Alzabox jako králíkárna. S Pavlem Karousem o digitálním feudalismu

Brno - V ulicích českých měst přibývají po stovkách a mění veřejný prostor. Na boom samoobslužných boxů teď reaguje sochař Pavel Karous, který v areálu brněnské Káznice vztyčil vlastní uměleckou instalaci věrně imitující výdejní skříň.

V komunitní zahradě bývalé káznice na brněnském Cejlu stojí samoobslužný výdejní box. Jako součást festivalu Faktor K ho tam umístil sochař Pavel Karous. Svým dílem reflektuje masivní rozmach výdejních boxů, které se v posledních letech staly hlavním způsobem doručování zásilek. Internetový obchod Alza například uvádí, že od začátku loňského roku kapacitu své sítě více než zpětinásobil a v podobném tempu hodlá nadále pokračovat.Tato výdejní místa ale trvale zasahují do podoby měst, jejich sídlišť i historických čtvrtí.

Co vás motivovalo k vytvoření tohoto uměleckého díla?

Každý si dnes uvědomuje, že se výdejní automaty staly novým symbolem veřejného prostoru. Jsou všudypřítomné a lidé se k nim nějakým způsobem vztahují. To, že tyto automaty nerespektují městskou zástavbu, urbanismus, dopravní trasy nebo památkářské zákony a zvyšují vizuální smog, je jedna věc.

Pro mě je ale důležitější, že jde o viditelný symbol širší společenské transformace v rámci takzvané průmyslové revoluce 4.0. Jde o digitalizaci, automatizaci, algoritmizaci a robotizaci společnosti. Nacházíme se uprostřed procesu, který si vyžádá obrovské změny, a to nejen ve strukturách města, což na automatech vidíme už dnes.

Při pohledu na fotografie to vypadá jako skutečný box, ve skutečnosti jde o instalaci na sádrokartonu. Proč jste zvolil toto provedení?

Je to takový poměr cena–výkon. Jde o scénografický objekt udělaný co nejlevnější a nejjednodušší cestou. Vytvořit ho trvalo necelé tři týdny. Nemá to vydržet věky, je to zkrátka prostorový kreslený vtip.

Jaké máte zatím ohlasy od veřejnosti? Vnímáte nějaké reakce přímo z místa nebo z médií?

Především ohlasy z médií a ze sociálních sítí jsou masivní a veskrze pozitivní. To mě trochu překvapilo. Lidé ty automaty vnímají a uvědomují si, že celá ta transformace je něčím až děsivá. Zvlášť v kontextu toho, že velké korporace budou s rostoucí automatizací ovládat obrovský podíl zboží a zároveň mapovat města i jejich strukturu.

Souvisí to s nástupem autonomních vozidel, zásobováním drony a algoritmizací, která bude řídit způsob, jakým si zboží vybíráme. V masovém měřítku to představuje velké nebezpečí a zmenšení našich možností. Navíc to ničí drobné obchody a s nimi i sociální interakci, kterou dříve zajišťovaly.

Jaký je tedy váš názor na tyto technologie?

Na technologii samotné není nic špatného, stejně jako není špatný samotný dron. Ten může vézt vzácnou krevní plazmu do nemocnice a zachraňovat životy, ale ve špatných rukách může být vražedným nástrojem. To je problém technologií obecně. Špatné nejsou ony samy, ale problematičtí jsou jejich majitelé a vládci, kteří je zneužívají ve svůj osobní prospěch na úkor široké veřejnosti.

Je něco, co byste chtěl k celému tématu na závěr sám dodat?

Rád bych využil zvýšeného zájmu k tomu, aby se veřejnost začala o tyto procesy víc zajímat. Lidé jako Zuckerberg, Bezos nebo Musk mají díky sběru obrovského množství dat obrovskou moc, která stojí zcela mimo demokratické struktury. Jde o nejbohatší lidi planety, přičemž jedno procento nejbohatších vlastní šedesát procent veškerého majetku světa.

Rozdíl mezi chudými a bohatými je dnes mnohem větší než za Ludvíka XVI. Tento technofeudalismus a digitální feudalismus ohrožuje základní principy společnosti.

Automaty a automatizace zásobování jsou jen začátkem. Pokud distribuci zboží ovládne monopol, bude určovat, co, kde a jak budeme nakupovat a jíst. Pomocí algoritmů a velkých dat s námi bude manipulovat a v krajním případě může celý systém kdykoliv vypnout, což je i bezpečnostní riziko. V této chvíli ještě můžeme tyto procesy regulovat skrze demokratické instituce Evropské unie, ale za pár let už to kvůli obrovské koncentraci moci nepůjde.