Hopsen Clark a Vivace Soundsystem: Sprej Času pochází z doby kamenné nebo vzdálené budoucnosti. Pravdu nezná nikdo

S Viktorem Krejčířem a Šimonem Stejskalem se potkávám v brněnské Scale. Jsou připravení se mnou mluvit o čemkoliv, nebojí se dělat si srandu a vymýšlet si. Někdy je jejich hranice mezi vtipem a pravdou tenká. Ještě před začátkem rozhovoru je ujišťuji, že cokoliv, co mi řeknou, pak můžou zpětně opravit. To je však vůbec neodrazuje od rozvíjení komplexních teorií o vzniku jejich pseudonymů nebo o příběhu Spreje Času.

Jak se zrodili Hopsen Clark a Vivace Soundsystem?

Viktor: Dřív než vznikl Hopsen Clark, jsme v roce 2017 s partou kamarádů založili rapovou skupinu 28 Piv. Můj pseudonym byl Lyl Alk. Měli jsme v plánu dělat hlavně songy o pití alkoholu. První mikrofon jsme si koupili za 700 Kč z peněz našetřených z vratných lahví. Zkoušeli jsme nahrávat, ale nic z toho nevzešlo. Po nějaké době jsem začal sám dělat hudbu a rapovat. K tomu jsem vymyslel jméno Hopsen Clark, což je zkomolenina jména hlavní postavy z filmu Muž z Acapulca – Bob Saint-Clair.

Šimon: Vivace se zrodil přímo v albu Sprej Času. Na albu kapela Protožes To Chtěla cestuje časem a na své cestě potkává italského mechanika Vivace, který spravuje formule. Jediné, co mu zbylo z jeho profese, je jeho rychlost. Vivace je zároveň italský hudební termín, který označuje rychlé tempo hudby.

Viktor: Ještě je důležité, abych zmínil zrození Hopsena v rámci vesmíru, o kterém vypráví moje songy: Jednou vystoupil z vlaku na zastávce Cetkovice, odkud šel pěšky do Velkých Opatovic, kde začal působit. Nikdo neví, kdy se to stalo, ani kam nebo odkud jel. Možná ani on sám.

Co je Sprej Času?

Viktor a Šimon: Je to plechovka, ve které se nachází neznámá substance, která místo barvy na zdi vytváří průchody do jiných míst a věků. Ztratila se zhruba v období kolapsu doby bronzové a znovu byla nalezena na železniční trati mezi Velkými Opatovicemi a Jevíčkem. Existují však také teorie, že Sprej Času je technologie, která pochází z budoucnosti.

Jak jste se dali dohromady?

Viktor a Šimon: Potkali jsme se v práci. Byli jsme kolegové. V rámci příběhu Spreje Času jsme se ale potkali, když při cestování časem kapela Protožes To Chtěla společně s bubeníkem Vivace Soundsystem narazí na Hopsena Clarka.

Co pro vás při tvoření alba bylo největší inspirací?

Viktor: Pro mě byli největší inspirací Outkast, MF DOOM a Kendrick Lamar.

Šimon: Dost inspiroval Dušan Vlk a skupina Delta Sleep. Inspirovaly mě i žánry drum & bass nebo breakcore, což jde slyšet zejména na songu Nefertiti. Kromě toho třeba taky The Prodigy nebo soundtrack ze hry Cyberpunk 2077.

Na albu Hopsen Clark rapuje a Vivace Soundsystem hraje na bicí. Jak jste se podíleli na tvorbě ostatních hudebních elementů na albu?

Viktor: Kromě dvou songů jsem na všech použil úryvky z písní z různých vinylových desek, které jsem koupil v Brně a následně předělal v programu na počítači. V několika pasážích na albu také hraji na baskytaru.

Šimon: Viktor za mnou často přišel s krátkou opakující se smyčkou, kterou jsem mu pomohl rozpracovat na délku celého songu. U songu Nefertiti jsem dal dohromady celé outro. Na druhou stranu song AD4K je od začátku do konce práce Hopsena. Také jsem na albu vytvořil spoustu melodií pomocí analogových syntetizérů.

Teď pár otázek na Viktora. Jakým způsobem vybíráš vinylové desky, ze kterých tvoříš jednotlivé songy?

Viktor: Rád hledám vinylové desky všude možně. Kromě obchodů taky v antikvariátech nebo second hand obchodech. Často tam najdu skvělé desky za deset korun. U každé desky, kterou si vyberu, se mi musí líbit obal. Každá deska je zároveň jako bonboniéra – nikdy nevím, co na mě čeká uvnitř. Někdy najdu skvělou hudbu. Zároveň mám vybudovanou hromadu desek, na kterých jsem nic dobrého nenašel.

V prvních albech pokaždé vystupuje alterego – buď Lyl Alk nebo Jimmy Kugelblitz. Proč na Spreji Času žádné alterego nevystupuje?

Viktor: Protože jsem to tak cítil. Lyl Alk byla moje skrytá stránka. Jimmy Kugelblitz zase kompletní odcizení od mojí osobnosti. Ve Spreji Času jsem potřeboval hledat sám sebe, a proto na alterego nezbylo místo. Na albu jsem dokonce jméno Hopsen Clark nezmínil ani jednou.

V čem se Sprej Času liší od předešlých alb?

Viktor: Ve výběru smyček. Na minulých albech jsem úryvky nacházel na internetu, Sprej Času je tvořen pouze smyčkami z vinylových desek. Největším rozdílem jsou ale živé bicí a to, že jsme desku dělali dva. Velký kontrast je ale také v mém přístupu při nahrávání. Zatímco na poslední desce jsem se snažil dělat hudbu pro fanoušky, Sprej Času je zhotovený stoprocentně podle mého vkusu. Nechtěl jsem řešit, jak budou hudbu poslouchat ostatní, ale hlavně jak bude znít mně.

Šimon: Za mě rozhodně žánrová rozmanitost. Sprej Času kromě hip hopu obsahuje jazz, drum & bass, trap i momenty, které zní jako soundtrack k filmu.

Jaká je vaše vize pro budoucí alba?

Viktor: Chtěl bych udělat album bez použití smyček z vinylových desek. Místo nich by byly všechny nástroje nahrané živě.

Šimon: Vidím to podobně. Chtěli bychom také udělat čistě jazzovou desku s živou kapelou. Nejlepší by bylo, kdybychom mohli odjet na odlehlou chatu do hor, a tam nahrát celé album.

Jaký song z alba je pro vás nejzásadnější?

Viktor: AD4K. Ze všech songů na albu je pro mě nejosobnější a má pro mě největší význam.

Šimon: Pro mě jakýkoliv ze dvou songů s Protožes To Chtěla. Nevidím a Kde To Je jsou moje nejoblíbenější.

Co chcete, aby si z vašeho alba odnesli lidé, kteří si ho poslechnou za 500 let?

Šimon: Pokud budou mít Sprej Času, tak doufám, že přicestují na náš křest alba minulý čtvrtek.

Viktor: Doufám v to stejné. Doufám, že se přijdou podívat na náš koncert v Praze. Ale seriózně. Chtěl bych, aby si odnesli poselství ze songu AD4K – chtěl bych, aby se nehnali za pomíjivou krásou a požitkem, a aby nezapomínali na to, co je teď a tady..

Šimon: Chci, aby si uvědomili, jak důležitý je vynález jména. Myslím si, že pojmenování věcí je starší vynález než kolo. Ani za 500 let by lidé neměli zapomenout, jaké jméno mají, a jaké můžou mít.