Sedm vteřin nestačí. Krátké zelené na semaforech stresují chodce

Brno - Stovky chodců v ranní špičce přechází přechodem naproti Červenému kostelu na Komenského náměstí. Zelená na semaforu pro chodce zasvítí na sedm sekund, do cesty jim však vjede tramvaj. Na přechod přes šestiproudou silnici to však nestačí ani běžcům. Podobných problematických přechodů je ve městě ale více.

Přechod na Komenského náměstí je obklopen univerzitními budovami, takže jím každý den projdou stovky studentů směřujících do svých škol.

„Přechod je strašně krátce nastavený, nedá se to stihnout, ani pro běžného člověka,“ líčí Mariana Raševová, studentka nedaleké fakulty, která se přechod snažila proběhnout na podpatcích. „Párkrát se mi stalo, že jsem viděla několik důchodců o berli a absolutně to nedokázali projít, než začala zelená pro auta, takže bych to určitě navrhovala prodloužit,“ dodává.

Na dotaz, jestli byla sama svědkem nebo součástí nebezpečné situace, říká, že ji jednou vytroubilo auto, které vidělo, že přechází na červenou, i když na přechod vešla ještě, když svítil zelený signál.

Podobnou situaci zažila také důchodkyně Marie Procházková. „Kdykoliv tu přecházím, tak si vzpomenu na to, jak tady jeli dva policisté na motorkách a řvali po mně, jestli jsem barvoslepá, že jdu na červenou,“ svěřuje se a dodává, že tenhle přechod nemá šanci projít nikdo včas.

Frekventované křižovatky v Brně mají nastavené krátké, často se střídající intervaly zelených, aby byla zabezpečena plynulá doprava a netvořily se kolony. „Pokud všichni účastníci dodržují to, co mají, je přecházení i průjezd křižovatkou bezpečný a k žádným rizikovým situacím nedochází,“ popisuje Stisku Jaroslava Bílá, mluvčí Brněnských komunikací (BKOM).

Bílá dále vysvětluje, že je-li křižovatka nastavena správně, její řídicí systém by měl automaticky počítat s takzvanou vyklizovací dobou. To znamená, že i když chodec vstoupí na přechod v poslední vteřině zelené, měl by mít stále dostatek času celou vozovku bezpečně přejít, a to i ve chvíli, kdy už mezitím na semaforu naskočí červená.

Jak to tedy funguje?

Na Komenském náměstí po zastavení aut jedoucích rovně jako první dostávají zelenou tramvaje odbočující z Joštovy vpravo k zastávce Česká. Pokud však odbočuje delší tramvaj, jako například tramvaj soupravy, které jezdí na lince 12, sedmvteřinový signál zelené pro chodce se spustí ještě během toho, co tramvaj křižuje přechod. Chodci si tak zelené všimnou až po průjezdu tramvaje a na přejití vozovky mají o několik sekund méně.

Ve stejný čas, kdy se chodcům spustí zelená, dostávají signál „volno“ tramvaje odbočující od budovy Ústavního soudu směrem na Husovu. Na přechodu však nastávají situace, kdy červená opět naskočí sotva při vkročení prvních chodců na přechod. Pohled, který se naskytne řidičům tramvají přijíždějících k přechodu, je červená na semaforu chodců, proto nastávají nebezpečné situace, kdy řidiči na chodce zvoní a nezpomalí.

Dle Brněnských komunikací se jedná o standardní způsob řízení křižovatek. Standardní to však úplně není, v tomto úseku tramvaje nemají vlastní tramvajové návěstidlo, ale řídí se klasickým zeleným signálem pro auta. Pohled prezentovaný Brněnskými komunikacemi je, že při odbočování pro ně z toho důvodu platí jasná povinnost dát přednost chodcům, kteří přecházejí ve volném směru.

Zákon o silničním provozu nařizuje, že „chodec musí dát přednost tramvaji“. V obvyklých případech tedy mají tramvaje před chodci přednost bez ohledu na jejich signalizaci semaforu.

Kolize nemůže nastat. Nebo může?

Podle BKOM jde v této křižovatce o takzvaný nekolizní směr, proto se signál „volno“ pro chodce i pro odbočující vozidla a tramvaje spouští současně. Nekolizní směr je dopravní termín označující směr jízdy při odbočení, u kterého nedochází ke křížení dráhy s jinými vozidly, chodci, nebo cyklisty, kteří mají v daný moment přednost. Jestliže auto nebo tramvaj jede v nekolizním směru, mělo by odbočit bezpečně a plynule, aniž by někomu dávalo přednost. To však případ této křižovatky není.

Avšak ze zákona o silničním provozu vyplývá, že řidič je povinen sledovat situaci v provozu. Pokud se před jeho vozidlem stále nachází člověk, nemůže se rozjet způsobem, který by jej ohrozil. Vůči dětem a osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace vyžaduje zákon zvlášť vyšší opatrnost.

„Troubení, najíždění na chodce nebo snaha vytlačit jej z přechodu jsou nejen nevhodné, ale především nebezpečné. Zelená není startovní výstřel. Řidič se může rozjet teprve tehdy, když je cesta skutečně volná a bezpečná,“ vysvětluje dopravní expert Roman Budský.

Dle něj je skutečný problém především v tom, že při nastavování křižovatky nebyl zohledněn psychologický faktor, který přechod přes křižovatku obnáší. „Toto technické řešení nemusí být pro chodce psychologicky srozumitelné. Při změně zelené na červenou mohou zejména starší lidé znejistit, zastavit se nebo se dokonce pokusit vrátit zpět. Signalizace sice může odpovídat technickým požadavkům, ale jestliže někdo nabude po několika sekundách zelené dojmu, že už přejít nestihne, z hlediska lidského faktoru není nastavení optimální,“ myslí si Budský.

Minimálně pět vteřin

V Brně je definována minimální doba zelené pro chodce pět sekund. Doba zelené ale není definována v závislosti na délce přechodu a rychlosti chůze. Proto na některých přechodech může pět sekund stačit, na jiných ale ne.

Přechod jsme si zkoušeli přejít několikrát, při běžné chůzi se nám podařilo, dokud svítila zelená, přejít k první koleji tramvajové trati. To znamená, že dokončit přecházení během toho, co na semaforu svítila červená, jsme museli vždy minimálně přes polovinu cesty.

Vychází to i matematicky. Přechod na Komenského náměstí měří kolem osmnácti metrů. Pokud za běžnou rychlost chůze považujeme 5 km/h, pak platí, že chodec potřebuje na přechod silnice kolem dvanácti sekund.

Semafor jako test fyzické kondice

Cestou zde přecházejí i učitelky s dětmi z mateřských škol, které musí děti vystavovat stresovým situacím při spěchání přes cestu. „Není to tady zrovna ideální, když jdou šaliny. Přecházíme tady s dětmi vždy, když se jdeme podívat do města a určitě to není bezpečné, ale v Brně je to časté,“ komentuje situaci učitelka Kristýna Citnerová z nedaleké mateřské školy.

„Když člověk přijde k trati, skočí červená, takže je třeba spěchat a bezpečné to není. Naštěstí, jelikož jsem matka s dětmi, tak se mi zatím nestalo, že by na mě řidiči tramvají zvonili,“ popisuje svou zkušenost Niki Bálint, která přechod přecházela se dvěma dětmi, z toho jedno tlačila v dětském kočárku.

BKOM chodcům vzkazuje, že když vstoupí na přechod na zelenou, mají právo ho bezpečně dokončit a odbočující řidiči jim musí dát přednost. Červený panáček na semaforu tedy chodcům nepřikazuje uprostřed vozovky zastavit nebo se vrátit zpět. Znamená pouze to, že do vozovky nemohou vstoupit další chodci, jelikož by to pro ně nebylo bezpečné.

„Semafor nemá být testem fyzické kondice chodce. Jeho nastavení musí respektovat také děti, seniory a pomalejší osoby, tedy skutečné lidi, kteří ulici používají,“ říká dopravní expert Budský.

Problém má i Moravské náměstí

O podobně problémových křižovatkách obyvatelé Brna diskutují taktéž na sociálních sítích. Jde například o přechod v Křenové ulici, přechod na Palackého třídě u Husitské nebo na křižovatce ulic Šumavská a Kounicova.

Identická situace jako u Červeného kostela se opakuje i na druhém konci Joštovy ulice, na přechodu na Moravském náměstí. Pokud chtějí chodci od parku přejít k Památníku osvobození, mají na to také šest sekund. Semafor se však stejně spustí ještě během průjezdu tramvaje linky 1 ze směru z Rooseveltovy ulice.

„Když odbočuje šalina linky 6, tak vidí červenou chodcům a nebere v potaz to dojítí na druhou stranu a cinká a cinká a bohužel i jede a jede,“ vyjádřil se v komentářích na sociální síti Facebook jeden z diskutujících Jakub Doležal. Podle informací BKOM by měli být řidiči dopravního podniku pravidelně školeni na zvládání podobných situací.

Brno však není jediným městem s tímto problémem. „Stížnosti chodců na příliš krátkou dobu zeleného signálu se objevují například i v Praze,“ líčí dopravní expert Budský.

Kdo to bude řešit?

Pokud občané chtějí nahlásit podobný problém, musí se obrátit na správce komunikací. Tím je v Brně městská organizace Brněnské komunikace. Případné ohrožení chodců tramvajemi se může hlásit přímo Dopravnímu podniku města Brna s uvedením místa, přesného času a ideálně čísla vozidla.

Brněnské komunikace se vyjádřily, že prý neevidují žádné opakované stížnosti, ani vyšší nehodovost v těchto místech. „Případné konfliktní situace tak pramení čistě z nedodržování předpisů. Pokud bychom signál pro auta a tramvaje pozdrželi, zbytečně bychom zahustili provoz a snížili kapacitu křižovatek pro MHD i auta, aniž by to cokoliv přineslo,“ dodává mluvčí BKOM Bílá.