Co dává smysl? Projekt Mendelu Mind Fest poukazuje na duševní zdraví

Brno - V celorepublikové kampani Týdny pro duševní zdraví uspořádala Mendelova univerzita třetí ročník akce Mind Fest. Uskutečnil se 22. a 23. října. Letošní ročník si dal za cíl hledat odpovědi na otázku: Co dává smysl? Účastníci se mohli těšit na přednášky, workshopy a jiné aktivity se znalci z oboru.

„Reagujeme na rostoucí psychickou zátěž, stres, kognitivní přetížení a syndrom vyhoření mezi studenty, akademiky i širokou veřejností. Chceme ukázat, že péče o psychiku je stejně důležitá jako péče o tělo,“ uvedla za organizační tým Karolína Podborská. Pořadatelé festival koncipují na míru vysokoškolskému prostředí a program dlouhodobě přizpůsobují potřebám studentů.

Program dopoledního bloku:

Hackujeme informační overload: Jak si zachovat současně příčetnost i zvědavost v digitálním světě - Tomáš Baránek

Jak poznat, že jedeme na dluh - Olga Vlachynská

Výživa pro optimální funkci mozku - Milena Matějovičová

Efektivní práce s vlastní energií

V programu zaznělo mnoho konceptů, rad a vysvětlení. Na otázku "Co dává smysl?" odpověděl také spoluzakladatel nakladatelství Jan Melvil Publishing Tomáš Baránek. Přítomné seznámil s konceptem lifehackingu. „Jde o model, kdy o životě začínáme přemýšlet, jakoby to byly malé experimenty. Vytváříme si hypotézy na situace a když se nám pak nějaká nepovede potvrdit, můžeme s klidem říct, že se nepotvrdila hypotéza a ne, že jsme selhali my,“ vysvětlil Tomáš Baránek.

Jeho doporučení sahala od omezení kofeinu pro kvalitnější spánek a aplikací, které omezují přístup na sociální sítě až po saunování či poslouchání šumů přírody pro kvalitnější odpočinek.

Sám také ale poznamenal, že s vymoženostmi pro efektivnější život to není třeba přehánět. „Než konkrétní informace ve mně rezonuje to, že nemusíme chodit po všech možnostech a trendech, které máme, ale především bychom měli naslouchat tomu, co sedí nám samotným,“ řekla pracovnice Poradenského centra VUT (Vysoké učení technické) Iva Hausková. Stisku sdělila, že se na akci těšila. Mnohé z hostů dlouhodobě sleduje na sociálních sítích.

Emoce a já

Psycholožka Olga Vlachynská účastníkům přiblížila odborný pohled na duševní zdraví a lidské emoce. „V současné době je duševní zdraví už tématem, které přestává být tabu. Přesto ale stále dochází ke zkreslování, psychologizaci jazyka a tvoření různých mýtů,“ řekla Olga Vlachynská. Jedním ze zmiňovaných mýtů je podle ní myšlenka, že duševní zdraví znamená, že máme být stále šťastní, a pokud nejsme, tak si to žádá nápravu. „ Zdravý člověk dokáže prožívat velkou škálu emocí. Emoce by měly odpovídat tomu, co zrovna prožíváme. Nelze být šťastný za každé situace,“ vysvětlila Olga Vlachynská.

Každý jedinec na emoce může reagovat odlišně. Je to způsobeno tím, že každý člověk má unikátní nervový systém, vyrůstal v jiných podmínkách a nese si jiná zranění z minulosti. Cílem duševního zdraví je právě poznat sebe sama a porozumět tomu, jak a na co jako jednotlivec reaguji.

Častou reakcí organismu tak podle Olgy Vlachynské může být stres. Sám o sobě však problémový není. Jde o odpověď organismu na měnící se podmínky. Posouvá lidské hranice a žene člověka vpřed. Netrvá ale věčně. Problémem je chronický stres, který nemizí. Dává smysl se tedy o své duševní zdraví starat.

Co je pro dobré duševní zdraví potřeba:

• Spánek 

• Strava 

• Pohyb 

• Vztahy 

• Co dalšího ti dělá v životě dobře? 

Přestože stres, vyhoření a špatné životní zkušenosti jsou součástí každého lidského života, není třeba na svět pohlížet až tak negativně. „Dobrá zpráva je, že až osmdesát procent problémů dokážeme zvládnout s podporou rodiny a komunity. Až těch zbylých dvacet procent životních situací si vyžaduje specializovanou podporu. To je skvělé číslo, které nám říká, že tu pro sebe můžeme a umíme být,“ dodala Olga Vlachynská.

Kromě nově nabytých znalostí si mohli účastníci odnést i antistresové míčky, kartičky s otázkou na zamyšlení či uzavíratelné kapsičky vytvořené z plakátů z předešlých let akce. Zájemci si zde mohli zakoupit i vybrané knihy. Mezi nimi nechyběl ani na přednáškách často zmiňovaný titul Atomické návyky od Jamese Cleara.