SPD se v Brně postaví proti sjezdu sudetských Němců
Homepage
Brno - SPD dnes v Brně pořádá mítink proti plánovanému sjezdu sudetských Němců, který se má ve městě konat od 22. do 25. května. Akce vyvolává silné emoce kvůli historické citlivosti tématu – půjde totiž o první sjezd sudetských Němců pořádaný přímo na území České republiky.
Tomio Okamura na svém facebookovém profilu pozval obyvatele Brna na mítink namířený proti této akci. „Konání sjezdu v České republice je hrubou urážkou všech obětí hrůzné německé okupace českých zemí a všech statečných bojovníků proti ní,“ napsal předseda SPD. Na Moravském náměstí od 17 hodin promluví kromě něj také místopředseda Radim Fiala nebo poslanci Lucie Šafránková a Miroslav Ševčík.
76. ročník Sudetoněmeckého dne se letos uskuteční na českém území vůbec poprvé. Každoroční setkání sudetských Němců a jejich potomků se tradičně koná o svatodušních svátcích. Volba Brna je symbolická i proto, že město je spojeno s tzv. brněnským pochodem smrti z května 1945, kdy byli němečtí obyvatelé Brna vyhnáni směrem k rakouské hranici.
Chystaný sjezd už dříve vyvolal protesty přibližně dvou desítek odpůrců na jednání brněnského zastupitelstva. Primátorka Markéta Vaňková sjezd podpořila, usnesení o přímé podpoře se však schválit nepodařilo. Návrh krajských zástupců SPD a Stačilo!, aby se proti akci vymezil Jihomoravský kraj, zastupitelé tento týden odmítli.
Poslední aktualizace 28. 4. 2026 19:18
ONLINE: SPD proti sjezdu sudetských Němců - ukončeno
- Rusové nám nic špatného neudělali
Radim Fiala děkuje příchozím a mítink ukončuje. Lidé ještě nějakou dobu zůstávají v hloučcích, kde se fotí či debatují. Na okraji náměstí stojí vedle petičních stánků SPD také stánek za zachování pomníku rudoarmějce na Moravském náměstí. Přibližně desítka lidí, kteří odmítají sdělit svá jména, se ještě před odchodem rozhodne podpořit iniciativu svým podpisem. „Chceme, aby tu ten pomník byl, protože si to zaslouží za osvobození celé republiky," vysvětlují svou motivaci. Nevidí jako problematické, že po osvobození následovaly čtyři desetiletí totality. „V jaké totalitě? Rusové nám nikdy nic špatného neudělali. Nebyla to totalita. Lidé se měli podstatně lépe," reagují. Náměstí se pomalu vyprazdňuje a mítink končí.
- Zuzana Majerová si spletla město
Jako poslední z řečníků si bere slovo poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora). Důrazně se vymezuje proti politikům opozice, kteří podporují sjezd. „Když se tady na vás koukám, myslím, že každý z nás tady má nějakého příbuzného, který zažil nacistický režim," apeluje na protestující. „Nesmíme dovolit, aby si tady nacisti dělali sjezd a ještě za naše peníze," říká na závěr proslovu. V zápalu projevu si neuvědomí, ve kterém městě řeč pronáší a apeluje na olomouckou radnici, aby uskutečnění sjezdu zamezila. Slibuje, že v boji proti sjezdu nepoleví. „SPD bude tlačit koaliční partnery ve vládě, aby akci odsoudili." Nesouhlasí s tím, aby zahraniční organizace uspořádala setkání na území cizího státu. „Jsme snad jejich kolonie?" ptá se řečnicky. „To jsme," odpovídá na otázku paní v publiku. Projev uzavírá ostrými vzkazy. „Německé vládě, aby konečně zaplatila válečné reparace a mlčela. A Magistrátu města Brna: neschovávejte se a konejte tak, aby se naši předkové neobraceli v hrobě."
- Jde o vyšší princip mravní
„Z vyššího principu mravního nelze uspořádat Sudetoněmecký sjezd," začíná svůj proslov Tomáš Kotas (SPD). Zastupitel Brna-střed mluví o své babičce, která se dostala do koncentračního tábora. Říká, že nemůže být řeč o dialogu, pokud se na sjezdu podílí organizace, která se nezřekla údajného cíle získat zpět pohraničí.
- Sudeťáci pryč
Další na pódium přichází historik Jiří Jaroš Nickelli. „Vy, Sudeťáci, nám neříkejte, jak to bylo. Vy jste začali válku a páchat zločiny,“ říká. „Nikdo nám nesmí diktovat, jak to bylo,“ zdůrazňuje a zmiňuje jeden z incidentů z roku 1945, kdy vojáci SS měli zajmout a zavraždit 19 lidí. Mluví také o jeho rodinných příslušnících, kteří se za války dostali do koncentračního tábora. „Všichni sudeťáci by měli pryč nejen z Brna, ale z celé České republiky,“ zakončuje svůj proslov.
- Historie není ponožka
„Historie není ponožka," říká poslankyně Lucie Šafránková (SPD), když mluví o tom, že sjezd není o usmíření, ale o zakrývání reality. Varuje také před opakováním událostí z minulosti.
- Zrušení Benešových dekretů jako reálná hrozba
Jiří Kment, brněnský zastupitel za strany SPD, Trikolora, Moravané a Nestraníky, znovu předčítá znění usnesení, které již bylo prezentováno na zastupitelstvu. Zpochybňuje legitimitu sjezdu z pohledu přidělení financí. „Při přidělení dotací pro Meeting Brno, který se na setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu podílí, se staly chyby," říká. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v uplynulých dnech uvedl, že společnosti byla schválena stejná částka jako každý rok. O peníze speciálně vyčleněné na květnový sjezd nešlo. Kment také znovu otevírá téma Benešových dekretů. „Jejich zpochybnění je reálná hrozba, mají to pořád ve stanovách,“ hrozí územními požadavky zastupitel.
- U moci jsou potomci nacistů
Zdeněk Kotěšovec pochází z jižních Čech. Dorazil údajně proto, že strávil řadu let studiem historie a dospěl k závěru, že se ve školách vyučuje propaganda, nikoli historie. „Von der Leyen, Tusk, Scholz, to jsou všichni potomci nacistů, to jsou všechno lidé, kteří pomáhali Hitlerovi a které dosadili do vedení,” nabízí konspirační teorii mladý muž. Na konání sjezdu má jasný názor. „Jsou to všechno potomci těch, co nás tady chtěli vyvraždit. „Je to stejné, jako by vám jednou zavraždil rodiče a poté si přijel zatancovat na jejich hrobě,“ vysvětluje svůj odpor ke sjezdu, zatímco v ruce svírá vizitku alternativního webu Náboj pravdy, který považuje za důvěryhodný zdroj informací.
- Radim Fiala: sjezd v Brně je hloupý nápad
Radim Fiala za hlasitého potlesku odsuzuje nápad na uspořádání sjezdu jako hloupý a zdůrazňuje, že Česká republika není předmětem cizích nároků. „Nebudeme přehodnocovat naše dějiny podle cizích měřítek,“ dodává. Publikum opět reaguje potleskem.
- Zaplněné Moravské náměstí
Minuty před oficiálním zahájením protestního mítinku je Moravské náměstí zaplněné lidmi. Mnozí z nich třímají české vlajky. Tvoří se dlouhé fronty u stánků s peticemi proti sjezdu. Během projevu Radima Fialy (SPD), který si vzal slovo jako první, si paní v důchodovém věku stěžuje, že zde vidí málo mladých lidí. „Mělo by jich tu být více, jde hlavně o jejich budoucnost," vysvětluje. Plánovaný sjezd vidí jako zpochybnění zločinů druhé světové války. „Nemají tady co dělat, většina Němců byla s nacisty,” doplňuje.
