Peter Lange představil knihu o německých exulantech v Praze

Domácí

Peter Lange představil knihu o německých exulantech v Praze
Novinář Peter Lange (vpravo) a překladatel Richard Muniš (vlevo). Foto: Nela Kubátová
GALERIE collections

Brno - Německý novinář a autor Peter Lange přijel do Brna představit svou knihu Vertraute Fremde: Exil in Prag 1933–1939. Ve středu 18. listopadu o ní mluvil v Moravské zemské knihovně. Publikace zachycuje osudy čtyřiceti lidí, kteří po nástupu nacismu v Německu hledali útočiště v Československu. Vedle známých osobností, jako byli spisovatelé Bertolt Brecht a Stefan Heym nebo malíř Oskar Kokoschka, se věnuje také méně známým novinářům, lékařům a právníkům.

Autor Peter Lange chtěl knihou ukázat, že zkušenost německých uprchlíků v Československu nebyla jednotná. Zatímco slavný spisovatel Thomas Mann měl díky svému jménu a postavení výjimečné podmínky, řada dalších exulantů žila v nejistotě a chudobě. Jejich situace závisela na penězích, rodinném zázemí i kontaktech, které si v nové zemi dokázali najít.

„Každodenní život obyčejných exulantů byl mnohem těžší,“ vysvětlil Lange v překladu Richarda Muniše, který besedu moderoval. Právě rozdíl mezi životem známých osobností a méně známých uprchlíků je jedním z témat knihy.

Osudy vypráví souběžně

Kniha je rozdělená do čtyř částí: Útěk, Odpor, Každodenní život a rok 1937. Lange se při psaní rozhodl nesledovat jednotlivé životopisy od začátku do konce. Místo toho zvolil časovou osu, na které se příběhy různých lidí odehrávají souběžně.

„Vznikne taková koláž,“ popsal svůj přístup Lange. Inspiraci našel v knize 1913: Léto jednoho století od německého autora Floriana Illiese. Díky tomuto způsobu vyprávění může čtenář sledovat, jak ve stejném období žili lidé s velmi odlišnými možnostmi a zkušenostmi.

Jedním z příkladů je Leo Kestenberg, který byl podle Langeho pronásledován z několika důvodů: byl žid, sociální demokrat, reformátor školství a zastánce moderní klasické hudby. Díky svým kontaktům v Československu se mu ale podařilo najít poměrně dobré zázemí. Jiní exulanti naproti tomu žili v hromadných ubytovnách, někdy po šesti lidech v jedné místnosti, na slamnících a bez základního vybavení.

Kokoschka v Praze maloval město

Během přednášky Lange přiblížil také příběh rakouského malíře Oskara Kokoschky. Ten přijel do Prahy v roce 1934 na pozvání galeristy Huga Feigla, aby namaloval prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Protože Masarykův zdravotní stav tehdy neumožňoval dlouhé sezení modelem, začal Kokoschka během čekání malovat Prahu. Z oken pražských vil a bytů zachycoval Vltavu, mosty i barokní architekturu. Během několika let vytvořil šestnáct velkých pláten s pohledy na město.

V Praze se seznámil také s Oldou Palkovskou, dcerou advokáta Karla Břetislava Palkovského. Po mnichovské dohodě v roce 1938 se jí podařilo zajistit pro oba britská víza a letenky do Londýna, kam společně odletěli. V exilu spolu zůstali až do Kokoschkovy smrti v roce 1980.

Přednášku ocenila také jedna z návštěvnic, Erika Stříbrná. „Bavilo mě poslouchat o konkrétních lidských osudech,“ uvedla po skončení akce.

Peter Lange působil v letech 2016 až 2022 v Praze jako rozhlasový zpravodaj německých veřejnoprávních stanic ARD a Deutschlandradio. Českým dějinám a česko-německým vztahům se věnuje dlouhodobě. V Moravské zemské knihovně už v dubnu 2025 představil také svou předchozí knihu Prag empfing uns als Verwandte: Die Familie Mann und die Tschechen, která se zaměřuje na vztah rodiny Mannových k českým zemím.

Další články o stisk online