „Peníze jako motivační faktor pomalu ztrácí na významu, pokud je zaměstnanec ve zdravotnictví nemá kdy utratit,“ sdělil Palát. Jednadevadesát procent dotazovaných ředitelů uvedlo, že k navýšení počtu pracovníků přispívají i zaměstnáváním cizinců, například z Ukrajiny.

„Stávající nemocniční systém je bez hlubších strukturálních a organizačních změn personálně neudržitelný,“ řekl předseda sdružení Občan z. s. Pavel Vepřek. Podle něj je také špatně nastavený vzdělávací program na univerzitách, který je příliš dlouhý a je v něm málo praxe. Navýšení praktické výuky požadovali podle průzkumu ředitelé nemocnic i v prvním z návrhů změn ve výuce budoucích lékařů. „Víc praxe by určitě přineslo užitek a většina studentů by to taky ocenila,“ řekl student lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Bohdan Semiginovský. Mezi dalšími návrhy na změnu výuky je například zkrácení atestační přípravy nebo získání základního povědomí o organizaci a managementu zdravotnických služeb.