Každý den vaří večeři pro potřebné, teď potřebují Tři Ocásci pomoc oplatit

Brno - Na třídě Kapitána Jaroše poblíž brněnského centra si můžete dát kávu na každém kroku. Kavárnami a dalšími podniky se to tu přímo hemží, jeden se ale od těch ostatních liší. Zhruba v půli třídy se otevírají dveře do podzemí, kde sídlí sociální družstvo Tři Ocásci. Na jídlo a pití sem může přijít kdokoliv. I ti, kterým by to finance jinde nedovolily. Teď se ale s finančními problémy potýká sama Základna Tři Ocásci.

„Každý den sem na jídlo přijde až deset lidí,“ říká Buchta, jedna ze zakladatelek družstva. Dnes je k večeři čočková polévka, její vůně je cítit už ve dveřích. Lidé v nouzi sem na večeři mohou přijít každý den od sedmnácté do dvaadvacáté hodiny. Každý den na ně čeká teplá polévka i hlavní jídlo. Obojí zdarma.

U stolu v rohu podniku sedí muž v tmavých opotřebených šatech. Před ním stojí miska polévky, k té přikusuje krajíc chleba. Když dojí, odnese misku do vedlejší místnosti na bar a poděkuje. S dobrovolníky se přátelsky loučí a odchází. Je jasné, že sem chodí často.

Rovnost všech na prvním místě

Tři Ocásci fungují už od roku 2013, tehdy začali jako alternativní kavárna. Ta se postupně rozrůstala a zakládajícím kamarádům došlo, že spolu chtějí především budovat prostor, ne si dělat šéfy. V roce 2015 tedy vzniklo sociální družstvo s názvem Tři ocásci sou družstvo. Sociální družstvo! Dnes Základnu provozuje nad čtyřicet dobrovolníků.

Co je to sociální družstvo?

Odbornice na sociální a etické podnikání Naďa Johanisová popisuje základní principy družstev jako vzájemnou pomoc a podporu. Hlavním cílem družstev není zisk - usilují hlavně o službu svým členům. "Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno," půjčuje si citát Františka Cyrila Kampelíka Johanisová. Sociální družstva si pak navíc kladou za cíl i veřejně prospěšnou činnost.

„Velká nevýhoda dnešních družstev je, že jsou často spojovány s obdobím socialismu,“ vysvětluje Naďa Johanisová, která se mimo jiné věnuje ekonomickým souvislostem sociálních problémů. V dnešní době se ale pohled na družstva mění. Podle ní volí právní formu družstva víc a víc mladých lidí. „Usilují tak o etické podnikání a ekonomickou demokracii," říká odbornice.

Různorodost vítána

„Lidé se k nám vrací. Myslím, že Základna je pro lidi v nouzi příjemné místo,“ míní Buchta. „Nikdo nikoho nevyhazuje ani s nikým nejedná zpatra,“ popisuje atmosféru v podniku družstevnice. Okolo baru sedí asi pět lidí. Všichni se baví, mísí se tu různé jazyky a přízvuky.

V zákoutí za barem stojí věšák s oblečením a stolek s nejrůznějšími domácími potřebami a knihami. „To je freeshop,“ ukazuje tam Buchta. „Sem mohou lidé odnést věci, které už nepotřebují a naopak si vzít, co se jim hodí.“ Kromě oblečení a domácích potřeb nabízí Základna lidem v nouzi i hygienické pomůcky. „Lidé si sem mohou dojít na záchod a podobně,“ popisuje.

Proč zrovna družstvo?

Družstevní podíly jsou neobchodovatelné. To znamená, že člen či členka je nemůže nikomu prodat ani na nich vydělat. "Tím jsou družstva stabilnější," popisuje princip družstevního fungování odbornice Naďa Johanisová. Ve Třech Ocáscích chtěli především budovat komunitu, ne generovat zisk. Proto se rozhodli pro družstvo. "Přemýšleli jsme nad různými způsoby sebeřízení a organizace kolektivu. Jako nejlepší forma nám z toho vyšla ta družstevní," vysvětluje Buchta. S tehdejšími dvaceti sedmi členkami a členy tedy založili sociální družstvo, kterým jsou Ocásci do dnes.

Tři Ocásci znamenají pro každého z příchozích něco jiného. Studentka Julie P. sem chodí často. Váží si především autenticity a otevřenosti Třech Ocásků. „V Brně asi není podnik, kam bych chodila častěji,“ přiznává upřímně. K Základně cítí velmi osobní vztah. Je to pro ni víc než jen místo na setkávání, postupem času se pro ni Tři Ocásci stali zázemím, kam se ráda vrací.

Každý občas potřebuje podat pomocnou ruku

Dnes je na Základně asi patnáct lidí. Nejmladším je od pohledu dvacet, nejstaršímu kolem šedesáti. Lidé sedí ve skupinkách u stolů nebo sami v měkkých křeslech. Muž s počítačem na kolenou zapadlý do zeleného křesla skoro v úplném rohu místnosti si potichu brouká nějakou melodii. K práci jí lenivě čočkovou polévku a popíjí pivo.

I když to tak dnes nevypadá, minulý rok chodilo na Základnu míň lidí a ubylo i objednávek cateringu. Teď by tedy uvítali podobnou pomoc, kterou sami nabízí druhým.

Základna v brzké době chystá benefiční večeři. Zváni jsou všichni, kterým na Ocáscích záleží. Šestnáctého dubna se Základna rozezní hudbou, lidé si budou moct zasoutěžit v tombole a nebude chybět ani veganská večeře.

Pomoc Ocáskům

Základně nejvíc pomáhá, když si k nim lidé přijdou posedět a dají si něco k jídlu a pití. Tři Ocásci také připravují catering nebo vydávají kniny pod nakladatelstvím Nevim. “Pomoct se dá i dobrovolničením, je nás už přes čtyřicet a přidat se může každý,” popisuje družstevnice Buchta. Dobrovolnictvo pracuje za barem nebo třeba vaří večeře. Ocásci mají i transparentní účet, na který je možné přispět.

• Číslo transparentního účtu: 2001785734/ 2010

Buchta popisuje, že i v nepříznivých časech je žene vpřed společný cíl. „Děláme něco, co nám dává smysl. To je naší největší motivací,“ popisuje družstevnice. Zároveň si je jistá, že smysl to nedává jen jim. „Neustále se mezi nás přidává nové dobrovolnictvo. Podporu nám vyjadřují jednotlivci i kolektivy," říká vděčně.

V zadní části Základny sedí u dřevěného stolu dva mladí lidé. Dívka popíjí čaj, mladík vedle ní cosi studeného z vysoké sklenice s nepravidelným vzorem. „Na Základnu chodíme hlavně na akce. Občas přijdeme i jen tak posedět,“ vypráví dívka a očima pobízí chlapce vedle, aby také něco řekl. „V týdnu jsme byli na akci Vem kamoša na langoša,“ vzpomíná mladík.

Podobné akce Tři Ocásci hostují či pořádají často. Proběhl třeba i Heated Rivarly pop-up se speciálním menu.

Zánik Třech Ocásků by pro mnoho lidí znamenal ztrátu jistoty. Jistoty bezpečného útočiště nebo hůř - ztrátu záruky, že večer nepůjdou spát hladoví. „Komunity jako je tato nabízí něco, co běžné podniky nedokážou,“ míní Julie P. „Nejsou tu na nikoho kladeny žádné nároky, ani ty finanční. Přijít sem může úplně každý.“